S baterkou a adrenalinem do jeskyní v polských Tatrách

aktualizováno 
Polské Tatry jsou známé velkým množstvím turistických tras, jen málokdo však tuší, že značené cesty tady vedou i skrze neosvětlené jeskyně a mohou vám obstarat i docela slušný adrenalinový zážitek. U nás ani na Slovensku nic podobného nenajdete.

Okno Pawlikowského v jeskyni Mylna, na obzoru vrch Bystrá (2 248 m) | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Jeskynní turistiku s vlastní baterkou můžete zkusit v dolině Kościeliska, která bývá považována za nejkrásnější dolinu v Západních Tatrách. Rozprostírá se severně od nejvyššího vrchu Bystrá (2 248 m) a ústí zhruba osm kilometrů západně od centra Zakopaneho.

Tip na dovolenou

Láká Vás letní aktivní dovolená v Tatrách. Vybírejte na dovolena.iDNES.cz.

V horní žulové části je to typická vysokohorská dolina modelovaná ledovcem, rozvětvená do mnoha odnoží. Směrem na sever se však zužuje do úzké a hluboké soutěsky, která prořezává vápencové odnože Kominarskeho wierchu (1 829 m) a Temniaku (2 096 m). A právě zde se ukrývají vstupy do mnoha jeskyní.

Při zběžném pohledu do mapy není zrovna jasné, jak vlastně značené trasy jeskyněmi vedou a jejich zákresy budí dojem slepých odboček z hlavní magistrály. Ve skutečnosti se jedná o tři jednosměrné smyčky, které procházejí podzemními prostorami.

Úchvatná dolina s davy výletníků

Východiskem do doliny Kościeliska je parkoviště Kiry vedle silnice Zakopane – Chocholów. Určitě jej nelze minout, protože je nejenom obrovské, ale taky vybavené veškerým zázemím, které vyžaduje masový turistický ruch. Do doliny totiž proudí v době turistické sezony davy lidí. Jsou tu stánky se suvenýry, restaurace a pochopitelně se platí i za parkování. O čtyři zloté (cca 1 euro) vás zkasírují také při vstupu na území Tatranského národního parku.

Dolina Kościeliska, na obzoru vrch Bystrá (2 248 m)

Dolina Kościeliska, na obzoru vrch Bystrá (2 248 m)

Dolina Kościeliska je hned od počátku velmi krásná, nejmalebnější partie obstarávají louky (polany) s výhledovým panoramatem na tatranské hřebeny. Zelená značka vede pohodlně po zpevněné cestě (zákaz vjezdu), která se využívá jako zásobovací komunikace k chatě Ornak. K ní především směřují proudy výletníků, z nichž mnozí nemají s horskou turistikou vůbec nic společného. Stylová chata, připomínající tradiční goralské lidové stavení, stojí na překrásném místě asi 7 km od parkoviště Kiry.

Z doliny Kościeliska odbočuje postupně několik značených tras. V pořadí druhá odbočka vlevo (černá turistická značka) vás zve k návštěvě jeskyně Mroźna (tedy "mrazivá" či "chladná"). Její vchod se nachází v lese 120 výškových metrů nad údolím, což naštěstí mnohé výletníky odradí.

Fotogalerie

I tak tu však bývá plno lidí. Jeskyně je osvětlená, otevřená od 9 do 17 hodin, za vstup se platí (4 zloté). Prochází se v menších, zhruba 15členných skupinkách. Průvodce nejprve sdělí základní informace, a pak skupinu odešle na samostatnou prohlídku. Ta spočívá v tom, že se jde cca 400 m tunelem bez krápníkové výzdoby až k východu na druhé straně kopce. Odtud se pak schází zase dolů do doliny. Žádný výjimečný zážitek však jeskyně Mroźna nenabízí, spíše než jeskyni připomíná vyraženou štolu včetně esteticky nepříliš vkusně vedené kabeláže elektrického osvětlení.

