Peážní železnicí do Opavských hor
Přes polské město Glucholazy vede jedna z našich nejznámějších peážních železnic – trať přes cizí území, ale s vagony Českých drah a podle našeho jízdního řádu. Dříve se na nádraží v Glucholazech nesmělo vystupovat, po vstupu do Schengenu však veškerá omezení padla a dnes si sem dokonce můžete koupit i jízdenku za český tarif.
Nádraží v Glucholazech se tak od prosince loňského roku stává východiskem do našinci dosud málo navštěvované části Jeseníků – Opavských hor. Na jednodenní výlet si sem můžete vyrazit prakticky z kterékoli části Moravskoslezského kraje, přímé vlaky sem jezdí z Ostravy přes Opavu a Krnov nebo z Ramzové a z Jeseníku.
Góry Opawskie představují v rámci Polska skutečně jenom miniaturní horstvo, jež se skládá ze dvou izolovaných zalesněných masivů. Jeden z nich – Parkowa Góra – se zdvihá nad městem Glucholazy a vrcholí ve výšce 543 m kótou Srednia kupa, druhý je podstatně vyšší a mohutnější a tvoří jej horský komplex Biskupia kopa (889 m) na česko-polské hranici (u nás Biskupská kupa).
Obě části Opavských hor mají hustou síť značených cest a při dobré kondici je lze přejít za pouhý jeden den. Poznáte přitom nejenom hezkou krajinu kousek za našimi humny, ale po celou dobu se budete dívat na blízké Jeseníky z poněkud netradiční severní strany.
Biskupia Kopa – dominanta Gór Opawskich
Starobylé město Glucholazy
Za krátkou prohlídku stojí hned na začátku město Glucholazy, přes které musíte projít z hodně odlehlého vlakového nádraží. Jedná se o starobylé středověké město se zachovalou historickou zástavbou.
Dominantu tvoří kostel svatého Vavřince se dvěma mohutnými barokními věžemi a s velmi cenným, bohatě zdobeným, pozdně románským vstupním portálem. Zaujme rovněž blízké obdélníkové náměstí s torzem lípy z roku 1648 a kamenná gotická věž horní brány.
Ve srovnání s našimi historickými městy působí Glucholazy trochu sešle a zchátrale, domy dosud neprošly výraznější rekonstrukcí a obnovou. To však nic nemění na turistické přitažlivosti městského centra.
Město Glucholazy
Hned za branami historického středu se zdvihá masiv Góra Parkowa a na jejím úpatí se rozkládají malé lázně Glucholazy Zdrój s několika sanatorii, léčivými prameny a parkem. Zde také narazíte na síť turistických tras. Lákavý je žlutý okruh, který zároveň slouží jako naučná stezka. V této části Opavských hor se totiž ve středověku intenzivně dolovalo, a to především zlato a železná ruda.
Informační tabule v polštině i češtině vám přiblíží tento pozoruhodný kus historie a představí i mnohé památky. K nejpozoruhodnějším patří štola Tří králů ze 16. století, jež spojovala v délce více než 5 km Glucholazy a naše Zlaté Hory. V krajině jsou dodnes patrné propadliny v místech, kudy toto unikátní důlní dílo vedlo.
Zbytky středověké šachty pod Přední kupou u Glucholaz
Rozhledna, kterou už u nás nespatříte
Žlutá naučná stezka i červeně značená magistrála vás dovedou na vrchol Przednia Kopa (495 m), kde mapy inzerují chatu a blíže nespecifikovanou věž. Milé překvapení nastává při zdolávání vrcholu, kdy se mezi stromy začíná rýsovat silueta krásné kamenné rozhledny z roku 1898. Jedná se o kdysi slavnou vyhlídkovou věž Hohenzollernwarte, pojmenovanou na počest rodu vládnoucího v tehdejší německé říši.
Rozhledna se vyznačovala charakteristickou věžičkou kryjící vyústění schodiště na vyhlídkovou plošinu ve výšce 16 m. Věžičku však dnes již bohužel nenajdete, stejně jako výhled do krajiny, který cloní vzrostlé stromy.
Rozhledna stejně tak jako na ni přilepená zavřená chata trpí značnou zchátralostí, výstup po ocelovém torzu točitých schodů vyžaduje v závěrečné fázi i trochu odvahy. U nás už na takovou zanedbanou rozhlednu nenatrefíte.
Asi 100 m od chaty s rozhlednou se ukrývá v přítmí lesa kamenná kaple svaté Anny, která právě letos oslaví 100 let své existence. Stojí na vrcholu tzv. Visících skal a kolem ní jsou v terénu patrné zbytky starých důlních děl a šachet. Mnohem více a v zachovalejší podobě jsou památky po dolování rozesety v údolí potoků a vede kolem nich již zmiňovaná okružní žlutá turistická značka s informačními tabulemi naučné stezky.
100 let stará kaple sv. Anny na Přední kupě u Glucholaz
Na vrcholu Opavských hor
Nejvyšším kopcem Opavských hor je Biskupská kupa s výškou 889 m. Na jejím vrcholu stojí zdaleka viditelná, již 10 let zrestaurovaná rozhledna Kaiser Franz Josef – Warte.
Z naší strany se na Biskupskou kupu chodí ze Zlatých Hor, z polské strany z rekreační obce Jarnoltówek na severním úpatí. Sem se dopravíte z Glucholaz autobusem anebo pěšky. Od zchátralé rozhledny a chaty na Přední kupě to sem trvá po červené značce tři hodiny pochodu. Trasa vede otevřenou podhorskou krajinou přes louky, pole a malebné vesničky.
Rozhled z Biskupské kupy směrem na Stříbrnou horu (Srebrna kopa)
Samotný výstup na Biskupskou kupu (1,5–2 h) lze realizovat buď po červené značce, anebo o něco málo delší cestou po žluté kolem turistické chaty s možností občerstvení.
Největším lákadlem Biskupské kupy je však rozhledna. Shodou okolností má stejný věk jako vyhlídková věž nad městem Glucholazy, ovšem její dnešní vzhled je nesrovnatelný. Otevření rozhledny bylo načasováno na 50. výročí panování rakouského císaře Františka Josefa I., po němž dostala i jméno Kaiser Franz Josef – Warte.
Po roce 1945 byla věž pro turisty uzavřena a sloužila účelům televizního vysílání. Na sklonku socialistického režimu byla v dezolátním stavu, ale odvážlivci mohli po chatrných schodech vystoupat vzhůru. V roce 1998 prošla rozhledna v souvislosti se svými 100. narozeninami rekonstrukcí.
Rozhled z ochozu věže nabízí panorama Hrubého Jeseníku, Rychlebských a Sovích hor a někdy i Beskyd. Za výjimečně dobrých povětrnostních podmínek bývají vidět prý i Tatry a město Vratislav (Wroclaw) v Polsku.
Rozhledna na Biskupské kupě
Může se hoditKudy zpět do Česka Mapy Itinerář trasy Informace o Opavských horách |
