Ostrovy Severního moře - den třetíJersey – Exeter – St Mary´s (Scilly Isles) |
Ve středu ráno jsem se snažil na Normanských ostrovech některá tato historická místa rychle navštívit. Před polednem jsem pak dorazil na letiště a chtěl odletět přes Guernsey a Alrderney kolem anglického pobřeží přímo na Scilly Isles.
Naštěstí jsem o svém plánu promluvil s jedním pilotem v baru leteckého klubu (povídání s místními piloty je všude nejlepší zdroj informací, které se jinak těžko získávají), který mi vysvětlil, že Jersey není součástí EU, a v Anglii proto musím na mezinárodní letiště, nebo se 12 hodin předem ohlásit, aby na letiště přistání mohl přijet pasovák a celník. Pokud to neudělám, hrozí mi v Anglii pokuta nebo uvěznění, případně obojí.
Dvanáct hodin jsem čekat nechtěl, proto jsem se rozhodl letět na nejbližší anglické mezinárodní letiště Exeter. Tím jsem také rozhodl, že nedoletím až na ostrov Man, ale zůstanu na Scilly Isles, protože už bych to nestihl.
Proč je dobré mít firmu na pidiostrově Sark
Tisíce kilometrů v e-knizeStáhněte si e-knihu o cestě na Kanárské ostrovy a zpět. Publikace obsahuje rozhovor s Jiřím Prušou, jeho „palubní deník“ ze zasílaných SMS a spoustu dechberoucích fotek. |
Obletěl jsem a nafilmoval Guernsey, Alderney i ostrov Sark. Ten je zajímavý mimo jiné tím, že je to vlastně jen větší skála s pár domy (5,5 km², 600 obyvatel), ale přitom jsou na tomto pidiostrůvku zaregistrovány stovky mezinárodních společností, protože zde jsou lepší daňové a registrační podmínky včetně omezené transparentnosti vlastnických vztahů k jednotlivým firmám.
Možné to je mimo jiné i proto, že Sark má vlastní parlament, vlastní daňové zákony a je jen volně přidružený ke Guernsey. Má dokonce vlastní mezinárodní kód OSN. Místní parlament dokonce zakázal na Sarku auta i nad ostrovem přelétat, mohl jsem ho proto fotit pouze ze strany při letu ke Guernsey.
Vpravo je nezávislý ostrov Sark – centrum světového off shore podnikání. Vlevo za ním je ostrůvek Brecqhou, jehož několik obyvatel se snaží o samostatnou státnost nezávislou na “velkém” Sarku. Jsou zde občas vydávány vlastní poštovní známky a ostrůvek má i svou vlajku. Přelet obou ostrovů je jejich parlamentem zakázán.
Na nejzápadnější cíp Anglie a souostroví Scilly
On-line: Ostrovy Severního moře |
V Exeteru proběhlo vše jako obvykle: formuláře, otázky atd., ale vše velmi rychle. I zde jsem našel člověka, který mi pomohl získat povolení letu na Scilly Islands, protože tak to místní malé letiště vyžaduje (říká se tomu PPR – Prior Permission Required). Natankoval jsem a vyrazil podle pobřeží jižní Anglie směrem na Land´s End a pak na souostroví Scilly Isles.
Cestou jsem prolétával několik vojenských oblastí, proto to chtělo hodně komunikace, ale vše proběhlo nakonec bez problémů.
Kolem západního cípu Anglie (Land´s End) se vytvořilo těžké kouřmo a zároveň jsem dostal hlášku, že ve stejné výšce a po stejné trase proti mně letí malé dopravní letadlo spojující Scilly s Exeterem. Raději jsem tedy vystoupal o 500 stop výše, abych nic neriskoval. Letadlo pak opravdu proletělo přímo pode mnou.
Jak se přistává na útesu nad mořem
Přistání na letišti St Mary’s bylo zajímavé tím, že toto letiště je na poměrně špičatém kopci, takže půlka dráhy stoupá nahoru k vrcholu kopce a druhá půlka pak zase dolů na útesy nad mořem. Pokud bych letadlo dostatečně rychle nepřizemnil a neubrzdil ještě před vrcholkem, musel bych přistání opakovat a snažit se přistát přímo u prahu dráhy. Podařilo se mi to napoprvé, docela se mi ulevilo.
Z věže mi hned objednali taxíka, který přijel až na travnatou stojánku k letadlu a rychle mě odvezl do kanceláře tourist office, která během pár minut zavírala. Bylo potřeba najít ubytování, což zde není snadné. Sezona začíná již v dubnu a končí v říjnu a během ní je tu prý stále téměř plno, protože počasí je tu dlouhodobě krásné a také samotné ostrůvky jsou neskutečně romantické. Paní v kanceláři mi našla přenocování v B/B asi až po desátém telefonním hovoru.
Mentalita malého ostrova a malé komunity byla patrná hned v taxi. Řidiči někdo zavolal a on mu slíbil se stavit v lékárně a léky mu přivézt, aby dotyčný nemusel do lékárny jezdit sám. Cestou pěšky k místu, kde jsem sehnal ubytování, jsem zase narazil na opuštěnou polici s vystavenými vajíčky a zeleninou, která si lidé mají brát sami a do krabičky dávat stanovenou cenu. To by asi ve větším městě fungovat nemohlo.
Scilly Isles je souostroví tvořené mnoha malými ostrůvky s krásnými výhledy, malými přístavy, písečnými plážemi i s palmami a mnoha romantickými zákoutími. Aut je tu velmi málo, protože není kam jet. Je to opravdu ideální místo pro prožití pár klidných dnů. Ale já už ve čtvrtek budu mířit na sever a pokud počasí dovolí, rád bych už další noc strávil ve Skotsku.