Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jeskyně skrývá nejstarší mapu nebe

  10:23aktualizováno  10:23
Pták na tyči a muž s ptačí hlavou, na nějž se řítí obří býk fascinují všechny, kdo smějí navštívit francouzskou jeskyni Lascaux a zhlédnout její malby staré šestnáct a půl tisíce let. Díla pradávných tvůrců vyvolávají nejdivočejší spekulace.

Nynější výzkumy však naznačují, že se tu může vedle nádherných a propracovaných obrazů zvířat nalézat i nejstarší mapa noční oblohy. To by znamenalo, že si můžeme výrazně opravit své představy o znalostech a schopnostech lidí doby ledové. Ve všeobecném povědomí jsou totiž zafixováni pouze jako primitivní lovci.

"Je to mapa prehistorického kosmu. Bylo to jejich nebe, plné zvířat a duchů," tvrdí Michael Rappenglück z univerzity v Mnichově. Pták na tyči (nebo na jedné noze jako Noh) je znám z řady kultur - obvykle symbolizuje zemskou osu, střed světa, kolem nějž se otáčí nebe, představované ptákem. V Lascaux k němu míří z boku šíp. Pod stejným úhlem, pod jakým dopadaly na jeskyni, objevenou v roce 1940, sluneční paprsky za dávných slunovratů před 16 500 lety. To býval klíčový okamžik roku. Další narážkou na něj jsou oči jak ptačího muže, tak býka a ptáka na tyči.

"Vytvářejí trojúhelník, který lze ztotožnit s 'letním trianglem', jejž tvořily části dnešních souhvězdí Labutě, Lyry a Delfína. Tehdy kroužily kolem Severky té doby, hvězdy 18delta v souhvězdí Labutě," uvádí německý výzkumník. Ptačí muž však byl i obří konstelací uprostřed Mléčné dráhy a tvořily jej části dnešních souhvězdí Orla, Hadonoše, Herkula a Šípu. Střed galaxie je dodnes cílem šamanů při duchovní cestě "do nebe", protože přírodní lidé považují Mléčnou dráhu za počátek stvoření, za rozptýlené božské sperma, jež padá z nebe na zem (snad proto má ptačí muž v Lascaux ztopořený falus).

Před 16 000 lety byla vazba mezi počátkem stvoření a středem světa užší než dnes, neboť Mléčná dráha rotovala okolo tehdejší Severky jako ohnivý kruh. "Šamanská kosmografie v lascauxské Šachtě mrtvého muže zobrazuje archaickou představu o hvězdných tělesech a ukazuje jak totemy, tak hvězdné útvary z prastarých časů. Ukazuje i šamanovu cestu po různých vrstvách reality," shrnuje Rappenglück a odvolává se na srovnání s nákresy šamanů z celého světa. Podle něj to není jediný dávný záznam hvězdného nebe - majestátní malba býka, nad nímž se u vchodu do Lascaux vznáší shluk šesti tmavých bodů, může podle něj zachycovat Plejády nad souhvězdím Býka. Oblouk, tvořený řadou bodů ve španělské jeskyni Cueva di El Castillo a vytvořený lidskou rukou před 14 tisíci lety, může ztvárňovat souhvězdí Severní koruny. Podle německého vědce není náhodou, že takové malby se nacházejí právě v jeskyních.

"Oblouk jeskynních stropů, zejména v přírodních dómech, představuje křivku nebe a podlaha jeskyně pak Zemi," soudí. Pokud se potvrdí jeho tvrzení, že aspoň část prastarých maleb roztroušených po jeskyních Evropy zobrazuje dávná nebe, bude to znamenat, že naše představa o vesmíru má velmi hluboké kořeny. Všichni ti Býci, Berani, Labutě či Velcí a Malí Medvědi, jejichž znamení můžeme vidět na obloze i v kale ndáři, by pak nebyli jen představou prvních civilizací - měli bychom je společné s lidmi, kteří ještě lovili mamuty. Není to nemožné. Schopnost zaznamenat podobu prostoru kolem sebe je ještě starší než Lascaux - před více než dvaceti tisíci lety vznikla rytina na kosti, zachycující krajinu okolo Pavlovských vrchů na jižní Moravě.

A jak tvrdí Philipp Stooke z univerzity v kanadském Západním Ontariu, i nákresy nebeských útvarů jsou daleko starší, než se běžně soudí - laická veřejnost je většinou přisuzuje až starým Egypťanům, zřejmě pod vlivem řady spekulací a teorií o pyramidách. Stook, který s pomocí družicových snímků kreslí mapy asteroidů, vypracoval i řadu detailních map Měsíce - a vždy jej udivovalo, že nejstarší podrobnější nákres tohoto souputníka Země je starý jen pět set let. Při průzkumu pravěkých památek však v irské mohyle Knowth narazil na obrazec, který se až podezřele shoduje s tvary "moří" na Měsíci. Obrazec je starý aspoň pět tisíc let. To je nadějný můstek přes propast času k malbám v Lascaux.

 

Jeskyně Lascaux.

Jeskyně Lascaux.

Jeskyně Lascaux.

Jeskyně Lascaux.

Autor:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.