Začněme třeba se San Franciskem. Přespolního prý tam poznají podle toho, že tomuto legendárnímu místu říká “Frisco”. Do San Francisca se nevyplatí cestovat za hezkým počasím nebo za koupáním. Milovníci dobrého jídla, hledači ztracených šedesátých let, turisté pátrající po atypickém městě Spojených států si však přijdou na své.
Jedno z nejliberálnějších měst světa vás zaujme kopcovitým terénem. Ale starodávnými tramvajemi se za turistickými atrakcemi dostanete snadno. Mezi znaky San Francisca patří červený Golden Gate Bridge pnoucí se pyšně nad zálivem, neuvěřitelná Lombardská ulice, která se kroutí zleva doprava a místní se jí pro věčnou frontu turistů, kteří se v autech snaží o její zdolání, raději vyhnou.
“Dobrodruzi” se určitě vypraví na ostrov Alcatraz, který od roku 1934 do šedesátých let věznil ty z nejobávanějších. Návštěvník zde může nahlédnout například do cely, v níž žil Al Capone.
Máte chuť na nějakou specialitku? Poslouží čínská čtvrť, kde se vám nepodaří zaparkovat, pokud se tam vypravíte kolem oběda. Na čínské jídlo za pár babek v tuto hodinu totiž míří všichni úředníci. V San Franciscu byste neměli vynechat polévku z mušlí v chlebové misce, kterou pravda dostanete i kdekoliv jinde ve Spojených státech. Ale jenom ta, kterou koupíte na ulici Embarcadero - na nejznámějším San Franciském nábřeží - stojí za to. Alespoň já jsem nikde lepší nejedla. A třeba se vám tam také podaří potkat toho chlapíka s přesnosnými varhany, který zná neuvěřitelnou zásobu písní Boba Marleyho.
“Když jsem žila v San Francisku, nikdy jsem nepotřebovala auto,” říká Američanka Jennifer Byrneová. Vystačila si jenom s kolečkovými bruslemi, které ale pro členitost terénu musela občas sundat. Do vzdálenějších míst vyrážela na kole. Leckdo se divil, vždyť Američan bez auta, to je jako Čech bez piva.
Pokud bychom chtěli putovat časem, nesmíme vynechat muzeum nazývané California Palace of the Legion of Honor, jehož sály vás provedou různými světy od renesance až po impresionismus.
V padesátých letech se San Francisco stalo domovem beatnické generace. Ani Jack Kerouac putující autostopem z Denveru a New Yorku mu neříkal jinak než Frisco. Na beatnickou generaci zbylo ve městě několik památníků. Jedním z nich je knihkupectví City Light, které vlastní dobře známý básník Lawrence Ferlinghetti.
I v baru Vesuvio na protějším rohu na vás ze zdí dýchají zapomenutí cestovatelé - beatníci. Chcete ochutnat místní specialitu? Do sklenice s ledem barmanka namíchá rum a tequilu. Drink zalije pomerančovým a brusinkovým džusem. Prý to pil i Kerouac.
Další historickou zastávkou – tentokrát do šedesátých let - nabízí ulice Haight a Ashbury. Čas jakoby se tu zastavil. Na “streets” posedávají hippies a výsměšně si prohlížejí cizince.
Chcete-li se jim však vizuálně podobat, v místních second handech najdete dostatek inspirace. Když se večer setmí, možná na Haight a Ashbury zahlédnete stín zpěváka Carlose Santany nebo legendárního Jerryho Garciu ze skupiny Greateful Dead. Nedaleko prý bydlela i Janis Joplin.
Českého turistu možná potěší, že v jedné z restaurací točí Staropramen a v ohromné škále různorodých obchůdků se dají koupit i třeba Saudkovy pohledy. Ten pohled nahého muže focený někde nad Prahou jsem si přivezla právě odtud.
Centrem lásky šedesátých let se stal i nedaleký park Golden Gate. Blázniví experimentátoři s drogami, Prangsteři spisovatele Kena Keseyho odtud mnohokrát startovali na výlety na křídlech LSD či bůh ví čeho. K místním raritám patří i Japonská čajová zahrada obklopená fontánami, cestičkami a rybníčky. U vchodu vás uvítá ohromná socha Budhy.
San Francisco je město mnoha tváří. Cestovatelé se shodují , že se tolik podobá Evropě, ačkoliv je tak rozdílné.
 San Francisco - slavná Lombardská ulice. |
