Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

aktualizováno 
Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast Slovenského Rudohoří mezi Breznem a Tisovcem. Památkou na něj je naučný chodník v sedle Zbojská při západním okraji Národního parku Muráňská planina.

Sedlo Zbojská | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Muráňská planina je jedním z devíti slovenských národních parků. Vyznačuje se vápencovým podložím, plochou náhorní plošinou se strmými okrajovými srázy, velkým lesním bohatstvím a nepříliš vysokou návštěvností.

Divokost zdejší přírody je nejmarkantnější ve vápencových roklích, které připomínají Slovenský ráj, ale z velké části jsou nepřístupné. Jednou z nich byla donedávna i Čertova dolina pod sedlem Zbojská, kde se legendární zbojník Jakub Surovec skrýval před dráby.

A možná tam zakopal i něco ze svých naloupených pokladů.

Zubačka v sedle Zbojská

Zubačka v sedle Zbojská

Rozhledna nad sedlem Zbojská

Rozhledna nad sedlem Zbojská

Unikátní zubačka

Zbojská je komunikačně významné sedlo v hřebeni Slovenského Rudohoří, kterým severojižně prochází silnice i železnice z Horehroní na Malohont (Gemer). Obě komunikace zaslouží pozornost.

Starší železnice z konce 19. století je významnou technickou památkou, neboť příkré stoupání do sedla (až 5%) pomáhal vlakům dříve překonávat ozubnicový systém, podobně jako na zubačce ze Štrby na Štrbské pleso. Obdiv zaslouží také dva vysoké viadukty. Dnes jezdí po trati jen tři vlaky denně každým směrem a zubačka uprostřed koleje se už nevyužívá.

Památná je také cesta vybudovaná přes sedlo teprve ve 20. letech minulého století v době první Československé republiky z důvodů strategických a vojenských. Minulost a nedávnou nákladnou rekonstrukci tzv. Masarykovy silnice připomínají obšírně dvě informační tabule.

O současné dění na Zbojské se nejvíce zasluhuje salaš Zbojnický dvor nabízející stylové restaurační a ubytovací služby, místní kulinářské speciality, projížďky na huculech a řadu dalších příležitostných aktivit.

Expozice o Jakubovi Surovcovi na rozhledně Zbojská

Expozice o Jakubovi Surovcovi na rozhledně Zbojská

Jakub Surovec nad sedlem Zbojská

Jakub Surovec nad sedlem Zbojská

Zbojnický dvor provozuje také informační centrum, nedalekou rozhlednu i zbojnický naučný chodník Jakuba Surovca. Tato okružní trasa má sice jenom 4,5 km délky, ovšem k absolvování je třeba si vyhradit aspoň 2,5 hodiny času. Terén je na řadě míst obtížně schůdný, orientačně náročný a příležitostí k zastávkám se nabízí mnoho. Vydat se na něj můžete i s průvodcem za 2,5 eura.

Jakub Surovec v nové rozhledně

První zastávku zbojnického chodníku obstarává nová dřevěná rozhledna na travnatém návrší nad sedlem. Stojí tu teprve od roku 2016 a rozhodně se nepodobá uniformním vyhlídkovým konstrukcím za evropské peníze, které se na její výstavbu použily. Připomíná spíše zvonici nebo osamocenou kostelní věž a okolní krajinu zkrášluje a hezky doplňuje.

Fotogalerie

Výhled je však vzhledem k umístění v horském sedle stejný jako ze země. Tento nedostatek však nahrazují muzejní expozice uvnitř. Hned za vstupními dveřmi vás vyleká autentický vycpaný divočák, jakožto součást zdejší bohaté přírody. Druhé patro je originálnější a nabízí pohled do života zbojníka, jehož osud inspiroval tvůrce naučného výletního okruhu.

Jakub Surovec se narodil dva roky po Jánošíkově smrti roku 1715 v Tisovci a v mládí se naučil ve společnosti svých rodičů valašskému pastýřskému kumštu. Po dovršení dospělosti však ovce nejenom pásl, ale taky kradl, za což byl uvězněn v Rimavské Sobotě a odsouzen k čtyřikrát 25 ranám palicí (jiné zdroje uvádí 200 ran).

Poctivá práce v tehdejším feudálním systému ho ani po výkonu trestu nelákala a raději se nechal roku 1739 naverbovat na zboj. Zakrátko založil vlastní skupinu, která operovala v širokém prostoru od polského Nowého Targu po Lučenec, nejvíce však na Horehroní. A tam na něj také spadla klec.

Cestou od rozhledny Zbojská k Remetisku

Cestou od rozhledny Zbojská k Remetisku

Šest vyzbrojených měšťanů z Brezna si na Surovca a jeho kumpána Greguša počíhali v krčmě a po krátké krvavé bitce jej zraněného předali spravedlnosti. Po mučení byl odsouzen k trestu smrti lámáním na kole, poprava proběhla 11. října 1740 na vrchu Viselnice u Brezna.

Blouděním pod Čertův viadukt

Od rozhledny pokračuje výletní okruh kolem dřevěné plastiky Jakuba Surovca na okraj lesa, k místu spojenému se životem pověstmi opředeného poustevníka Remeta.

