Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Celta: Nejsem kastelán

  15:29aktualizováno  15:29
Boskovice - Jen pár kroků od známé židovské čtvrti v Boskovicích stojí klenot empírového stavitelství. Zdejší zámek, ojedinělá památka svého druhu na Moravě, byl v roce 1992 i s řadou budov v předzámčí, přilehlými pozemky a okolními lesy vrácen rodině Mensdorff-Pouilly. O jeho chod a technické záležitosti související s provozem se stará správce Jan Celta, který na zámek nastoupil v roce 1996. Předtím pracoval jako údržbář na zámku v nedalekých Lysicích a má za sebou zkušenost i z blízkého kunštátského zámku.

"Nabídku do Boskovic jsem přijal i proto, že odsud pocházím a jsem místní patriot," vysvětluje.

Díky vlastní zkušenosti může porovnávat, v čem se liší práce na památkových objektech patřících státu a na památce spravované soukromými majiteli.

Na státních zámcích se kasteláni zabývají i administrativní a manažerskou činností. Tu v případě boskovického zámku zajišťuje společnost zastupující majitele, a tak všechny věci, které kastelán obyčejně konzultuje se Státním památkovým ústavem, projednává správce boskovického zámku přímo s advokátkou této firmy. Právní zástupkyně sídlí přímo na zámku, a proto je domluva rychlejší a operativnější.

"Necítím se být kastelánem, je tady různorodá práce a já dělám všechno, co je právě potřeba. V létě je to z osmdesáti procent údržba a zahradničení," popisuje boskovický správce. "Někdy třeba celý den sekám v parku trávu."

Právní zástupkyně majitelů Iva Jonášková jej doplňuje: "Dělá tady vlastně všechny takzvaně chlapské práce. A má toho hodně i proto, že si chce většinu věcí dělat sám."

Na rozdíl od státních objektů je na boskovickém zámku zaměstnán jen minimální počet lidí, a tak někdy dělají opravdu všichni všechno. Ke "svému" zámku totiž mají vřelý vztah.

Na rozdíl od státních památkových objektů v Boskovicích nejsou umístěny žádné depozitáře či archivy. V návštěvnickém provozu se ovšem zámek nijak neliší od ostatních památek. Průvodcovská tradice se tady datuje už od roku 1953. V letech 1973 a 85 se prohlídkové trasy dále rozšiřovaly a dnes si milovníci historie, kterých sem ročně zamíří okolo pětadvaceti tisíc, mohou prohlédnout celé jedno patro zámku.

Protože se jedná o kulturní památku, podléhá zámek v Boskovicích památkovým zákonům stejně jako jiné objekty. Všechny jeho opravy majitelé objektu konzultují se Státním památkovým ústavem. "Bez této spolupráce by nebyl možný ani provoz prohlídkové trasy, kde je množství mobiliáře zapůjčeno právě od Státního památkového ústavu," popisuje správce.

Nově opravené je nyní celé průčelí zámku včetně oken a klempířských prvků. Novou fasádu čelního křídla, stejně jako předchozí rekonstrukci nádvoří a generální opravu veřejných toalet, hradí majitelé objektu. Dalším dlouhodobým záměrem je opravit část fasády směrem od města a postupně také zámecké střechy.

V prostorách zámku se pořádá celá řada kulturních akcí. Cílem zdejšího správce je organizovat v budoucnu akce pro celou rodinu, zaměřené na určité historické období. To bude ovšem možné, až na zámku utichne stavební ruch. Výběr kulturních podniků v prostorách boskovického zámku se také řídí přáním jeho majitelů. Majitelé panství na zámku pořádají svá rodinná setkání, například oslavy rodinných výročí.

"Tyto podniky jsou pro rodinu velice příjemné a její členové si cení každé příležitosti k setkání," popisuje správce. "Vrací se tak do svého rodného domu, kde jejich rodiče žili až do sedmdesátých let."

Letos majitelé panství připravují vzpomínkovou slavnost na sté narozeniny své matky, hraběnky Mensdorff-Pouilly, rozené Strachwitzové ze Zdounek. Komunikační řečí rozvětvené rodiny, žijící kromě Česka také v Německu, Francii, Holandsku a Kanadě, je čeština. "Například i děti, které už se narodily v Kanadě, umí krásně česky," říká správce s respektem.

Kromě rodinných podniků majitelů zámek žije i celou řadou dalších akcí. Ve spolupráci s Městským kulturním střediskem se tu pravidelně organizují koncerty vážné hudby, které letos rozezní zdejší zdi 9., 21. a 23. června. Velkou atrakcí jsou i vánoční prohlídky, které se letos uskuteční už potřetí. Když na zámku s akcí začínali, nikdo netušil, jak velký zájem vzbudí. V loňském roce už prohlídka přitáhla takové množství, a to především přespolních návštěvníků, že musela být o dva dny prodloužena.

K vybavení zámku a instalovaným předmětům má jeho správce důvěrný vztah. Historie a památky jej zajímaly vždy. I když je původně zemědělským technikem, už na místo údržbáře na lysickém zámku nastupoval proto, že chtěl působit v historickém objektu.

"Když má náš pan správce dovolenou, tak objíždí hrady a zámky," prozrazuje advokátka Iva Jonášková. Jan Celta o svém vztahu říká: "Fascinuje mě ta krásná práce, ať už stavitelská nebo umělecká, kterou tu člověk všude okolo sebe vnímá. Cítím obrovskou úctu před dokonalým lidským dílem."[AUTOR_TEXT]

Boskovický zámek
Patří k nejkrásnějším empírovým stavbám na Moravě. S přilehlým parkem a ostatními stavbami tvoří výrazný umělecko-architektonický celek. Vchod do objektu vede po střední ose do průjezdní sloupové síně, z níž se trojramenným schodištěm vchází do prvního patra zámku. Schodiště je zdobeno antickými sochami. Významnou část zámeckého fondu tvoří knihovna představující vědecky i sběratelsky cenný soubor. V ostatních zámeckých prostorách vybavených ojedinělým empírovým zařízením se nacházejí cenné obrazy nizozemských malířů s náměty z válek proti Turkům a podobizny majitelů zámku. Ojedinělý je velký zámecký sál s typickou empírovou výmalbou z roku 1830. Zámek vlastní rod Mensdorff-Pouilly.
Otevřeno: duben a říjen (pouze pro objednané skupiny): 9 až 18 hodin, květen až srpen: 9 až 18 hodin, září: 9 až 17 hod
Zavíracím dnem je pondělí a den po státním svátku, polední přestávka je mezi 12. a 13. hodinou. Poslední prohlídka je 60 minut před koncem provozní doby. Délka prohlídky je asi 60 minut.
Vstupné: Plné - 40 korun, snížené - 20 korun, rodinné - 100 korun.

 

Kastelán zámku Boskovice Jan Celta

Autoři:


Nejčtenější

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Další z rubriky

VIDEO: Zaniklé tratě v Česku. Cukrovarská dráha rezignovala až před autobusy

Motorový vůz M131.1133 na vlaku 90705 opouští stanici Smidary, 29. 5. 1976,...

V jedenáctém díle Zaniklých tratí zamíříme do východních Čech. Ukážeme vám krátkou lokálku, která se 95 let proplétala...

Správný pivovar hledali i na Slovensku. Postřižiny zachránila až Vysočina

Magda Vášáryová, Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík a Jiří Schmitzer ve filmu...

Poetika filmových Postřižin dokáže okouzlit téměř všechny generace českých diváků. Najít vhodné lokace pro natáčení...

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...

Najdete na iDNES.cz