Jedu tak, jako by to mělo být naposled

  21:31aktualizováno  21:31
Byl jsem přesvědčen, že nepatřím přímo ke skupině, kterou nazýváte "lavinovými jezdci". Ovšem, při bližším zamyšlení musím uznat, že nejen že jezdím v lavinových polích, ale párkrát jsem jel i v lavině, naštěstí malých rozměrů.

Jezdím na prkně už 12 let, první prkno jsem si dělal sám, a jediná věc, která mě pořád baví, je nepopsaný svah, čistota a svoboda.

Miluju pocit brázdění prašanem v dlouhých táhlých obloucích, které jsou tak rychlé, že jediná chyba znamená pád do neznáma. Jezdím hlavně v Rakousku ve skalních žlebech a z vrcholků kopců, které si předem vytipuji.

Ovšem v žádném případě to neznamená, že riskuju. Předem si zjistím lavinovou situaci, koukám, kam svítí sluníčko a kde je naopak stín a zima, zkouším kvalitu sněhu. Jezdím s helmou, protože se mi už párkrát stalo, že mi osud udělil výjimku při pádu hlavou těsně vedle skály. Nikdy nejedu sám, a když už, moje přítelkyně je na blízku a kontroluje mě. A to hlavní, miluju přírodu, hory, sníh.

Často jsem svědkem ničení školek, remízků, atd. a je mi z toho hnusně. Vím, jakou práci dá přírodě obyčejný mech v 1000 metrech, natož malý stromek, a z duše nenávidím ridery, kterým to je fuk. Tito lidé totiž nejezdí pro svoji potřebu endorfinu v krvi a pocit volnosti - jezdí proto, že je to zrovna teď módní, frajeřina, cool -  a neumějí to.

Ježdění v nebezpečných terénech a lesech není pro každého, vyžaduje perfektní zvládnutí techniky jízdy, dokonalé souznění s terénem a cit v srdci, který je to nejdůležitější, uvědomění si, že Já jsem nic v porovnání s přírodou, moje existence je malicherná při srovnání s během života.

Ano, jezdím v lese, po skalách, pláních, sjezdovkách, silnicích, cestách, prostě všude. Mám to rád a respektuju okolí. Nedivím se, že ochranáři zbrojí, musejí pracovat s masou, kde je těžké oddělit zrno od plev. Nerad porušuju pravidla, ale stejně nerad se i podřizuju.

Jezdím pro volnost a pocit vzrušení. Jezdím pro pocit být někde sám s lidmi, které miluju a v terénu, který se mi líbí. Vědomě nikomu nezpůsobuju škodu a to hlavní - jezdím s tím, že se můžu zabít; akceptuju to a jedu tak, jako by to mělo být naposledy v mém životě - v té chvíli je moje duše souzněna s přírodou.

Autor reaguje na článek "Lyžaři jezdí v Krkonoších extrémní tajný závod"

 

Autoři:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Mnozí nás mají za šílence. Trek drsnou divočinou Yukonu nás ale dostal

V této části parku nejsou značené stezky. Cestovatel se v terénu musí...

Žádné značené stezky, jen kompas a topografické mapy. A taky drsné počasí i všudypřítomní medvědi. Kdo miluje trekking...

Místní lidé nepodvádějí. Nemají to v genech, píše Čech z Finska

Finsku se přezdívá země tisíců jezer.

Jako dvacetiletý neználek, který nechtěl strávit dalších pět let svého života studiem v nejbližším univerzitním městě,...

Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Ostrov Flores

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž...



Najdete na iDNES.cz