Jeskyně v Českém ráji ukrývá své tajemství

Pod Troskami se nachází jeskyně Sklepy. V Českém ráji je různých přírodních podzemních prostor více, ale tato patří k nejznámějším a hlavně je nejdelší. Vznikla na puklinách, které byly spjaty s třetihorním vulkanizmem, pří kterém vznikly Trosky. Dále je zde možno sledovat druhý směr, který je rovnoběžný s hranou svahu. Paty skalních bloků se posouvají po málo pevném podloží a tak vzniká rozsedlina. Mírně se přikrčíte a vstoupíte do první prostory.

Vysoko nad vámi jsou zaklíněné bloky a chodba dále klesá. Ve zužující se chodbě vedle sebe leží několik lešenářských trubek. Komu se chtělo sem s tím železem vláčet? Na nich leží čerstvě odlomené balvany. Ty neodlomil žádný vandal. Spadly samy. Horotvorné pohyby porušily celistvost pískovcových bloků a čas pomalu pracuje. Stojíte v úzkém komíně a pokud vám stísněné problémy vadí, tak tady si to asi velmi rychle uvědomíte. Dál musíte na čtyři, pak si lehnout a plazit se. Něco mi tu však nehraje. Na konci chodby se vždy muselo dokopce a teď jsem sjel na dno. Bylo zde vyklizeno mnoho kubických metrů písku. Ona se k téhle jeskyni váže jedna pověst. Tahle jeskyně má být vyústěním tajné chodby z Trosek. Není divu. Směr pukliny, alespoň prvních 20 metrů vede přibližně směrem k hradu. Dá se očekávat, že nějaká puklina byť uzavřená, či vyplněná pískem nebo sutí, bude pokračovat až k vulkanickému tělesu Trosek. Asi by bylo možné ji vysledovat geofyzikálními metodami a nebo by její průběh mohl určit senzibil. Směrem k hradu pískovcová kra bude kryta stále větším množstvím mladších usazenin a čedičovou sutí. Je zde ještě jeden argument, který hovoří proti využití této jeskyně jako únikové chodby. Nejnižší bod není u vchodu, ale několik metrů pod jeho úrovní. Vypláchnou-li vydatné deště písek z puklin, usadí se tento v přirozeném sifonu a ucpe průchod. Osobně si však myslím, že se skutečně jedná pouze o pověst a že zde dochází ke změnám a bohužel i k nevratným poškozením. Odpadnutí bloků bylo možná nepatrně urychleno, ale zářezy od lan ve stropě plazivky zůstanou zřetelné navždy. Přirozené jeskyní sedimenty mohly geologům poskytnout zajímavé informace a co mne zarazilo nejvíce, neviděl jsem během dvou návštěv jediného netopýra, ačkoli v ostatních jeskyních byli. Přitom tady bylo nejen zimoviště, ale s těmi drobnými létajícími savci se zde člověk mohl setkat i v létě. Nikdy Správa CHKO Český ráj neuvažovala o znepřístupnění této jeskyně. Ani vyhlášením Přírodní rezervace Apolena v roce 1998 se postoj k této věci nezměnil. Pokud však budou podobné aktivity pokračovat, mohla by se jednou objevit na vstupu do jeskyně mříž. Zrovna tak, jako nikdo nepřekopává hrad, který je kulturní památkou, tak by neměla být narušována ani příroda v rezervaci.


Autor: JAN MERTLÍK, autor je vedoucím Správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj

Trosky na staré pohlednici