Takové plány ale budou stát řádově stovky milionů. „Prvotní odhad je na tři sta milionů korun, ale nejspíš to nebude konečná suma,“ poznamenal výkonný ředitel společnosti Sportovní areál Ještěd a. s. Petr Král. Na akci přispěje město Liberec jako jediný akcionář společnosti, částečně snad finančně vypomůže stát ze svého rozpočtu a v neposlední řadě bude požádáno o dotaci z nejrůznějších fondů, například Phare.
Podle vedení liberecké Investorsko Inženýrské společnosti, která má na starosti proměnu ještědského areálu z projekčního hlediska, není však jednoduché cokoli na Ještědu stavět. „Znamená to rozmotávat složité klubko vlastnických vztahů a čelit tvrdým požadavkům ekologů, kteří pečlivě hlídají životní prostředí na Ještědském hřebeni,“ uvedl předseda představenstva společnosti Petr Kupf.
K realizaci tak velkého plánu je v současnoti nejdůležitější zajistit dostatečný zdroj vody pro technické zasněžování. Ten totiž na Ještědu není a není ani nikde poblíž. „Podle hydrogeologického průzkumu je na Ještědu vody dost, ale je rozptýlená. Nemáme tady ani Mumlavu jako v Harrachově, ani Kamenici jako na Špičáku, nebo Bílé Labe jako ve Špindlerově Mlýně, což jsou řeky s dostatečným průtokem vody, které napájejí zasněžovací děla,“ konstatuje Král.
Ještěd je znám především kvůli vysílači na vrcholu. Stal se totiž českou architektonickou stavbou století. Vysílač měří 90 metrů, jeho kruhový průměr je 33 metrů. Stavba byla zahájena v roce 1965 a po osmi letech ukončena. Architektem byl Karel Hubáček Výška hory Ještěd je 1012 metrů nad mořem. |
“Zatím bereme vodu ze Slunného potoka, který ale rychle promrzá a stačí sotva na zasněžení jedné či dvou sjezdovek. Ještě loni jsme sice nakoupili dvě nová děla a povedlo se nám pokrýt vrstvou třiceti centimetrů umělého sněhu dvě sjezdovky, ale i to je málo.“ To se také podle Krále ukázalo i v minulých dnech při oblevě. „Kdybychom mohli dostatečně zasněžovat v době, kdy byl mráz, jezdilo by se na Ještědu i přes teplé dny,“ vysvětlil.
„Technický sníh je vzhledem ke svému složení mnohem odolnější než sníh přírodní a déle vydrží.“ Ještěd má ještě tu nevýhodu, že je oteplován velkým městem, takže je tu asi o dva stupně Celsia tepleji než na sjezdovkách v Jizerských horách. „A právě ty dva stupně nám pak chybí, abychom mohli použít děla. Proto potřebujeme vydatně zasněžovat ve chvíli, kdy jsou podmínky příznivé,“ míní Král.
Nabídnout zase o něco lepší služby lyžařům se povedlo ale už v letošním roce. Novinkou areálu je centrální pokladna u konečné městské hromadné dopravy v Liberci-Horním Hanychově. „Kasa začne fungovat od 11. února. Lidé v ní dostanou permanentky na všechny vleky a mohou v ní platit také platební kartou. Dosavadní dvě pokladny v areálu však budou fungovat dál,“ vysvětlil Král. Podle něj se připravuje i dohoda s Českými drahami, aby vstupenky na vleky platily i pro kabinovou lanovku. „Chceme dopravu na sjezdovky co nejvíce zjednodušit a odbourat fronty u vleků, aby si lyžaři co nejvíce zajezdili.“
Nedostatek parkovacích míst pod Ještědem by podle Krále měl alespoň provizorně řešit v současnosti skibus. „O jeho zřízení jedná vedení areálu s libereckým dopravním podnikem a dalšími dvěma firmami. Měl by ještě letos na jaře začít fungovat o víkendech. „Zatímco do polovičky ledna byly nejdůležitější problémy samotného provozu, v současnosti se už zabýváme představami, jak bude areál vypadat dál,“ přiznal Král.
Horní stanice sedačkové lanovky
