Jízda slavnou úzkokolejkou z filmu Emira Kusturici

  12:00aktualizováno  12:00
Srbská víska Mokra Gora je místem, kde se srdce milovníků vlaků zachvěje vzrušením. Právě tudy totiž vede unikátní úzkokolejná železniční trať, která nadchla i slavného režiséra Emira Kusturicu. Jízda skrz 22 tunelů, odvážné viadukty vysoko v horách a nádherné rozhledy patří k nezapomenutelným zážitkům.

Šarganska osmica - Oblouky a tunely pozoruhodného technického díla. Fotografováno z třetí úrovně tratě. | foto: Jakub HloušekiDNES.cz

Úzkokolejka, která je jednou z hlavních kulis Kusturicova posledního filmu "Život je čudo", se nazývá Šarganská osmica a řadí se mezi nejzajímavější muzeální tratě Evropy.

Nepřekonatelný masiv Šarganu

Trať je v provozu od roku 1925. Její vybudování v masivu pohoří Šargan u bosenských hranic bylo velmi náročné. Železniční inženýři si lámali hlavu s tím, jak na krátkém úseku překonat několikasetmetrové převýšení a spojit hluboké údolí s přilehlou náhorní plošinou, navíc ještě oddělenou skalnatým hřebenem?

Oklika nepřicházela v úvahu, protože bližší i vzdálenější okolí je ještě členitější. První pokus skončil tragickou nehodou: při hloubení tunelu došlo k závalu, který pohřbil celou směnu - téměř 200 lidí.

Řešení se ale nakonec našlo a Šarganska osmica (osmička), pozoruhodné technické dílo, byla na světě. A proč "osmica“? Protože v závěru stoupání půdorys tratě opisuje dokonalou ležatou osmičku.

Šarganska osmica

Parní mašinky slouží dnes pouze k příležitostným jízdám
DALŠÍ ZAJÍMAVÉ FOTKY PROHLÍŽEJTE ZDE

Jízda po Šarganské osmici

K nádraží v Mokre Goře jsem dorazil dobrých devadesát minut před odjezdem vláčku. Přesto tu vládnul čilý ruch. Nebo spíš pokus o pracovní zápal? Pod střechou otevřeného depa hlouček chlapů v montérkách diskutuje nad nějakým technickým problémem, tu a tam se někdo trousí s nářadím. Ostatní pokuřují, občas se mihne některý ze staničních úředníků v bezvadně vyžehlené uniformě. Vzhledem k nepříliš vysoké frekvenci spojů mi připadá takový počet zaměstnanců lehce nadbytečný.

Nádraží se postupně plní turisty, všichni netrpělivě očekávají přistavení lokomotivy. Bohužel dieselové, vyrobené v Rumunsku. Parní bývá nasazena pouze při slavnostních příležitostech a u komerčních objednávek.

Šarganska osmica

Přistavování lokomotivy

Konečně nastává kýžený okamžik. Ostrý hvizd píšťalky rozříznul napjaté ticho. Euforie kulminuje. Z ukrytých reproduktorů se začínají linout melodie, které zdejšími hitparádami hýbaly tak před půl stoletím, přerušované anglickým a srbským výkladem. Šílený balkánský vlak se sune proti proudu času, doprovázený praskající gramofonovou deskou.

Skrze tunely, mosty i hřbitov

Počáteční "boj o sedadlo u okna“ se ukázal zcela zbytečný. Nejen vlak, ale také všichni cestující jsou doslova v pohybu. Vždyť přece nejkrásnější pocit i výhledy zažijete na pohupující se otevřené plošině mezi vagóny.

Nejprve míjíme selská stavení, pastviny s dřevěnými seníky a také příčně protínáme hřbitov. S pomníky po obou stranách náspu. Zastavujeme před silničním přejezdem. Z prvního vozu vybíhá průvodčí a pomocí kliky spouští závory. Brzy se objevují první tunely.

Nabíráme výšku, oblouk střídá oblouk. Balancujeme nad stržemi, co chvíli pozorujeme další úseky tratě: pod námi, nad námi i vedle nás. Absolutně ztrácím orientaci.

