Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tucet kilometrů pálavské krásy

aktualizováno 
Dvanáct kilometrů měří stezka po Pálavských nebo Pavlovských vrších, záleží na vás, které jméno vám libozvučněji zní. Kraj na dolním toku Dyje je nádherný, dlouhý hřeben vystupuje z roviny naprosto nečekaně. Ne náhodou byla tato klenotnice přírody vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO.

Stolová hora | foto: Vratislav Konečnýpro iDNES.cz

Co se týče těch pár kilometrů, Pálavu zvládnete hravě za den. Přesto nakonec budete mít co dělat, krásných míst lákajících k zastavení je totiž spousta.

Ať navštívíte tento kopečný pás v kterémkoli období, pokaždé ho najdete v novém. Jestli si chcete dát po ránu táhlé stoupání, můžete si protáhnout nohy z Pavlova nebo od Dolních Věstonic. Ve Věstonicích se přitom můžete podívat do muzea s expozicí z časů lovců mamutů. Burianovy obrazy ze života pravěkých lovců dokumentují, jak to tu vypadalo před desítkami tisíc let.

Fotogalerie

Osobně ale na Pálavu chodím nejraději z Mikulova. Už když projíždíte pod Pálavou, vynoří se před vámi na kopci krásně zrekonstruovaný mikulovský zámek a za ním Svatý kopeček. Obojí stojí za návštěvu, ale časově si to nechte spíše na jindy. Ale projděte se středem města, renesanční a barokní domy jsou nepřehlédnutelné, a zavítejte i do příjemné zahrady mikulovského zámku. Ve městě také objevíte několik památek na kdysi početnou židovskou komunitu včetně synagogy.

Ale teď už vzhůru do Pavlovských vrchů. Vydáme se z Mikulova cestou podél bývalého židovského hřbitova, která nás přivede k vrchu Turold. Tady byly nedávno zpřístupněné stejnojmenné jeskyně, které stojí za zastávku, už kvůli neobvyklé výzdobě. Neuvidíte tu sice krápníky, zato vápnitý sintr vytváří na stěnách jakoby zkamenělou pěnu, hrášky, keříčky, perly...

Z města mezi kytičky na Pálavu

Tip na dovolenou

Najděte si ubytování na dovolena.idnes.cz a poznejte na vlastní kůži krásy Pálavy.

Za Turoldem pokračujeme dál do kopečka podél vinic. Po pár minutách stoupání se vynořuje táhlý hřeben Pavlova. Nejprve absolvujeme zhruba kilometr a půl po asfaltce, když červená náhle prudce zabočí doprava pod Stolovou horu. Konečně zase normální terén, zvlněná stoupačka, po levé straně je vidět pod kopec a dozadu na siluetu Mikulova.

Na Stolovou horu, jeden ze tří vrcholů Pavlovských vrchů, se stoupá pohodlně. Je to taková placka, směrem k západu se pak skály dosti strmě lámou dolů. Když se do toho kousku v létě slunce obuje, máte tu "pálavu" in natura. Odtud už jsou vidět Novomlýnské nebo také Mušovské nádrže, ale i pokračování hřebene a zřícenina Sirotčího hrádku. V trávě už probleskují první květy zdejší bohaté flóry.

Takovou barvu umí jen příroda. Na snímku dymnivka dutá

Takovou barvu umí jen příroda. Na snímku dymnivka dutá

Všechny barvy světa pod Sirotčí zříceninou

Měl jsem štěstí, že jsem potkal nějaké botaniky z Brna. Už z dálky jsem slyšel latinské výkřiky; nejdřív jsem se domníval, že tu někdo vymítá ďábla, ale když jsem došel k hloučku lidí lezoucích po zemi, došlo mi, že nesbírají pro Jiříka z pohádky ztracené korále, ale óchají nad kytičkami. "Iris pumila, adonis vernalis, anemone nemorosa" a další pro mě nesrozumitelné názvy. Pak jsem ale zjistil, že jde o kosatce, hlaváček, sasanku a další. Všechno to tam pěkně kvetlo, od fialové přes bílou a žlutou... největší malířkou je prostě příroda.

Krásným vizuálním vjemem je zřícenina Sirotčího hrádku, která jakoby sedí na dvou bílých vápencových útesech. Jestli si vzpomínáte na dětskou detektivku Třetí skoba pro Kocoura,  tak film se točil zde. Z hradeb je parádní výhled, pod vámi ves Klentnice, dál po hřebeni pak zřícenina Děviček.

Oba hrady sloužily jako strážní, na konci třicetileté války je dobyli a zničili Švédové.

