Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přinuťte hvězdy mluvit. Astrologický klenot indického mahárádži

aktualizováno 
Rádžasthánský vládce Džaj Singh II. byl jako náš Rudolf II. Bohatý mahárádža chtěl číst svůj osud ve hvězdách a nechal si vedle svého paláce v Džajpuru vystavět rozsáhlý „věštecký“ areál Jantar Mantar, který se pro svou mimořádnou historickou hodnotu dostal i na seznam světových památek UNESCO.

Jantar Mantar v Džajpuru byl jeden z pěti astrologických areálů, které nechal mahárádža vybudovat. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

V rádžasthánské metropoli Džajpur, které se kvůli obvyklé barvě paláců přezdívá růžové město, se návštěvníci rozhodně nenudí. Vedle lososové barvy domů by jejich pozornosti neměl uniknout výstavní sultánský palác, jedna z nejslavnějších staveb celé Indie v podobě tajemného Paláce větrů či nedaleká pevnost Amber, do níž se většina turistů nechává vyvézt na hřbetu slonů.

Trochu ve stínu výše zmíněných atrakcí zůstává malá zahrada umístěná vedle džajpurského paláce, nazvaná Jantar Mantar. Přitom právě tato astronomická observatoř z počátku 18. století patří ke světovým unikátům.

Růžová pro prince

Vlivný mahárádža Džaj Singh II., vládnoucí v letech 1699 až 1743, byl jedním z nejvýznamnějším vládců pouštního státu. Ostatně právě Singh se rozhodl opustit nedobytnou pevnost Amber a v roce 1727 založil Džajpur, nazvaný městem vítězství (dnes má hlavní město Rádžasthánu pět milionů obyvatel).

Fotogalerie

Už při výstavbě města se projevila Singhova záliba v matematice a astrologii, neboť Džajpur nechal podle počtu planet naší sluneční soustavy (započítával i Slunce) rozdělit na devět částí.

A protože se při výstavbě používal narůžovělý pískovec, dostalo město svou typickou barvu, do níž se znovu obléklo na konci 19. století, kdy byly před návštěvou britského prince Alberta z Walesu všechny domy natřeny na růžovo.

Zeptejte se hvězd!

V zahradní observatoři je postaveno celkem devatenáct obřích, často deset i více metrů vysokých instrumentů, které pocházejí z počátku 18. století a představují nejlépe zachovanou astrologickou observatoř v Indii.

Její význam však nebyl pouze čistě vědecký, ale sloužil také k předvídání budoucnosti, které mělo v Indii vždy velký význam. Dokonce i dnes si mnoho Indů nechává před uzavřením významného obchodu či před jiným důležitým životním rozhodnutím „věštit“ budoucnost z hvězd. A téměř na každém rohu natrefíte na sídlo hvězdopravce, který vám za pár rupií řekne, co vás v životě čeká a nemine.

Rozsáhlý astrologický park vybudoval na počátku osmnáctého století mahárádža...

Rozsáhlý astrologický park vybudoval na počátku osmnáctého století mahárádža Džaj Singh II.

Astrologický park v Džajpuru je na seznamu památek UNESCO.

Astrologický park v Džajpuru je na seznamu památek UNESCO.

„Hlavním impulsem ke vzniku observatoře byla bouřlivá diskuse na dvoře mughalského císaře o tom, kdy by měl císař podle hvězd vyrazit na dlouhou cestu do zahraničí. Mahárádža proto okamžitě najal několik astrologů a nechal jim postavit pět dokonalých observatoří – nejen v Dillí, ale také ve svém sídelním městě Džajpuru. A právě ta jako jediná a plně funkční přežila až do dnešních dní,“ vysvětluje náš průvodce a shodou okolností i jmenovec mahárádži Rajesh Singh.

Šest centimetrů za minutu

Astrologové díky přístrojům uměli určit přesný čas, předpovědět zatmění Slunce či Měsíce, sledovat pohyb hlavních hvězd, obíhání planet kolem Slunce či vydávali laikovi nesrozumitelné tabulky efemerid (udávající polohu planet, měsíců a Slunce).

„Důležité ovšem nebylo jen předvídání budoucnosti, ale i spousta praktických výpočtů, třeba předpověď příchodu monzunů. A samozřejmě také přesné měření času, neboť v Jantar Mantar fungují jedny z největších slunečních hodin na světě. Dvacet sedm metrů vysoké zařízení je díky své velikosti mimořádně přesné, jeho stín postupuje rychlostí jeden milimetr za sekundu a tedy šest centimetrů za minutu,“ popisuje unikátní nástroj Rajesh Singh.

Také samotný mahárádža Singh si nechával sestavovat horoskop a závislosti na hvězdách se nezbavili ani jeho potomci. Ale nebyly to jen hvězdy, čím se museli řídit.

Nejvyšší astrologická stavba v areálu měří 27 metrů.

Nejvyšší astrologická stavba v areálu měří 27 metrů.

Tak třeba jeden ze Singhových nástupců si nechal zhotovit dvě obrovské stříbrné nádoby s kapacitou několika tisíc litrů, v nichž si vozil při cestách mimo Indii vodu z řeky Gangy na pití a mytí, neboť jako důsledný hinduista prý nesměl používat jinou vodu.

Možná je to jen báchorka pro turisty, nicméně oba barely z konce 19. století jsou vystavené na nádvoří paláce a také zařazené do Guinnessovy knihy rekordů jako největší stříbrné nádoby světa.

Cizinci platí pětkrát víc

Džajpur je jedním z nejzajímavějších a nejatraktivnějších indických měst, byť zvláště v létě je jeho návštěva poněkud nesnesitelná, a to kvůli vysokým teplotám, které se v červnu během dne šplhají až k padesáti stupňům, zatímco v noci neklesají pod třicet.

A ještě jedna poznámka. Jako v celé Indii i zde platí dvojí ceny, jiné pro zahraniční a pro domácí turisty. Zatímco cizinec za návštěvu Astrologického parku zaplatí 200 rupií (zhruba 80 korun), místní stojí návštěva pětinu, tedy pouhých 40 rupií.

Jen pro srovnání, oblíbená zeleninová samosa prodávaná na ulici stojí kolem šest až osm rupií, zatímco nejlevnější burger v McDonald’s vychází na 29 rupií (tedy něco přes deset korun).

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Genocida z blbosti. V roce 2025 budou nosorožci v Africe minulostí

V roce 2017 zabili pytláci v Jižní Africe 1 028 nosorožců. Vyfoceno v rezervaci...

Lidé v Asii stále věří, že prášek z rohů nosorožců má léčivé účinky. Údajně pomáhá od rakoviny i kocoviny. Ve...

Žlutý cirkus v Indii. Bez trabantů, ale s Leninem na každém kroku

Lenin vypouští své draky...tento kout Indie je zkrátka rudý - ovšem v mnoha...

Posádka žlutého cirkusu přistála v Indii, ale žlutý cirkus stále nemá. Jejich dva trabanti, maluch a jawa 250 se stále...

Skotský hrad ovládl rozzuřený jezevec, turisté se do sklepení nedostanou

Skotský hrad Craignethan pochází ze 16. století.

Hrad Craignethan, ležící ve Skotsku, musel být částečně uzavřen pro veřejnost poté, co hradní sklepení ovládl zuřivý...

Najdete na iDNES.cz