Přinuťte hvězdy mluvit. Astrologický klenot indického mahárádži

aktualizováno 
Rádžasthánský vládce Džaj Singh II. byl jako náš Rudolf II. Bohatý mahárádža chtěl číst svůj osud ve hvězdách a nechal si vedle svého paláce v Džajpuru vystavět rozsáhlý „věštecký“ areál Jantar Mantar, který se pro svou mimořádnou historickou hodnotu dostal i na seznam světových památek UNESCO.

Jantar Mantar v Džajpuru byl jeden z pěti astrologických areálů, které nechal mahárádža vybudovat. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

V rádžasthánské metropoli Džajpur, které se kvůli obvyklé barvě paláců přezdívá růžové město, se návštěvníci rozhodně nenudí. Vedle lososové barvy domů by jejich pozornosti neměl uniknout výstavní sultánský palác, jedna z nejslavnějších staveb celé Indie v podobě tajemného Paláce větrů či nedaleká pevnost Amber, do níž se většina turistů nechává vyvézt na hřbetu slonů.

Trochu ve stínu výše zmíněných atrakcí zůstává malá zahrada umístěná vedle džajpurského paláce, nazvaná Jantar Mantar. Přitom právě tato astronomická observatoř z počátku 18. století patří ke světovým unikátům.

Růžová pro prince

Vlivný mahárádža Džaj Singh II., vládnoucí v letech 1699 až 1743, byl jedním z nejvýznamnějším vládců pouštního státu. Ostatně právě Singh se rozhodl opustit nedobytnou pevnost Amber a v roce 1727 založil Džajpur, nazvaný městem vítězství (dnes má hlavní město Rádžasthánu pět milionů obyvatel).

Fotogalerie

Už při výstavbě města se projevila Singhova záliba v matematice a astrologii, neboť Džajpur nechal podle počtu planet naší sluneční soustavy (započítával i Slunce) rozdělit na devět částí.

A protože se při výstavbě používal narůžovělý pískovec, dostalo město svou typickou barvu, do níž se znovu obléklo na konci 19. století, kdy byly před návštěvou britského prince Alberta z Walesu všechny domy natřeny na růžovo.

Zeptejte se hvězd!

V zahradní observatoři je postaveno celkem devatenáct obřích, často deset i více metrů vysokých instrumentů, které pocházejí z počátku 18. století a představují nejlépe zachovanou astrologickou observatoř v Indii.

Její význam však nebyl pouze čistě vědecký, ale sloužil také k předvídání budoucnosti, které mělo v Indii vždy velký význam. Dokonce i dnes si mnoho Indů nechává před uzavřením významného obchodu či před jiným důležitým životním rozhodnutím „věštit“ budoucnost z hvězd. A téměř na každém rohu natrefíte na sídlo hvězdopravce, který vám za pár rupií řekne, co vás v životě čeká a nemine.

Rozsáhlý astrologický park vybudoval na počátku osmnáctého století mahárádža...

Rozsáhlý astrologický park vybudoval na počátku osmnáctého století mahárádža Džaj Singh II.

Astrologický park v Džajpuru je na seznamu památek UNESCO.

Astrologický park v Džajpuru je na seznamu památek UNESCO.

„Hlavním impulsem ke vzniku observatoře byla bouřlivá diskuse na dvoře mughalského císaře o tom, kdy by měl císař podle hvězd vyrazit na dlouhou cestu do zahraničí. Mahárádža proto okamžitě najal několik astrologů a nechal jim postavit pět dokonalých observatoří – nejen v Dillí, ale také ve svém sídelním městě Džajpuru. A právě ta jako jediná a plně funkční přežila až do dnešních dní,“ vysvětluje náš průvodce a shodou okolností i jmenovec mahárádži Rajesh Singh.

Šest centimetrů za minutu

Astrologové díky přístrojům uměli určit přesný čas, předpovědět zatmění Slunce či Měsíce, sledovat pohyb hlavních hvězd, obíhání planet kolem Slunce či vydávali laikovi nesrozumitelné tabulky efemerid (udávající polohu planet, měsíců a Slunce).

„Důležité ovšem nebylo jen předvídání budoucnosti, ale i spousta praktických výpočtů, třeba předpověď příchodu monzunů. A samozřejmě také přesné měření času, neboť v Jantar Mantar fungují jedny z největších slunečních hodin na světě. Dvacet sedm metrů vysoké zařízení je díky své velikosti mimořádně přesné, jeho stín postupuje rychlostí jeden milimetr za sekundu a tedy šest centimetrů za minutu,“ popisuje unikátní nástroj Rajesh Singh.

Také samotný mahárádža Singh si nechával sestavovat horoskop a závislosti na hvězdách se nezbavili ani jeho potomci. Ale nebyly to jen hvězdy, čím se museli řídit.

Nejvyšší astrologická stavba v areálu měří 27 metrů.

Nejvyšší astrologická stavba v areálu měří 27 metrů.

Tak třeba jeden ze Singhových nástupců si nechal zhotovit dvě obrovské stříbrné nádoby s kapacitou několika tisíc litrů, v nichž si vozil při cestách mimo Indii vodu z řeky Gangy na pití a mytí, neboť jako důsledný hinduista prý nesměl používat jinou vodu.

Možná je to jen báchorka pro turisty, nicméně oba barely z konce 19. století jsou vystavené na nádvoří paláce a také zařazené do Guinnessovy knihy rekordů jako největší stříbrné nádoby světa.

Cizinci platí pětkrát víc

Džajpur je jedním z nejzajímavějších a nejatraktivnějších indických měst, byť zvláště v létě je jeho návštěva poněkud nesnesitelná, a to kvůli vysokým teplotám, které se v červnu během dne šplhají až k padesáti stupňům, zatímco v noci neklesají pod třicet.

A ještě jedna poznámka. Jako v celé Indii i zde platí dvojí ceny, jiné pro zahraniční a pro domácí turisty. Zatímco cizinec za návštěvu Astrologického parku zaplatí 200 rupií (zhruba 80 korun), místní stojí návštěva pětinu, tedy pouhých 40 rupií.

Jen pro srovnání, oblíbená zeleninová samosa prodávaná na ulici stojí kolem šest až osm rupií, zatímco nejlevnější burger v McDonald’s vychází na 29 rupií (tedy něco přes deset korun).

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...

Ohně, středověk a úžasné masky. Slavnost trubačů v Alsasku vás uhrane

Nádherný svátek trubačů v Alsasku - Pfifferdaj

Mezi Porýnskou nížinou a pohořím Vogézy leží jeden z nejmenších, ale zato nejhezčích regionů Francie. Podzim je v...



Najdete na iDNES.cz