Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ještěd - hranice a dominanta 1012 metrů nad mořem

  10:43aktualizováno  10:43
Název Ještědu, této dominantní hory, se poprvé objevuje v písemných zprávách před 400 lety, v roce 1592. V roce 1679 tu byl zastřelen poslední medvěd, roku 1737 byl na pustém vrcholku vztyčen kříž. Později zde byl zakotven rohanský hraniční kámen. Ale ještě dříve, již ve 13. století, tvořil Ještěd výraznou hranici mezi panstvím německého rodu Bibrštejnů a državou českého řádu rytířů sv. Jana, kteří měli svou opevněnou komendu v Dubu (dnes Český Dub).

Tím tvořil Ještěd také hranici národnostní. Bibrštejnové otvírali cestu německým kolonistům ze Saska, slovanské obyvatelstvo osídlovalo jihozápadní svah horského hřbetu. Na severu Němci, na jihu české osídlení v ryze slovanských vesničkách. Vrchol Ještědu byl i ekonomickým předělem. Vedly tudy veledůležité obchodní cesty, ale také cesty pašerácké.

Ještěd tvoří i výrazné klimatické rozmezí a rozvodí mezi Severním a Baltickým mořem. Novodobá historie Ještědu začíná až v roce 1844 při vojenském cvičení, které probíhalo na Liberecku. Po jeho skončení táhli vojáci za veselého zpěvu Hanychovem na Ještěd. Místní rodák Hasler dostal dobrý nápad jak využít této situace v obchodě. Snesl čile od pekařů, řezníků a z hospod co se dalo, naložil to sobě a ženě do nůší, hodil na záda a spěchal zkratkami na vrchol Ještědu. Jedva došel a vyložil své zboží, měl vmžiku vše a se ziskem rozprodáno. Potom již chodili Haslerovi pravidelně každou neděli a netrvalo dlouho a otevřeli si zde malou občerstvovací stanici. V jejich snaze uchytit se zde trvale, pomohl lesník Habetlt, který jim postavil roku 1847 dřevěnou boudu. Ta však brzy vyhořela a manželé Haslerovi si postavili na stejném místě vlastní, kamennou chatu se střechou pokrytou chvojím. Ani ta však dlouho nestála. Zakrátko nestačila všem těm hladovým a žíznivým.

Tak roku 1868 si postavili s pomocí rohanovského lesníka z Hořeních Pasek novou chatu. V 70. letech vyrostla vedle hostince pětimetrová vyhlídková věž, která však musela být v roce 1889 z bezpečnostních důvodů stržena. Nahradila ji sice nová věž, tu však záhy zdemolovala vichřice. K dosavadní chatě, jíž se říkalo Rohanka, poškozené v průběhu let bouřemi, přibyla ještě veranda pro 200 osob. Ale ani toto rozšíření nestačilo.

Na vrcholek Ještědu na přelomu 19. a 20. století vystoupilo ročně 40.000 osob. Slézání vrcholu se v té době stalo jakýmsi lidovým sportem Liberečanů a být členem rodiny "Stovkařů" se stalo prestižní záležitostí všech Liberečanů. Každý, kdo vylezl na vrcholek stokrát, měl právo nosit zvláštní odznak za stý (bronzový), pětistý (stříbrný) a tisící (zlatý) výstup. Hostinský v chatě vystavil každému stovkaři zvláštní půllitr se jménem a počtem výstupů.

Roku 1925 jeden z členů stovkařů vystoupil na Ještěd 611 krát. Absolutní rekord držela Frída Mandelíková s 5.000 výstupy. Tato lidová sportovní tradice zanikla po výstavbě lanové dráhy v letech 1932 - 1933. Postavila ji chrudimská firma Wiesner (pozdější Transporta).

V letech 1909 - 1911 zde byla vybudovaná sáňkařská dráha dlouhá 3 kilometry s průmě rným sklonem 14 %. V roce 1914 na ní bylo uspořádáno mistrovství Evropy. Při příležitosti konání grandiózní Německo-české průmyslové výstavy v roce 1906 byla na Ještědu postavena nová horská chata s kamennou rozhlednou, pod kterou se ještě dlouhou dobu krčila stará Rohanka.

O postavení důstojné horské chaty na Ještědu usiloval po mnoho let liberecký Horský spolek. O projekt byla požádána známá liberecká firma Gustav Sachers, která zadání pojala opravdu velkoryse. Navrhla pro ještědský vrchol velkolepou stavbu v podobě středověkého hradu s několika budovami a mohutnou věží. V projektu bylo pamatováno i na prostory pro koně a kočáry v místě Na výpřeži. Na realizaci tohoto návrhu neměl Horský spolek peníze a ani kancelář hraběte Clam-Gallase by nedala k této stavbě povolení. Další zadání bylo stavební firmě Schäfer. Po jeho schválení byl autor návrhu pověřen i stavbou. Základní kámen byl položen 27. 6. 1906 a již půl roku nato, 13. 1. 1907 byla chata předána k užívání. Tato Mekka všech turistů vydržela necelých šedesát let. V 18 hodin 31. ledna 1963 v ní vypukl požár a celá vyhořela. Za rok po požáru vyhořela i Rohanka.

V další architektonické soutěži zvítězily návrhy ing. arch. Karla Hubáčka. Roku 1966 byl k ní položen základní kámen a roku 1973 byl tento rotační hyperboloid s kavárnou, hotelem a vysílací věží předán k užívání. Karel Hubáček byl za tento objekt vyznamenán prestižní Peretovou cenou Mezinárodní unie architektů. Co se týče Ještědu, nesmíme však také zapomenout, že k oblasti neodmyslitelně patří i přírodní park Ještěd. Ten byl vyhlášen 1. května 1995. Rozkládá se po celém libereckém okresu na ploše 93,6 čtverečních. Nejvyšším bodem je zde vrchol Ještědu (1012 m n.m.), nejnižším je údolí Lužické Nisy a Bílého Potoka (289 m n.m.). Délka parku je 22 km, šířka 7 km. Pokrývá 15 obcí.

Jihozápadní hranice parku sleduje takzvaný "Lužický zlom". Přes hřeben Ještědu vede hlavní Evropské rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. Vody ze severních svahů odtékají přes Lužickou Nisu do Baltu, zatímco potoky z jihozápadní části odvádí Ploučnice přes Labe do moře Severního. V severozápadní části parku v minulosti národnostně smíšené, se vyskytují stavby dřevěné, hrázděné i roubené. Pro jihozápadní oblast jsou typické dřevěné stavby roubené jako doklad nepřetržitého, výlučně českého osídlení Podještědí. Objekty se zachovalou lidovou architekturou jsou v každé obci na území parku. Řada z nich je památkově chráněná.


 

Ještěd s hotelem a restaurací na vrcholu.

Autor:




Nejčtenější

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Procházka za bitvou tří císařů. Sledujte unikátní přenos z okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou dnes ve 13:30 zavítáme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty,...  celý článek

Další z rubriky

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.