Malé Karpaty jsou vděčným turistickým cílem v kteroukoli roční dobu. Jsou příkré, členité, skalnaté, silně zalesněné a navíc – jsou blízko. Z Moravy to sem stihnete v pohodě za jeden den.
Jarní putování nejzápadnějším slovenským pohořím stojí za to: v bukových a dubohabrových lesích zbavených listí a bylinného podrostu vynikají stovky roztodivně pokroucených a tvarovaných kmenů, nic nezaclání pohledům na bělostně svítící vápencové skály a neobvyklé terénní útvary.
Čelo (716 m) – předvrchol nejvyšších Zárub
Do Malých Karpat ze Smolenic
Malé Karpaty, dlouhé přes 100 km, se mohou pochlubit několika velmi atraktivními oblastmi. Jedna z nich se rozprostírá v okolí nejvyššího vrchu Záruby v severní části pohoří. Přitažlivý je členitý reliéf s velkými výškovými rozdíly, krasové jevy se zpřístupněnou jeskyní Driny, zachovalé, převážně bukové lesy a středověké hrady.
Východiskem do oblasti Zárub je obec Smolenice na jihovýchodním úpatí pohoří. Její dominantu tvoří honosný pseudogotický hrad, nad nímž se klene zalesněná silueta nejvyššího malokarpatského masivu.
Smolenický hrad byl postavený v první polovině 20. století na místě starší středověké pevnosti, některé jeho části vznikly až po roce 1945. Líbivý objekt, obklopený rozsáhlým parkem s loukami, slouží už dlouhá léta Slovenské akademii věd jako Kongresové centrum. Přístupný veřejnosti je až v posledních letech, v letním období.
Na hradě i v okolí bývá o víkendech hodně živo. Není divu – Bratislava je odtud vzdálena pouhých 55 km a Malé Karpaty slouží slovenské metropoli jako rekreační zázemí.
Krasovou dolinou Hlboča do nitra Malých Karpat
Mnohem méně výletníků však vyráží ze Smolenic do nitra malokarpatských hor. Můžete si vybrat kteroukoli ze čtyř odtud vycházejících turistických značek, a ani na jedné nenajdete zástupy turistů.
Jedna z nejhezčích tras vede ze Smolenic do doliny Hlboča a má modrou barvu.
Hlboča je přiléhavý název, neboť se jedná o úzké, hluboké údolí zařezané 100 m do vápencového masivu. Úžasná je tu vegetace, reprezentovaná na jižních svazích dubohabrovým různověkým porostem s roztodivně pokroucenými kmeny. Za slunečného počasí tu bělostně září množství drobných skalek a balvanových polí.
Velmi atraktivní je skalní uzávěr doliny, kde v dobách jarního tání sněhu a po velkých deštích hučí občasný devítimetrový vodopád. Letos je tu však ticho, sníh v Malých Karpatech tuto sezónu prakticky nebyl.
Může se hodit
Itinerář popisované trasy Jak se tam dostat Nezapomeňte navštívit |
Kdysi celou dolinou tekl potok, prameny jsou však dnes podchyceny na louce Vlčiareň a slouží jako zdroj pitné vody. Hlboča s přilehlým okolím je chráněným územím v rámci tzv. Smolenického krasu, jehož nejznámějším výtvorem je veřejnosti přístupná jeskyně Driny.
Serpentinami na nejvyšší vrchol
Logické pokračování modré trasy dolinou Hlboča představuje zelená výstupová trasa na Záruby, která vede další unikátní roklí zvanou Čertův žlab.
Chodník se tu proplétá mezi balvany a popadanými kmeny a stoupá strmě vzhůru mělkým erozním zářezem mezi vápencovými skálami. V létě tu bují vegetace připomínající džungli, nyní je okolí průhledné, čisté a jakoby uklizené.
Závěrečný strmý výšvih na nejvyšší malokarpatský vrchol vede po serpentinách jižním svahem. Bukový les se s přibývající výškou stává stále řidší, stromy se zužují, kroutí a zároveň snižují, mezi kmeny se objevují průhledy do dálek.
Samotný vrchol Zárub tvoří skalnatá vyvýšenina, zvýrazněná slovenským dvojramenným dřevěným křížem a železným sloupem rozcestníku s charakteristickou kuželovou stříškou. Rozhled se otevírá pouze částečně jihozápadním směrem, na opačnou stranu je vidět ze skalky, vzdálené asi 30 m na protilehlé hraně vrcholového hřbetu.
V krátkém vyšším patře doliny, zakončeném miniaturní soutěskou, je malá jeskyňka s jednoduchým oltářem a sochou Panny Marie Sedmibolestné upravená jako přírodní kaplička.
Hrad uprostřed hor
K masivu Zárub neodmyslitelně patří zřícenina hradu Ostrý kameň, která se vypíná na západním zakončení nejvyššího malokarpatského masivu.
Ze Zárub vede k hradu červeně značená hřebenovka v délce asi 1,5 km a pochod po ní je skutečným turistickým zážitkem. Chodník se proplétá nejdříve lesem, později otevřenou lesostepí po vrcholovém hřbítku přes kameny a mezi skalkami. Občas je nutné používat rukou, jindy hlídat správný krok na úzké kozí stezce.
Ve vzdálenosti asi 400 m se otevře ze skal klesajícího hřebene překrásný pohled na majestátní hradní zříceninu, jejíž poloha na vysokém kopci uprostřed hor je skutečně úžasná. Jeho někdejší funkcí bylo střežit tzv. Českou cestu, vedoucí z Uher na Moravu napříč Malými Karpatami.
Masiv Zárub z hradu Ostrý kameň
Z hradu se otevírají skvělé výhledy na masiv Zárub a do Záhorské nížiny. Za dobrých povětrnostních podmínek lze rozeznat Pálavu a dokonce i Alpy.
Příkrý sešup z hradu končí u chaty Brezinky, odkud se lze po modré značce za dvě hodiny vrátit zpět do Smolenic a uzavřít tak neobvyklý osmičkový okruh jednou z nejzajímavějších partií Malých Karpat.
Text a foto: MARTIN JANOŠKA