Zde je dobré z infotabule pozorně nastudovat další průběh trasy, jelikož značení je špatné, správný chodník kudy jít málo zřetelný, terén nepřehledný. A některé avizované infotabule už bohužel chybí. Najatý průvodce zde není úplně od věci, což se ještě několikrát na trase potvrdí.

U ústí devítimetrové jeskyně v Remetě je třeba najít sestupový chodník do hluboké a úzké doliny Koryto a pokračovat jejím dnem dolů. Pak podejít těleso nově opravené silnice vysekané do skal a zakrátko stojíte pod více než 30 metrů vysokým Čertovým viaduktem, po němž vede kroutící se zubačka z Tisovce na Zbojskou. Vyjít odsud nahoru na viadukt je prakticky nemožné, jediný pohodlný přístup je ze silnice ve směru od Tisovce.

Čertův viadukt

Čertův viadukt

Spodní část Čertovy doliny

Spodní část Čertovy doliny

A kousek za Čertovým viaduktem další orientačně složité místo – levotočivá vracečka do Čertovy doliny, největší atrakce na celé trase. Odbočku lze snadno přejít a pokračovat úplně opačným směrem. Další slepá odbočka bez směrovky míří k Čertově jeskyni, kde zbojník Surovec prý zakopal část ze svých pokladů.

Malý Slovenský ráj

Úspěšným vstupem do Čertovy doliny orientační nesnáze končí, protože jinudy než kolem potoka se jít nedá. Tempo pochodu se tímto však rozhodně nezvýší, spíše naopak.

Úzká dolinka se brzy mění na skalní rokli, které přirovnání „malý Slovenský ráj“ určitě sluší. Záměrně tu chybí jakékoli železné pomůcky, k překonávání obtížných úseků slouží pouze dřevěné žebříky. Dlužno dodat, že poněkud vachrlaté a s omezenou životností. Za vyššího stavu vody je třeba brodit se a za přívalových dešťů tu není radno se zdržovat.

V roce 2016 se dolinou prohnala průtrž mračen a soutěska se stala na čas neprůchodnou. Výsledkem jsou bohužel ne všude odklizené naplaveniny dřeva, které výrazně zmenšují estetický účinek některých míst, zejména vodopádů.

Čertův most v Čertově dolině

Čertův most v Čertově dolině

Nejužší místo soutěsky se jmenuje Surovcův stisk, hned na něj pak navazuje dvoustupňový Zbojnický vodopád s žebříky. Dalším hezkým místem je Čertův most – torzo antropogenních úprav, které měly na přelomu 19. a 20. století zpevnit svah pod železnicí, vinoucí se ani ne 30 metrů přímo nad roklí.

Poslední vzrušení v Čertově dolině obstarává úžina Poslední barikáda s původně hezkým vodopádem. Ten je však dnes pohřbený pod náplavy dřeva.

Po překonání Poslední barikády se pomalu blíží cíl 4,5 km dlouhého okruhu. Překážek na cestě v podobě popadaných stromů však neubývá. Mnozí výletníci proto raději vyšplhají vlevo na železniční násep a posledních několik stovek metrů dojdou na Zbojskou po kolejích.

Případné čekání na vlakové nebo autobusové spoje se hezky tráví v salaši Zbojnický dvor, kde naučný chodník Jakuba Surovca oficiálně začíná i končí.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Na sedlo Zbojská jezdí autobusy a vlaky od severu z Brezna nebo od jihu z Tisovce. Vlaky 3x denně každým směrem, autobusy o víkendech a svátcích 4x denně každým směrem. V pracovní dny jezdí autobusů více.

Mapy
1 : 50 000 VKÚ Harmanec č. 134 – Veporské vrchy

Zbojská je komunikačně významné sedlo v hřebeni Slovenského Rudohoří, kterým severojižně prochází silnice i železnice z Horehroní na Malohont

Zbojská je komunikačně významné sedlo v hřebeni Slovenského Rudohoří, kterým severojižně prochází silnice i železnice z Horehroní na Malohont

Mapy poskytuje Freytag&Berndt, aplikaci PhoneMaps stáhnete zdarma pro iOS i Android.

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...



Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Bez stativu nejdu. Největší hříchy fotografa při cestě za skvělými obrázky

Hříchy fotografů 01

Fotíte dobře a rádi? Možná, že čtete i odbornou literaturu, časopisy, diskuse na internetu, nebo se bavíte se stejně...

Další z rubriky

Sixtinská kaple Alp. Malá švýcarská vesnice ukrývá poklad nedozírné hodnoty

Interiér kostela sv. Martina v Zillis

Pouhé tři kilometry od propasti Viamala v údolí Hinterrhein se nachází malá vesnička Zillis, která se nijak neliší od...

Luxus za 18 miliard korun. Loď pro šest tisíc pasažérů pohání zemní plyn

Výletní zaoceánskou loď AIDAnova nepohání nafta, ale zemní plyn.

Nudí vás už klasické výletní lodě? Křest nového plavidla AIDAnova posunul hranice luxusu a přepychového vybavení při...

Bulharské UFO. Na chloubu komunistů přispěly i děti ze školky

V mlze vypadá celý památník snad ještě pompézněji.

Památník Buzludža vlastně stavělo celé Bulharsko. Měla to být velká sláva a také byla. Avšak dlouho nevydržel. Po...

Najdete na iDNES.cz