Norikura Skyline drží titul nejvýše položené silnice v Japonsku a je vyhledávanou oblastí pro cyklistiku. Dokonce ani základní stanice pro výstup na Fudži není výše. Na Norikuře můžete na kole vyšlapat až do výšky 2 700 m na Tatamidairu, odkud začínají různé turistické trasy.
Zdatnější můžou začít výšlap už v Matsumoto po silnici 158 z nadmořské výšky cca 500 metrů s úctyhodným převýšením 2 200 m. Silnice 158 je však poměrně frekventovaná a mnohem příjemnější je vyrazit na kole až z Norikura-kogen z parkoviště u informačního centra.
Fotogalerie |
Zde je také užitečné se ubytovat. Převýšení se poté sice zmenší na cca 1 200 m, ale je dostatek času si cestu vychutnat, protože z tohoto místa až na vrcholové parkoviště Tatamidaira je Skyline uzavřena pro osobní automobily.
Navíc je možné cestou zastavit a navštívit vodopád Zengoro a především odložit kolo a z horního parkoviště vystoupit až na vrchol Kengamine do výšky 3 026 metrů.
Zde je úchvatný výhled nejen na podstatnou část Severních Alp s vrcholy Yake, Hotaka a Yari, ale také přesně opačným směrem na Ontake a četná kráterová jezírka s blankytně modrou průzračnou vodou. Mimochodem tři zmíněné vrcholy jsou opravdovou turistickou lahůdkou.
Výstup na Kengamine je velmi populární, protože není složitý a je dokonce oblíbeným cílem výletů základních škol. My jsme výstup zvládli i se dvěma syny - čtyřletým a dvouletým, částečně neseným manželkou v nosítku.
Odhodlání s sebou, vyplatí se
Pokud máte sílu a touhu na kole vyšlapat na skutečně nejvyšší japonskou silnici, je ještě možnost z parkoviště na Tatamidaira vyjet po kamenité cestě až k observatoři ve výšce 2 850 m, která byla dobře viditelná z Kengamine i Tatamidaira.
Nejsnazší cesta zpět je užít si sjezd ráno vyšlapaných 22 km serpentin do Norikura-kogen. Druhá možnost je vydat se dále po Skyline do Hirayu-Onsen, potom po staré silnici po serpentinách mimo tunel na silnici 158 a udělat kompletní okruh do Norikura-Kogen. To je však trasa spíše na dva dny s přespáním v Hirayu.
Díky bohaté sněhové nadílce je Skyline přes zimu až do pozdního jara uzavřená. Poté je silnice vyčištěna frézami. Vzniklé mnohametrové sněhové stěny jsou další zdejší populární atrakcí. Zbytky sněhu zůstávají na Norikuře obvykle po celý rok.
Norikura je také známé lyžařské středisko, sjíždět z vrcholu lze až do konce jara, kdy v nižších polohách panují již letní tropické teploty. Přestože je Norikura považována za spící vulkán, neustálá podzemní aktivita se projevuje přítomností četných horkých pramenů.
Tyto prameny činí z Norikury velmi tradiční místo, jelikož voda z nich je komplikovaným systémem kanálů jímána a vedena do zdejších rjokanů (ubytování v tradičním japonském stylu), kde si po náročné turistice a cyklistice můžete užít relaxaci v přírodních horkých sopečný lázních nazývaných onsen.
Onseny jsou nedílnou součástí japonské kultury a života a koupel v intenzivně modré, mléčně zakalené a sulfan uvolňující vodě je nezapomenutelným zážitkem, který částečně odhaluje závoj komplikované japonské kultury. Koupel je nejen velmi příjemná, ale Japonci věří v její blahodárné účinky na zdraví.
Může se hodit?Kudy na Narikuru Japonské třítisícovky Kam se ještě podívat |