Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jemné ostří Fiskars

aktualizováno 
-
Vše, co řeže, stříhá, oškrabává, párá, holí, štípá, krájí, seká a brousí, najdete ve Fiskarsu a nejen to. A co je Fiskars?

Ocelové srdce Finska. Ale zároveň si musíte představit Ostravu, která vypadá jako lázně Luhačovice, vesničku s nízkými budovami provinčního města, ponořenou do hlubokého lesa, která však dala zemi tisíců jezer první vlastní parník i první lokomotivu. Hlavním symbolem Fiskarsu je však jemné ostří. A nejen loveckého finského nože, protože stačí jeden pohled a dá se uhodnout, kdo koupil patent na výrobu amerických vojenských nožů a kdo přišel s nůžkami s vytvarovanou rukojetí, která padne do ruky. "Neměnila bych to tady za nic na světě. Je tu takový klid, dostane se vám to pod kůži. A navíc už tu žije spousta mých kolegů," říká keramička, jež si na okraji vesnice buduje vilu, která je sama o sobě uměleckým dílem výhradně ze dřeva a skla. "Jako první stála z toho všeho samozřejmě sauna," dodává s úsměvem a potvrzuje tak celkem pochopitelnou národní posedlost vyhřívat se během dlouhých tmavých zim. Dělníci chodili v minulém století do zdejších hutí, kováren a strojíren na půl šestou a odcházeli až ve tři čtvrtě na osm večer. Jen v sobotu se končilo kolem páté a neděle se samozřejmě světila. Zato škola tu byla otevřená sedm dní v týdnu a děti, které pracovaly v továrně, mohly o víkendu dohánět to, co zameškaly při učení se řemeslu, které si samo o sobě vyžádalo až osm let. "Důraz na vzdělávání je jedním ze zdrojů našeho úspěchu," připomíná Tuuli, která po Fiskarsu provází turisty, jichž rok od roku přibývá. Snad to dělají zdejší stromy, které pamatují rozkvět tohoto místa a ještě víc. Mohutné borovice i sosny a smrky. První huť tu přitom mezi nimi dýmala už v roce 1649, kdy sem přišel Holanďan Peter Thorwöste, ale dnešní podobu vtiskl Fiskarsu nesmazatelně až po roce 1822 nový majitel - lékárník John Jacob Julin, který hodně připomíná Tomáše Baťu. Nepracovali tu jen Finové, zkušené mistry řemesla sem nalákal především z Anglie, Německa a Belgie. Julin podporoval vzdělání a nápady, stavěl pro své zaměstnance domy a staral se i o jejich sociální a zdravotní zajištění. Fiskars byl tak součástí mozaiky, ze které se zrodil skandinávský model pečovatelského státu. Mnoho se změnilo a mnoho zůstalo zachováno. Dnes na cestě kolem stejnojmenné řeky Fiskars, která dostala jen asfaltový kabát, spíš než dělníka spěchajícího po dvouhodinové polední přestávce zpět do dílny, potkáte někoho, jak se vláčí s golfovými holemi nebo ještě pravděpodobněji zamyšleného designéra či hrnčíře. Výroba firmy s ročním obratem šplhajícím k jedné miliardě eur je z 90 procent rozptýlena mimo hranice země. Víc než dílna Finska je tak nyní Fiskars uměleckou kolonií, odkud místo žhavého kovu tryskají nápady. A tak malá, ale velmi globální vesnička nabízí umělecká díla - hlavně keramiku či sklo. Ve velkém rovněž přitahuje nejen Finy, ale především Japonce toužící po osobitém dřevěném nábytku. Slunce svítí a mnoho zákoutí s trávníky jako vystřiženými ze staré Anglie láká k posezení jako z Monetových obrazů, při kterém si můžete nechat vyprávět, jak je vůbec možné kout železo, a přitom nezničit všechno kolem. "Musíte ke všemu kolem sebe cítit úctu," říká truhlář Esko Brotheus a hladí rukou kmen borovice u svého domu, které se nikdy nedotkne jemné ostří Fiskarsu. A vy si můžete zajít do jednoho ze zdejších obchůdků, koupit si na památku nůž a pak si s Vlastou Třešňákem zabroukat: "V kapse mám finský nůž a průkaz filmového klubu, před sebou život a vojenské cvičení, Budu se učit držet krok, krok budu se učit držet hubu."

Autor:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.