Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jihomoravskou hranici stále 'střeží' bunkry

  16:20aktualizováno  16:20
Znojemsko neoplývá jen kvalitními vinicemi, krásnou přírodou v Podyjí a památkami. Pohraniční oblast totiž poznačila i doba předmnichovská, kdy okolo česko-rakouské hranice vyrůstaly jako houby po dešti železobetonové stavby, lidově zvané bunkry. Měly zabránit invazi nepřátel, po mnichovské zradě západních spojenců však použity nebyly.

Po listopadu 1989, kdy menší bunkry přestaly být zvláště v příhraničních oblastech objektem zájmu armády, se na jejich rekonstrukce vrhli nadšenci z klubů vojenské historie.

Objekty těžkého opevnění, z nichž tři dvoupodlažní stojí u Šatova, dva u Hevlína a jeden u Mikulova, byly z bojové pohotovosti české armády vyjmuty teprve na podzim roku 1999.

Právě velké bunkry byly na jihu Moravy budovány po obsazení Rakouska nacisty od jara osmatřicátého roku jako jedna z nejsilnějších částí obrany státní hranice. Veřejnosti byly poprvé částečně zpřístupněny před dvěma lety, kdy je navštívilo okolo dvou tisíc lidí.

Bunkry na Znojemsku
V současné době je na Znojemsku možná prohlídka pěti různých bývalých vojenských objektů, pěchotního srubu v Šatově, muzea opevnění ve Slupi, ve Znojmě v ulici Na Hrázi, ve Vranově nad Dyjí a poblíž obce Bohutice na Moravskokrumlovsku.

Veškeré prohlídky je však potřeba dopředu domluvit s nadšenci, kteří se o ně starají. Pouze srub v Šatově stále spravuje okresní vojenská správa ve Znojmě, kde si prohlídku mohou domluvit skupinky deseti až dvaceti lidí. Technické parametry právě objektů stálého těžkého opevnění jsou úctyhodné.

Například jeden ze šatovských bunkrů s označením MJ-S2 a krycím názvem Úvoz představuje dvoupatrový pěchotní srub. Je oboustranný, dvoukřídlý a nese dvě pancéřové střílny - zvony, z nichž každý váží jedenadvacet tun. Železobetonový strop je silný dva metry a stěny z téhož materiálu jsou ještě o dvacet centimetrů silnější. Posádku tohoto srubu tvořilo téměř třicet mužů.

'Řopík' A-160 ve Znojmě
Jedním z nejdříve a také nejkvalitněji zrekonstruovaných objektů lehkého opevnění, takzvaných řopíků, je objekt typu A-160 ve Znojmě v ulici Na Hrázi. Jiří Špinar se o něj začal starat na počátku devadesátých let. Po odstranění polorozpadlé protiatomové úpravy uvedl interiér i exteriér objektu do původní podoby z roku 1938. Kvůli tomu prozkoumal desítky opuštěných řopíků na celé jižní Moravě.

Uvnitř objektu jsou nainstalovány oba typy dnes již vzácných prvorepublikových lafetací (vzor 37 a 38) se zalafetovanými maketami kulometů. Nechybí ani pozorovací periskopy s náhradními vložkami, ventilační souprava, ženijní nářadí, bedničky na střelivo a část výstroje osádky.

V objektu můžete shlédnout i další materiál, kterým se vybavovaly pevnůstky v padesátých letech - polní kamna Wehrmachtu, kanystry na olej pro ventilátor a na petrolej do petrolejových lamp, bedna na zásobníky, improvizované závěsy a podobně.

Opevnění u Vranovské přehrady
Další lahůdkou pro bunkrology je areál lehkého opevnění ve Vranově nad Dyjí. Vznikl v roce 1998, kdy začaly první rekonstrukční práce na objektech. Zcela záměrně bylo vybráno opevnění v Junáckém údolí, neboť zde se dochovala pozoruhodná linie opevnění chránící důležitou hráz Vranovské přehrady.

Areál československého opevnění Vranov nad Dyjí je tvořen třemi objekty lehkého opevnění z roku 1937 a navazující naučnou stezku po několika dalších objektech. Dva objekty typu E jsou uvedeny do předpokládaného stavu v roce 1938 a 1939 a ve třetím řopíku typu B je instalovaná expozice vztahující se k problematice září 1938.

KAM ZA BUNKRY

Pěchotní srub v Šatově
- Je možno shlédnout od 1. 6. do 30. 10. 2002.

- Počet osob má být v rozmezí 10-20. Návštěvu lze objednat minimálně tři dny dopředu na tel. 0624/22 40 03, pplk. Skřivánek nebo zástupce, případně písemně na adrese: Územní vojenská správa, pplk. Skřivánek, Pražská 63 A, 669 02 Znojmo. Vstup je volný.

Muzeum opevnění Znojmo
- Umístění muzea: Po silnici na Hatě (Vídeň), u hotelu Dukla odbočit vlevo do ulice Na Hrázi. Objekt se nalézá na jejím konci na břehu řeky Dyje nedaleko splavu.

- Správce - kontakt: Jiří Špinar, Sokolská 43,669 05 Znojmo, tel:0624/260 574, e-mail: jirispin@volny.cz.

- Otevírací doba: Nepravidelně, pouze po dohodě se správcem.

Muzeum opevnění Slup
- Pavel Andrýsek zrekonstruoval pevnůstku typu A-160 z úseku 7/III, která stojí nedaleko obce Slup u Jaroslavic.

- Provozuje: P. Andrýsek, Palánek 188, 682 01 Vyškov, tel . 0603/935 224.

- Otevřeno: Po dohodě s provozovatelem. Mimořádně PENZION ANNA, Slup 103, Jaroslavice 671 28, tel. 0624/235 369.

- Přístup: Po vjezdu do obce Slup (od Znojma, Strachotic) odbočte u místního hostince vpravo a pokračujte po asfaltové komunikaci přes potok do kopce a rovně polní cestou asi 200 m k Boží muce.

Areál lehkého opevnění vz. 37 ve Vranově nad Dyjí
- Kontakt: Martin Černý tel. 0603/948 190.

- Areál tvoří tři objekty a navazující stezka po dalších objektech.

- Otevírací doba: každou první sobotu v měsíci od 10 do 15 hod. a nepravidelně. Doporučujeme si přítomnost průvodce ověřit minimálně týden dopředu na adrese: Martin Černý, Termesivy 100, Havlíčkův Brod 58001, tel: 0603/948 190,
muzeum-vranov@seznam.cz.

- Přístupové trasy: Areál se nachází asi 200 metrů nad Vranovským zámkem u komunikace směrem na Šafov. U autobusové zastávky Vranov-statek je třeba zabočit doprava.

1127/B2-80 nedaleko silnice Vranov - Lančov

Unikátní objekt C s vývodem ventilace se nalézá též nedaleko Vranova.

Autoři:




Nejčtenější

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Procházka za bitvou tří císařů. Sledujte unikátní přenos z okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou dnes ve 13:30 zavítáme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty,...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Další z rubriky

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.