Okolní vyprahlá krajina nápadně připomíná naši Mohelenskou hadcovou step. Akorát v gigantickém provedení. Masiv Šarganu totiž tvoří shodná hornina. 

Šarganska osmica

Na cestě … zatím v podhůří

Závěrečnou lahůdku představuje poslední a nejdelší tunel, který proráží hřeben Šarganu. Z jeho stěn stékají stružky vody, takže cestujícím na plošině se dostane i osvěžení.

V konečné stanici Šargan Vitasi obracíme lokomotivu. Průvodčí ochotně zodpovídají dotazy a leckdy asistují u fotografování.

Ani rychlejší zpáteční jízda není nudná. Zastavujeme na občerstvení ve stanici Jatare, která dnes funguje jen jako restaurace.. Kdysi, v letech řádného provozu tratě, Jatare sloužila jako technická zastávka pro doplnění vody do kotle lokomotivy.

Šarganska osmica

Na vyhlídkové stanoviště se někdy vyráží doslova z tunelu

Dále zastavujeme na několika vyhlídkách, odkud se otevírají pohledy na obdivuhodně řešené technické dílo a okolní hory. Vždy se opakuje stejný rituál: všichni pasažéři se rázně vyhrnou z vlaku, pořídí několik snímků a opět nasednou. Déle zůstáváme pouze na zastávce Golubići.

Zastávka ze stříbrného plátna

Právě zastávka Golubići vytvořila jeden z hlavních exteriérů posledního filmu známého režiséra Emira Kusturici – Život je čudo, který proběhnul i našimi kiny. Záběry ze Šarganske osmice u něj představují nosnou kulisu.

A ačkoli o úrovni tohoto snímku nemám nejvyšší mínění, prvotní díla autora, jako např. Otec na služební cestě či Dům k pověšení, ve mě zanechala sympatie. Tudíž jsem podlehl vábení bizarního seskupení dřevěných staveb, které bylo možné pozorovat z okének vagónu na protilehlých stráních.

Šarganska osmica

Golubići - průvodčí na požádání plní i roli fotografů

Šarganska osmicaŠarganská osmica

 Technické údaje a historie
Šarganska osmica představuje nejkomplikovanější úsek tratě Bělehrad – Sarajevo – Dubrovnik. Do provozu byla uvedena r. 1925, poslední řádný vlak po ní přejel počátkem r. 1974, obnova na muzeální účely započala po r. 1995

Současná délka muzeálního úseku: 15 440 m
Počet tunelů: 22
Úhrnná délka tunelů: 5445 m, přičemž nejdelší, který proráží hřeben Šarganu, měří 1667 m
Počet viaduktů: 5, nejdelší měří 44 m
Stanice Mokra Gora: 567 m.n.m.
Stanice Šargan Vitasi: 810 m.n.m.
Rozchod kolejí: 760 mm
Trať provozuje společnost Železnice Srbije

Srbsko / Mokra Gora

Klikněte na mapku


Může se hodit

Jak se tam dostat
Mokra Gora – výchozí stanice osmice, leží na západě Srbska, cca 230 km od Bělehradu, se kterým má přímé autobusové spojení. Další autobusové linky sem směřují z Užice a bosenského Višegradu.

Motoristé mohou putovat z Nového Sadu či Bělehradu několika způsoby: přes Valjevo, Požegu a Užice, což je jeden z hlavních tahů k černohorskému pobřeží, případně Valjevo, Bajinu Baštu a NP Tara.

Třetí možnost se opět nabízí ze sousední Bosny. Nejbližší rychlíkovou stanici klasické železnice opět představuje město Užice.

Jízdní řád
V sezóně r. 2006 byl veřejnosti k dispozici jeden spoj denně, s odjezdem v 10:30 z Mokré Gory. Ostatní tři spoje sloužily klientům turistických agentur.