Sirotčí hrádek

Sirotčí hrádek

Soutěskou až k Děvínu

Zajímavosti

  • V mikulovském zámku mají jeden z největších sudů na víno na světě. Brněnský bednář ho v roce 1640 stavěl přímo ve sklepení 250 dnů a jeho objem je 1 041 hl.
  • Pálava je proslulá vínem. Pěstují se tu např. odrůdy Chardonnay, Rulandské bílé, Sauvignon či Pálava, vyšlechtěná moravská moštová odrůda révy vzniklá křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau a pojmenovaná podle CHKO Pálava.
  • Uprostřed Novomlýnských nádrží stojí na ostrůvku, který zbyl po zatopení městečka Mušov, kostel sv. Linharta.
  • Na severozápadním úbočí vrchů leží komplex sídlišť lovců mamutů z doby před 25-30 tisíci lety. Zde Karel Absolon nalezl v roce 1925 Věstonickou venuši. Období se věnuje expozice Věk lovců a mamutů v Dolních Věstonicích. 

Kdo kouří, bude mít na stoupáku Soutěskou trochu zadýcháno, i nekuřák má za chvíli jazyk na vestě. Ale námaha stojí za to, první výhled je u informační tabule mezi květinovým kobercem, zhruba třetinu cesty pod vrcholem. To už se pohybujete ve výšce zhruba 500 nadmořských metrů. Kdysi tu běhala stáda kamzíků a horských koz, uměle sem vysazených, a decimovala květenu a porosty. Ochranáři je ale před lety odchytli a odvezli na jiná pastviště.

Nejvyšší bod Pálavy zabírá vysílač Děvín, stojí 549 metrů nad mořem. Pod věží padají skály strmě do roviny, tady asi před desítkami tisíc let hnali lovci mamutů před sebou zvířata, aby popadala a dole už jejich druzi čekali na bohatou kořist.

Z plošiny na druhé straně pod sebou uvidíte Pavlov, rozsáhlé vinice. Za dobré viditelnosti se dá dohlédnout na obzoru až na Bílé Karpaty či k Brnu, silueta jaderné elektrárny Dukovany se rovněž nedá přehlédnout.

V poslední etapě už jdete z kopce, zarostlým terénem až ke zřícenině Dívčího hradu, zkráceně Děviček. Ke jménu se váže docela hezká pověst. Za dob Velké Moravy tu prý sídlila kněžka Mája se svou dívčí družinou, zřejmě moravské amazonky. Dívky zlobily a nenechaly v okolí nikoho na pokoji. Po zlém to nešlo, ale moudrý Svatopluk to nakonec vyřešil po dobrém. Nabídl jim své syny, statné junáky za ženichy, mladice kývly a nechaly Máju na holičkách. Jak to s ní dopadlo se neuvádí, ale sama zřejmě tak velkou "domácnost" neutáhla. Jiná legenda praví, že vrcholová skaliska jsou v kámen proměněné tři dcery paní Zdislavy.

Až si to tady prohlédnete a nafotíte, tak už zbývá jen asi hodinový sestup lesem, pak mezi poli a podél vinic do Věstonic. Odtud se každý už musí dopravit, jak umí. Mně ale zatím pokaždé zastavili hodní řidiči a odvezli mě do Hustopečí a odtud jsem cestoval dál.

Mikulov, Pavlovské vrchy, Pavlov a Novomlýnské nádrže

Mikulov, Pavlovské vrchy, Pavlov a Novomlýnské nádrže

Autoři:




Nejčtenější

Útočiště zde ovšem najdou i následovníci květinových dětí. Nepotřebují nic. Jen...
Chleba z banánů a radost ze života. Na Havaji jsou naštěstí všichni divní

Rozvalit se na lehátku a nechat o sebe pečovat, to je častá možnost, jak si užít dovolenou na Havaji. Jak se na sopečných ostrovech v Tichém oceánu žije na...  celý článek

Jezero Onneto na úpatí sopky Meakan
Mlha a medvědi ostrova Hokkaidó. Výlet do snového Japonska bez turistů

Nejodlehlejším místem celého Japonska je poloostrov Širetoko, který vybíhá jako severovýchodní cíp ostrova Hokkaidó do Ochotského moře. Stejnojmenná rezervace...  celý článek

Campari na led, v tomto případě na ledovou tříšť. Lehce nahořklé a osvěžující
Módní Aperol slaví úspěch. Recept na skvělý aperitiv je ale starý 100 let

I když je Itálie kolébkou mnoha slavných aperitivů připravených z cinzana, martini, campari a dalších hořkých a kořeněných bitterů, mladí lidé z celé Evropy si...  celý článek

Dvaaosmdesátiletá Nina při tangu s devadesátiletým Oscarem v Buenos Aires (18....
Argentinské tango od srdce. Je jim 172 let a tančí na mistrovství světa

Vášnivé tango tančí už od 40. let minulého století. Devadesátiletý Oscar a dvaaosmdesátiletá Nina se v srpnu společně zúčastnili světového mistrovství v tangu...  celý článek

Další z rubriky

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.