Raptawická jeskyně připomíná Vinnetoua

Mnohem větším dobrodružstvím je návštěva jeskyně Raptawicka, k níž vede taky černá značka, a to z nejužšího a nejdivočejšího místa doliny nad Polanou Pisana (cca 4,5 km od parkoviště). Trasa vede zpočátku souběžně s červenou značkou do jeskyně Mylna a hned v úvodu překvapí strmý úsek s řetězy.

Následují kamenné schody a úžasné výhledy na dno doliny, zdobené po stranách vápencovými skalisky a na obzoru siluetou hory Bystrá (2 248 m). Od rozcestí následuje další strmé stoupání po kamenité stezce k až úpatí skal tvořících rozervaný hřeben Raptawicka Turnia.

Další řetězový úsek vedoucí strmě vzhůru do skal vzbuzuje dojem, zda se právě tady nenatáčel Vinnetou. Jištěný výstup končí u oválného otvoru s průměrem zhruba tři metry, který je vlastním vstupem do jeskyně. Je třeba se přehoupnout přes jeho okraj a po čtyřmetrovém žebříku se spustit kolmo dolů do podzemí.

Výstup k jeskyni Raptawicka

Výstup k jeskyni Raptawicka

V jeskyni Raptawicka

V jeskyni Raptawicka

Přivítá vás velký sál vysoký deset metrů, z něhož vybíhá několik odnoží v celkové délce 150 m. K jejich důkladnému prozkoumání je zapotřebí baterka, přestože vstupním otvorem do jeskyně proudí světlo a v určitou denní dobu sem dokonce i svítí slunce. V nejodlehlejším místě Raptawické jeskyně se nachází malý oltář. Návrat na rozcestí k Mylné jeskyni vede po stejné trase, tedy žebříkem nahoru a po řetězech a kamenných schodech dolů  k červené značce.

Mylná jeskyně pouze s náležitou výbavou

Mylná jeskyně odvozuje svůj název od labyrintu chodeb a komor, jejichž celková délka dosahuje úctyhodných 1 300 m. Mnohé návštěvníky tato jeskyně skutečně pomýlila, jsou známé i tragické případy. Od roku 1949 je možné jeskyní projít 300 m dlouhou značenou trasou skrze skalní masiv a vylézt uměle vysekaným otvorem na opačné straně hřbetu Raptawické Turni.

Na trase není světlo ani telefonní signál, velkou část musí vzrostlý člověk absolvovat po čtyřech a místy se dokonce téměř plazit. Cesta bývá mokrá, bahnitá, zjara ledově hladká a kluzká. Teplota se zde pohybuje okolo pěti stupňů Celsia, proto je dobré mít s sebou oblečení nejenom teplé, ale i takové, které snese nejeden bahnitý šrám. Zcela nevhodný je batoh na zádech.

Pokud vám vypoví službu baterka, máte smůlu. Navzdory velmi vysoké návštěvnosti Kościeliské doliny prochází Mylnou jeskyní jen minimum lidí a může se stát, že dlouhé hodiny budete čekat na pomoc v pravé jeskynní tmě. Podle lidové pověsti se zde ukrýval legendární slovenský zbojník Jánošík.

Úzkým otvorem nejdříve vstoupíte do prostornějšího sálu s několika skalními okny, jimiž se nabízí úžasný průhled nad korunami stromů na nejvyšší vrch Západních Tater Bystrou (2 248 m). Otvory se jmenují Okna Pawlikowskiego a to podle učence a speleologa, který roku 1885 Mylnou jeskyni poprvé popsal. Zde se většina návštěvníků obrací a vrací zpět.

Zajištěný značený úsek v jeskyni Mylna

K dalšímu zdárnému průchodu jeskyní je nyní potřeba pozorně sledovat značky a nenechat se odradit krátkou "plazivkou". Tady schytáte první bahnité šrámy. Po překonání "plazivky" se strop chodby zvyšuje a postup je o něco pohodlnější. V dalším průběhu potkáváte různé křižovatky se slepými, mnohdy docela dlouhými odbočkami.