Cena jízdného činila cca. 5,2 €, přičemž jízda trvá přibližně 2,5 hod. Aktuální údaje: na
http://www.zeleznicesrbije.com/  (v menu klikněte na „Prezentacije“)

Tip na ubytování
Součást staničního areálu tvoří též hotel „Osmica“, cena noclehu začíná přibližně na 15 € za os. / noc, řada okolních stavení inzeruje ubytování v soukromí, ceny se pohybují od 8-12 €, dle rozsahu služeb.


Mećavnik – nevšední atrakce, či osobní pomník?

Nejen ze zastávky Golubici, ale i z vlaku je vidět Mećavnik, což byl donedávna bezvýznamný pahorek nad Mokrou Gorou. Na jeho vrcholku bylo zbudováno dřevěné městečko – "Drven grad“ aneb "první soukromé město v Srbsku“ a současně se v něm nachází i bydliště Emira Kusturici.

Za hlavní branou s pokladnou se rozkládá ulice, dlážděná pražci, lemovaná kýčovitými staveními. Jen několik skutečně připomíná místní lidovou architekturu. Z ampliónů burácejí soundtracky ke Kusturicovým filmům, jméno režiséra je tu skloňováno ve všech pádech. Připadám si jako na nějakém podivném "appelplatzu“. Vyjma výstavní síně se v přízemích nalézají restaurace, dále prodejny rukodělných výrobků a nosičů s filmy.

Celému areálu vévodí pravoslavný kostel – hybrid tradiční a moderní architektury. Bohužel, promítací sál je nedobytně uzavřen, jiné objekty slouží pro potřeby filmařů. Z návštěvy mám dosti rozporuplné pocity: zda si náhodou známý režisér nepostavil za svého života hmotný pomník, určený především skupinkám snobů?

Šarganska osmica

Mećavnik – stavení v dřevěném městě Emira

Osmica není jediná

Dvě rozdílné úzkokolejky bezprostředně vedle sebe již představují evropský unikát. Šarganská úzkokolejka totiž není v oblasti jediná. Severně od Mokré Gory, v místech, kde se "osmica“ poprvé zařízne do svahů, leží osada Bele Vode. Odtud vychází další železnice – tentokrát o rozchodu 600 mm. Jedná se o fragment bývalé lesní dráhy, která vedla údolím říčky Kamešina do místa Jatarice.

Mezistátní úzkokolejka

Šarganská osmica v blízké budoucnosti nepovede jen Srbskem, v současné době probíhají práce na propojení Mokre Gory a 25 km vzdáleného bosenského Višegradu. V provozu je již krátký úsek Vardiště – Dobrun, ikdyž zatím pouze pro ohlášené exkurze.

Tady se pasažéři nebudou kochat dalekými výhledy, nýbrž se jim zatají dech z divukrásného kaňonu řeky Rzavu, obklopeného nebetyčnými vápencovými věžemi. Možná trošku smutnou kulisu budou tvořit vypálená stavení zdejších muslimů, naštěstí mnohá z nich již ožila, díky návratu jejich obyvatel...

Co vidět v okolí

Kremna
Horská obec, vklíněná mezi masivy Tary, Zlatiboru a Šarganu. Kolem řada rozptýlených selských usedlostí a osad.. Středisko agroturistiky. Důležitý cíl pro milovníky tajemna a záhad - v osadě Tarabići expozice věnovaná  zdejším "věštcům“ Milošovi a Mitaru Tarabićovým. V srpnu 2006 malé muzeum do základů vyhořelo, pravděpodobně však bude obnoveno.

Šarganska osmicaVišegrad
Pohraniční městečko v Bosně. Rozprostírá se na březích půvabné řeky Driny, nyní bohužel částečně spoutané kaskádou přehrad a Rzavu, který tu do Driny ústí. Zchátralé nádraží původní úzkokolejky dnes slouží jako autobusová stanice.

Světovou proslulost Višegradu zajistil jedenáctiobloukový kamenný most, zbudovaný v 2. půli 16. století nákladem Mehmeda – paši Sokoloviće, rodáka ze zdejšího kraje, později významného hodnostáře a státníka osmanské říše. Stavbu díla, legendy, události i život a vývoj městečka, literárně zpracoval nositel Nobelovy ceny Ivo Andrić v románu Most na Drině.

