Při prohlídce Klementina vystoupáte na Astronomickou věž s výhledem na...

Při prohlídce Klementina vystoupáte na Astronomickou věž s výhledem na historické centrum Prahy. | foto: Kudy z Nudy

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Jedny narozeniny a čtyři nádherné knihovny

Důvodů k oslavám není nikdy dost, a pokud máte rádi knížky, jeden bychom pro vás měli právě v těchto dnech: 1. července si připomene 125 let od založení Městská knihovna v Praze. Pojďte se s portálem Kudy z nudy ohlédnout za její historií a podívat se do dalších zajímavých pražských knihoven.

Předchůdkyní dnešní Městské knihovny na Mariánském náměstí byla Veřejná obecní knihovna královského hlavního města Prahy, která od začátku července 1891 sídlila v ulici Na Zderaze na Novém Městě. Oproti dnešním čtenářům, kteří si mohou vybírat z nabídky milionu titulů, a to nejen knih, ale také mluveného slova, hudby, filmů, obrazů, map a notových záznamů, měli tehdejší návštěvníci knihovny k dispozici 3 370 knih.

Slavná sousedka

Barokní knihovna pražského Klementina je podle webu Bored Panda nejkrásnější knihovna na světě.

Knihovna se během následujících let několikrát stěhovala a teprve v roce 1903 nalezla trvalé umístění na nároží Platnéřské ulice a Mariánského náměstí na Starém Městě, tedy v místech, kde stojí dodnes. Víte mimochodem, že jejím ředitelem byl dvaadvacet let básník Antonín Sova, který uplatnil znalosti německého a amerického knihovnictví, začal budovat systém katalogů a založil prvních šest poboček?

Dnes jich čtenáři mají k dispozici téměř padesát a jejich síť je kompletně propojená, takže ve všech pobočkách včetně pojízdných knihoven můžete využívat jediný čtenářský průkaz. Díky rezervačnímu systému s dovozem si můžete objednat i dokumenty z jiných poboček a kdekoliv je zase můžete vrátit. Za pozornost stojí i samotná budova, postavená v letech 1925 až 1928 jako první účelová knihovnická stavba v Československu a zároveň jedna z nejmodernějších v Evropě. Připadá vám příliš strohá? Pak stačí ujít pár desítek metrů a objevíte učiněný knihovnický skvost.

Barokní knihovna pražského Klementina

Ozdobné kartuše nad policemi v Teologickém sálu Strahovského kláštera sloužily k rozdělení knih podle témat.

Čtenáři populárního webu Bored Panda v loňském hlasování rozhodli, že nejkrásnější knihovna na světě je barokní knihovna pražského Klementina. Jak by ne, barokní knihovní sál s překrásnou freskovou výzdobou a několika historicky cennými velikými glóby je skutečně nádherný a oslnivý, navíc knihy s nabílenými hřbety a červenými značkami tu stály již za dob jezuitů. Knihovna v Klementinu čtenářům slouží už od roku 1722 – zprvu studentům jezuitské univerzity, po sloučení s Karlovou univerzitou i studentům nově vzniklé Karlovo-Ferdinandově univerzity.

Prohlídky se konají se denně včetně víkendů a státních svátků a za 220 Kč (snížené vstupné 140 Kč) se podíváte nejenom do barokní knihovny, ale také na 68 metrů vysokou Astronomickou věž s výhledem na historické centrum Prahy a do unikátní Meridiánové síně, kdysi užívané pro určování poledne. Víte, že poledne od roku 1842 ohlašovalo mávání praporu z ochozu věže a od roku 1891 dokonce ještě výstřel z děla? Tradice se prý udržela až do roku 1928.

Knihovna Strahovského kláštera

Městská knihovna v Praze sídlí na nároží Platnéřské ulice a Mariánského náměstí na Starém Městě už více než 110 let.

Klementinum ovšem není jedinou barokní knihovnou v Praze a není dokonce ani nejstarší, dva další pozoruhodné barokní (a starší) knihovní sály navštívíte při prohlídce Strahovského kláštera. Starší Teologický sál slouží premonstrátům od roku 1679, druhý Filosofický sál byl vybudován zhruba o dvacet let později. V něm se skrývá malá historická kuriozita: sál byl rozvržen už v roce 1783, ale po výhodné koupi knihovního interiéru z ořechového dřeva, který nechal opat přivézt ze zrušeného premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, se budoucí sál přizpůsobil rozměrům polic.

Na Strahově je instaloval jejich původní autor, řezbář Jan Lahofer z Tasovic a vídeňský malíř Anton Maulbertsch vyzdobil sál nástropní malbou, která kopírovala původní malbu z Louky. Do knihovny se můžete podívat denně po celý rok vyjma Štědrého dne, Božího hodu vánočního a Velikonoční neděle, základní vstupné je 100 Kč, snížené 50 Kč.

Tři stařenky a jedno batole

Čísla na fasádě Národní technické knihovny v pražských Dejvicích označují obvod a výšku budovy.

Oproti třem předchozím knihovnám je Národní technická knihovna v pražských Dejvicích téměř novorozeně, plně zpřístupněna byla v září 2009. Interiéry, barevné plochy na podlahách, vnější plášť i piktogramy rozmístěné po celé budově odkazují na vědu a techniku, dokonce i sedačky mají tvarem připomínat struktury molekul. Odlehčením budovy, která má dle autorů sloužit jako „hi-tech obývák“ nejen pro studenty, je výzdoba rumunského umělce Dana Perjovschiho, jednoduché a minimalistické tvary na betonových stěnách mají podobně jako jiná díla nadšené příznivce i zarputilé odpůrce.

Knihovna získala celou řadu ocenění, od titulu Stavba roku 2009 přes ocenění Czech Grand Design a Národní cenu za architekturu až po cenu Klubu za starou Prahu za novou stavbu v historickém prostředí. Zvenčí vás jistě upoutají dvě čísla; označují obvod 263 metrů a výšku 21 metrů. Víte však, že podobné zajímavosti jsou doslova na každém rohu? Vypátráte tu například označení středu budovy podle GPS, čísla označující rozměry různých objektů anebo počet kalorií spálených chůzí po schodech.

Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!

Vybírejte z tisíců turistických tipu a objevujte Česko

Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delší dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu!

Inspirujte se jinde na Kudyznudy.cz