Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Je CN Tower v Torontu bezpečná? ptají se Kanaďané

  11:10aktualizováno  11:10
Tragický požár moskevské televizní věže Ostankino, při němž zahynuli tři lidé, oživil zájem mnohých Kanaďanů o bezpečnost nejvyšší věže na světě – CN Tower v Torontu.
Ostankino, druhá nejvyšší věž světa, hořelo 26 hodin. Značná část vnitřního zařízení, elektroinstalace a další vybavení bylo žárem ohně roztaveno. Objevily se obavy, že obrovský žár mohl narušit konstrukci stavby natolik, že by se některé části věže mohly zřítit anebo poškodit do té míry, že by se staly už neopravitelnými. Proto se Kanaďané ptají: Co když začne hořet torontský monument?

CN Tower v Torontu byla postavena v roce 1976. Famózní samostatně stojící konstrukce se tyčí do výšky 553,33 metru, takže ji je vidět i ze vzdáleného okolí měst, obléhající Toronto.

Ovšem reportáže o moskevské věži návštěvníky od výstupu na torontskou rozhlednu neodradily. Mluvčí CN Tower Bruce Mackenzie je ujistil, že mezi ostanskinskou věží a nejvyšší samostatně stojící konstrukcí na světě, jíž právě torontská CN Tower je, existují významné rozdíly. Například má externí výtahy separované betonem a jištěné požárními kódy. Veškeré materiály, z nichž je postavena, jsou buď z nehořlavého nebo žáruvzdorného materiálu, a to včetně nábytku (!).

V případě požáru má torontská věž velmi moderně technicky řešené vodní rezervoáry s obsahem 113 tisíc litrů vody, které jsou umístěny na vrcholu věže. V jejích základech jsou požární čerpadla, která mohou stříkat 2200 litrů vody za minutu až na její samotný vrcholek. Pro případ náhlého přerušení elektrického proudu jsou v rozhledně tři generátory, které mohou zásobovat proudem šest výtahů,” dodal Mackenzie.

Nejeden návštěvník komentoval situaci obdobně jako jedenadvacetiletý John Flood, jehož kroky směřovaly na vrcholek torontské věže hned po jeho příjezdu do města. “ Havárie concordu mi nezabrání v tom, abych cestoval letadlem, a neobávám se ani vystoupit vrcholek CN Tower.”

Torontská věž skutečně stojí zato, abychom jí při návštěvě Toronta věnovali pozornost. Je to něco jako s legendárními Niagarskými vodopády. Být v Kanadě a nevidět Niagaru či být v Torontě a nevystoupit na CN Tower (jejíž prvotní funkcí je zabezpečovat radiový a televizní signál), to je jako být v Praze a neprojít se po Karlově mostě či nenavštívit Hradčany.

Dnes se již věž, v jejíž bezprostřední blízkosti se nachází celá řada zajímavých sportovních podniků, z nichž nejvýznamnějším je Skydome s pověstnou otvírající se střechou, mnoho divadel, v nedaleké blízkosti lze pěšky zavítat na pobřeží jezera Ontario s pověstným komplexem kavárniček, obchodů a obchůdků a lodním přístavištěm, stala nejznámějším znakem pětimilionového Toronta.

A výhodou je, že na věž můžete v podstatě v každém ročním období. Je otevřena trvale, mění se pouze hodiny provozu. Vstupné není tak vysoké, činí zhruba 16 dolarů, pokud si nebudete chtít posedět v místní restauraci či vydovádět se na diskotéce a vybrat si z nabídky 360 různých pochutin a drinků, včetně oběda či večeře. A když už tam budete, určitě věnujte čas vyhlídce na město ze 113. zaskleného patra věže se skleněnou podlahou nabízejícího dech beroucí výhled do vzdálenosti až 160 kilometrů. Těžko říci, zda je výhled krásnější přes den či v noci.

Takže, pěkný výlet a hodně nezapomenutelných zážitků.

Autor:




Nejčtenější

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Procházka za bitvou tří císařů. Sledujte unikátní přenos z okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou dnes ve 13:30 zavítáme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty,...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Další z rubriky

Hasiči se vzhledem k výšce plamenů a nebezpečí zhroucení věže nemohli po...
Shořela oblíbená vyhlídková Goethova věž ve Frankfurtu nad Mohanem

Největší a nejstarší dřevěnou vyhlídkovou věž ve Frankfurtu nad Mohanem zcela zničil požár. Informovala o tom agentura DPA. Příčiny požáru Goethovy věže...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Baťůžkář v Maroku
Z fabriky do světa. Šampón a lunchmeat jsem hned zahodil, říká cestovatel

Jsou to dva roky, co tehdy jednadvacetiletý Vojtěch Kadera z Touškova na Plzeňsku seděl v kuřárně pro zaměstnance firmy, kde pracoval, a koukal přes plot. „Tam...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.