Za nedávné občanské války dějiště otřesných masakrů na muslimských civilistech. Mezi Višegradem a hraničním přechodem Vardište leží pravoslavný klášter Dobrun, bohužel jeho malebná podoba byla narušena přístavbami nových objektů.

NP Tara
Národní park mezi Kremnama a městem Bajina Bašta (pozor – neplést si s Tarou v Černé Hoře). Východní část tvoří náhorní plošina s nekonečnými borovými porosty na hadcovém podkladu, severní a západní, naopak prudce spadá rozeklanými vápencovými stěnami do kaňonu Driny. Řada soutěsek a vodopádů. Stanoviště terciérního reliktu – smrku omoriky, který tu byl poprvé popsán, výskyt kamzíků.

Hlavní turistické středisko představují Kaludjerske Bare na východním okraji NP, dále několik menších a půvabnějších letovisek (Mitrovac, Predov krst). V jejich blízkosti strážci NP pokutují volné táboření, často uváděný kemp na Kaludjerskima Barama zrušen, další by se měl nalézat u obce Peručac.

U silnice v úseku Kaludjerske Bare – Bajina Bašta lze pozorovat stále funkční pece na domácí pálení vápna.


Text a foto: JAKUB HLOUŠEK

Autor:

Nejčtenější

VIDEO: Na co zírá mašinfíra. Velkolepá podívaná na trase z Košic do Prahy

Výhled z lokomotivy Siemens Vectron společnosti Regiojet v čele vlaku RJ 1012...

Nový seriál iDNES.cz zahajujeme přelomovým videem českého internetu. Jako vůbec první jsme natočili kompletní cestu...

VIDEO: Kyslík jen za příplatek. Vtipná instruktáž rozesmála cestující v letadle

Vtipná palubní posádka bavila celé letadlo

Bezpečnostní instrukce patří k nejnudnější části cestování před vzletem letadla. Zpříjemnit pasažérům dlouhou chvíli se...

Blesk nepotřebujete. Zaručené tipy jak udělat parádní fotografii v noci

Poměrně ojedinělý záběr na zasněžený Karlův most je fotografován časně ráno,...

Noční fotografování má mnoho kategorií, disciplín a podob. I když jde o poměrně náročnou disciplínu, o to více budeme...

Vědci našli tajemství úspěchu Vikingů na moři. Lodě utěsňovali dehtem

Kvalitní lodě umožnily Vikingům daleké objevitelské cesty, v průběhu kterých...

Za nevídanými dobyvatelskými úspěchy Vikingů, severských nájezdníků, stály jejich pověstné štíhlé lodě. Rychlé, dobře...

PŘEHLEDNĚ: Ceny skipasů a novinky v českých lyžařských areálech

Ilustrační snímek

Lyžování bude letos dražší. Důvodem jsou investice v jednotlivých areálech, ale také růst cen energií a mzdové náklady....

Další z rubriky

VIDEO: Žebřík do nebe. Nová atrakce v Rakousku pro milovníky adrenalinu

V rakouských alpách postavili „žebřík do nebe“

Rakouskou oblast Gosaukamm znají hlavně horolezci. Nově si tu mohou všichni zájemci o dobrodružství vychutnat výstup po...

Během turistické sezony zemřelo v cizině 85 Čechů, nejvíce v Chorvatsku

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...

V letošní turistické sezoně mírně ubylo Čechů, kteří zahynuli v zahraničí. Za hranicemi zemřelo 85 lidí, což...

Neobyčejný život mezi hradbami Dubrovníku. Dětský křik tu neuslyšíte

Petrolejové moře a svěží vítr: chorvatský Dubrovník stojí za podzimní návštěvu.

Dubrovník v poslední době poznávají hlavně fanoušci seriálu Hra o trůny, perla Jadranu ale nabízí turistům mnohem více...

Najdete na iDNES.cz