Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jihlava: triumf normalizace nad prohnilým středověkem

aktualizováno 
Tohle historické náměstí, největší svého druhu ve střední Evropě, patřilo ještě před 32 lety k nejkrásnějším u nás. Pak ale přišel na řadu Prior. Monstróznímu konzumnímu pomníku normalizace tehdy musel ustoupit špalír vzácných středověkých domů. Tak skončil jihlavský Krecl, unikátní památka evropského významu.

I z krátkého zastavení v centru Jihlavy, metropoli Vysočiny, dýchne na návštěvníka dávné bohatství královského horního města. Nad střechami domů se tyčí chrámové věže, za zbytky masívních hradeb se skrývá labyrint křivolakých uliček. Ty důležitější se sbíhají k Masarykovu náměstí, které svojí rozlohou 36.650 metrů čtverečních hravě předčí pražský "Staromák".

Na Masarykově náměstí ale veškeré předešlé dojmy z malebných zákoutí nemilosrdně přebije pohled na nevzhledný obchodní dům Prior. V sousedství lomených gotických oblouků a zdobných barokních fasád okolí se vyjímá jako slon v porcelánu. Od 80.let minulého století zůstal stejný, jen budovatelská hesla dnes vystřídaly reklamy.

Krecl

Tak se nazýval zdejší volně stojící blok středověkých domů, obvykle označovaných termínem "špalíček". Konkurenci měl u nás pouze v proslulém chebském a částečně v brněnském 'malém' špalíčku. Existoval už koncem 13. století, vznikl tedy prakticky ve stejnou dobu jako náměstí.

Krecl sloužil coby zázemí okolnímu prostoru, vyhrazenému trhům a obchodním aktivitám (krámky, dílny, sklady...), jak lze vysledovat z modelu středověké Jihlavy v místním Muzeu Vysočiny. Postupně se stal i jakousi pamětí města, protože právě před ním se odehrávaly všechny důležité historické události.

Jihlava, Náměstí císaře Františka Josefa s Kreclem, kolem roku 1911.
Repro MF DNES z knihy Jihlava na starých pohlednicích
*** PRO ZVĚTŠENÍ NA FOTKU KLIKNĚTE

Olejomalba z 19.století, kterou si můžete v Muzeu Vysočiny prohlédnout, zachycuje vyhlášení Basilejských kompaktát v Jihlavě roku 1436. Neznámý autor si zvolil za dějiště rekonstrukce události právě náměstí s Kreclem. Na ní má ještě svoji gotickou podobu, později prošel renesančními i barokními úpravami, nicméně původní jádro zůstalo zachováno. Další, neviditelná tvář Kreclu se skrývala pod povrchem - do jeho sklepení ústila část podzemních chodeb.

Likvidace

Neodehrála se najednou. První odstřel zazněl 23. 04. 1974. Pod pláštěm tmy, konkrétně v 0:30. Že by se tehdejší mocipáni obávali protestů? Zničena byla většina komplexu vyjma dvou nejvzácnějších rohových domů. Ani ty ale nakonec nedostaly šanci přežít a celkový zánik památky byl dovršen v prosinci následujícího roku.

Další tři roky trvalo, než byl položen základní kámen Prioru. Dodnes jej najdeme na západní straně obchodního domu: omšelý se skrývá mezi upoutávkou k nákupu nejlevnějšího textilu a zašlou plaketou s nápisem, že tohle "velkolepé" dílo realizoval brněnský Ingstav.

Jihlava, Náměstí míru, místo Kreclu sutiny (30.duben 1974)
Zdroj: archiv Jihlavských listů
*** VÍCE ZAJÍMAVÝCH FOTEK PROHLÍŽEJTE ZDE

Pokud si chcete zavzpomínat, co se tehdy v Prioru prodávalo, navštivte socialistickou prodejnu osobně - ZDE

Prvních zbožíchtivých zákazníků se Prior dočkal v květnu 1983. Paradoxně o několik měsíců dříve bylo historické jádro Jihlavy prohlášeno městskou památkovou rezervací...

Novostavba se pravidelně začala objevovat na tehdejších pohlednicích jako symbol socialistického 'pokroku' a soběstačnosti. Většina záběrů přitom zachycovala Prior tak, aby nevynikl jeho kontrast s okolní zástavbou.

Velký díl odpovědnosti za likvidaci Špalíčku nese tehdejší předseda Městského národního výboru Karel Prchal (jeho bratr Antonín Prchal neblaze proslul jako plukovník StB v 50. letech, stál v pozadí babických vražd a podílel se na případu čihošťského zázraku.)

Absurdní je, že poslední dva domy, které odstřel Špalíčku na krátkou dobu přežily, nakonec nechal Karel Prchal na vlastní pěst ze dne na den také zbourat. Aby komunističtí pohlaváři zabránili kritice památkářů, Karla Prchala za jeho čin "potrestali" - sesadili ho z postu předsedy MěNV a přeložili ho - na funkci místopředsedy Okresního národního výboru.