Nejkratší 300 m dlouhá průchozí trasa je dobře vyznačená červenými pásy. Pokud byste chtěli odskakovat do všech odnoží, je třeba počítat až s jednou hodinou v podzemí. V tomto případě je taky dobré mít s sebou plánek. Blížící se východ z Mylné jeskyně poznáte podle úseku jištěného řetězy nad skalní puklinou. Krápníky v Mylné jeskyni chybí, což jí však na kráse nijak neubírá.

Soutěska připomínající ulice středověkého města

Soutěska Wąwoz Krakow

Soutěska Wąwoz Krakow

Hned naproti místu, kde okružní červeně značená trasa Mylnou jeskyní přichází zpět na dno doliny Kościeliska, odbočuje na druhou stranu další žlutě značená jednosměrka. Její hlavní atrakcí je soutěska Wąwoz Krakow, kterou byste rozhodně neměli nechat bez povšimnutí.

Divoká dolina o délce 3 km je sice zpřístupněna pouze v krátké dolní části, i tak však obstarává jedinečný zážitek. Za svůj název vděčí soutěska fantazii místních goralů, jimž kolmé skalní stěny připomínaly kamenné ulice a vysoké domy ve městě Krakově.

Vstupní část tvoří impozantní suchý kaňon široký jen pár metrů. Veškerá voda je v podzemí, jde se mezi obrovskými balvany. Asi po pěti minutách se dolina rozšiřuje a značená cesta uhýbá vlevo. Směr dalšího postupu určuje žebřík ve skalní stěně, na který navazují řetězy. Vedou až k otvoru do 37 m dlouhé tunelovité jeskyně Smocza jama.

Pohled z jeskyně Smocza Jama do soutěsky Wąwoz Krakow

Pohled z jeskyně Smocza Jama do soutěsky Wąwoz Krakow

Zde si můžete vybrat: buď průchod po řetězech vzhůru tunelem jeskyně s baterkou anebo traverz (rovněž jištěný řetězem) po úbočí skalního srázu. Obě varianty se nad jeskyní opět střetávají, aby se následně pohodlně sestoupilo lesem a po loukách zpět do Kościeliské doliny.

Průvodcovský čas avizuje okruh v trvání 45–60 minut, dá se však v pohodě zvládnout za půl hodiny. Obtíže mohou nastat v případě námrazy nebo deště, kdy se terén v okolí jeskyně Smocza jama a také v ní stává velmi kluzký.

Návštěvu jeskyní v dolině Kościeliska rozhodně neplánujte jako doplněk k celodenní túře, ale jako samostatný celodenní program. Pokud vyšetříte nějaký čas, pak jej věnujte posezení u malebné chaty Ornak s výhledem na západotatranské hřebeny. Kouzelné je rovněž jezírko Smreczynski Staw, k němuž vede od chaty černě značená odbočka v délce 25 minut.

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Světová hvězda Instagramu fotila na Lipensku. Chce si tu koupit dům

Hvězda Instagramu Christina Tan z Indonésie fotila v okolí Lipna.

Její fotografie mají na sociálních sítích miliony zhlédnutí. Christina Tan z Indonésie patří na Instagramu k...

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Další z rubriky

Ohně, středověk a úžasné masky. Slavnost trubačů v Alsasku vás uhrane

Nádherný svátek trubačů v Alsasku - Pfifferdaj

Mezi Porýnskou nížinou a pohořím Vogézy leží jeden z nejmenších, ale zato nejhezčích regionů Francie. Podzim je v...

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...

Trendy nejlepších restaurací světa. Co objevili čeští kuchaři na cestách?

Kachní prsa s kachními játry foie gras v La Verandě – inspirace ze Singapuru

Návštěva nejlepších restaurací světa je zážitek, na který se nezapomíná. Co všechno v nich hosty čeká, prozradí...



Najdete na iDNES.cz