Na místě bývalého Kreclu vyrůstá obchodní dům Prior (červen 1980).
Zdroj: Muzeum Vysočina Jihlava
*** PRO ZVĚTŠENÍ NA FOTKU KLIKNĚTE

Barbarství komunistické moci

Někteří znalci se domnívají, že likvidace jihlavského Kreclu byla naplánována už o desítky let dříve. "Šlo o politický motiv, plány na zbourání Kreclu se objevily krátce po válce v roce 1945, kdy tam sídlila i redakce německých novin Mährischer Grenzbote. Mělo jít o politické gesto vítězství nad Němci," míní dlouholetý jihlavský archivář Ladislav Vilímek.

Renomovaný historik Zdeněk Jaroš potvrzuje, že se o zániku Kreclu jednalo už v letech 1946 - 1947, hlavním důvodem ale podle něho nebyli Němci, nýbrž špatný stav celého komplexu. K jeho likvidaci v 70.letech říká: "Je to jedno z největších barbarství, arogance a svévoli komunistické moci. Zmizela výjimečná historická památka, která mohla být chloubou nejen Jihlavy, ale celé země."

Perspektivy

Pokud by Jihlava uvažovala o zapsání historického jádra do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, a takové vize již existovaly, Prior by bezesporu představoval vážnou překážku. Poněkud nekonvenční (a dle některých názorů jediné smysluplné) využití Prioru proběhlo zatím v rámci festivalu dokumentárních filmů, kdy jedna z jeho stěn posloužila jako promítací plátno.

Na druhou stranu je třeba upozornit na to, že ani současnost se na Jihlavsku neobešla bez přehmatů. V roce 1997 byl, za požehnání příslušných úřadů, novým majitelem stržen zdevastovaný barokní zámek Plandry. Loni zase ustoupila stavbě budovy okresního státního zastupitelství část bývalého chirurgického pavilónu staré jihlavské nemocnice, na které se autorsky podílel architekt Bohuslav Fuchs, jeden z čelných představitelů funkcionalismu u nás. I přes snahu zařadit jej mezi kulturní památky.

STROJ ČASU

*** ČTĚTE SERIÁL STROJEM ČASU PO ČESKU - ZDE
V seriálu mapujeme místa, která se v posledních desetiletích zásadně změnila. Všímáme si objektů, po nichž nezůstalo nic, jen jizvy v duších lidí nebo vzpomínky. Chceme ale naopak přibližovat i místa, která, kdysi zdevastovaná, povstala z popela...

Redakce iDNES děkuje za poskytnuté fotografie archivu Muzea Vysočina Jihlava i archivu Jihlavských listů.

Jihlava, Náměstí císaře Františka Josefa (dnešní Masarykovo) kolem roku 1911

Jihlava, Náměstí míru (dnešní Masarykovo) s Kreclem těsně před zbouráním v roce 1974

Likvidace jihlavského Kreclu, rok 1975

Jihlava, pohled na Masarykovo náměstí s Kreclem, 30.léta 20.století

Jihlava, Náměstí císaře Františka Josefa s Kreclem, kolem roku 1911

Obchodní dům Prior na Masarykově náměstí v Jihlavě, pohled od kašny, rok 2002

Masarykovo náměstí v Jihlavě, rok 2003

Jihlava, Masarykovo náměstí. Ani rozloha náměstí neutlumí rušivý efekt Prioru (leden 2006)

Jihlava, Masarykovo náměstí. I dnes připomíná obchodní dům Prior spíše bunkr (leden 2006)

Jihlava, tehdejší Náměstí míru (dnešní Masarykovo náměstí). Na místě bývalého Kreclu vyrůstá obchodní dům Prior (červen 1980)

Jihlava, Náměstí míru (dnešní Masarykovo) krátce po zbourání Kreclu, na místě jsou vidět sutiny (30.duben 1974)

Jihlava, pohled od muzea k Prioru

JIHLAVA. Kostel svatého Jakuba na Jakubském náměstí v centru Jihlavy, za ním se rozkládá lesopark Heulos, v pozadí je vidět zoologická zahrada. Snímek Jiřího Trojana z publikace Na křídlech za poznáním Jihlavy a zajímavostí Vysočiny

Jihava, konec 19.století, Náměstí císaře Františka Josefa s Kreclem (dnešní Masarykovo náměstí)

Jihlava, tehdejší Náměstí císaře Františka Josefa (dnešní Masarykovo), konec 19.století.

Autoři:




Nejčtenější

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Další z rubriky

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Nejlevnější turistická metropole v Evropě? Ano, je to Praha

Připadají vám ceny v centru Prahy absurdně natažené? Omyl. Praha patří v cestovatelských žebříčcích mezi nejlevnějších evropské metropole.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.