Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak vystopovat geparda

  21:12aktualizováno  21:12
- Nick vyskakuje od volantu, bere pušku a s očima upřenýma k zemi pečlivě zkoumá stezku před landroverem. Po chvíli se vrací a kulovnici dává do závěsu nad volantem. Z té pušky s malým terčíkem se Zet uprostřed, Zbrojovka Brno, a nápisem Made in Czechoslovakia na hlavni ostatně Nick na živého tvora ještě nevystřelil. Jediné spouště, které tady v jihoafrickém buši cvakají, jsou spouště fotoaparátů a videokamer. T a puška je jen poslední pojistka.
Co kdyby. Buš skrývá lecjaká překvapení. Ranger Nick je hlavní osobou, bez níž by se skupinka lidí na korbě landroveru zřejmě ztratila v nedohledném buši, táhnoucím se stovky kilometrů kolem. Rámují ho jen shluky stromů, občas termitiště a olovnaté mraky na obloze. Bez Nicka by stěží spatřili »velkou pětku« - slona, nosorožce, buvola, lva a leoparda, vytoužený cíl turistů. A Sabi Sabi, soukromá rezervace uprostřed Krugerova národního parku, to už je pěkná porce buše. Je větší než celá plocha Prahy... »Tam,« ozve se náhle výkřik souseda, »ta skvrna mezi akáciemi... leopard!« Landrover se pomalu blíží k leopardovi, pozor na hlavy,trčí tady větve s dlouhými ostny. Vysunují se zoomy aparátů. Zbytečně, plaché zvíře mizí v trávě. Nick dělá veliký okruh, snad leoparda předjedeme. Čekání ve vyschlém korytě řeky na to, zda se znovu leopard objeví, vychází naplano. Ale i tak Nick všem pasažérům otevřeného landroveru blahopřeje. »To se jen málokdy podaří, uvidět leoparda a ještě za dne.« To bylo poprvé a naposled,co Nickovo oko vidělo méně než jeho cestující. Před landroverem si graciézně vyšlapuje žirafa, jen občas její hlava vysoko nad námi uškubne listí ze stromu, a pak další. T řetí, čtvrtá... Pak stádo antilop impala a fotoaparáty mají znovu práci. »Ty ještě uvidíte mnohokrát,« zchlazuje zájem Nick. »Impal je tady nejvíc, mají mláďata dvakrát ročně,jsou to takové hamburgery buše,loví je všechny šelmy.« Rytmus mačkání spouští poté výrazně zpomalí . Když Nick zastaví uprostřed stáda buvolů, jejich mohutná těla a ještě mohutnější rohy o rozpětí snad celého metru vzbuzují respekt. Rozzuřený či zraněný buvol je prý mnohem nebezpečnější než lev. »Ticho, nevstávejte,« upozorňuje šeptem Nick a dodává: »Zvířata vnímají vůz jako jeden objekt, jak vstanete,poleká je to.« Logicky následuje otázka: Už někdy zvířata tady v Sabi Sabi zaútočila na člověka? »Ne, nikdy,« říká Nick. »Jsou na člověka zvyklá od narození, vidí landrovery denně.« Náhle zašumí vysílačka, Nick odpovídá a rychle mění směr vozu. Za chvíli už všichni vědí proč. Křovím, jen kousek od auta, se prodírá velká šedá masa. Ne, jsou dvě, větší a menší: samice nosorožce s mládětem snad dvouletým. Oba malé živé tanky si to šinou nevzrušeně dopředu a ukazují po několik minut své široké zadky. Službu, kterou Nickovi udělal nějaký neznámý ranger,jenž rodinnou idylku objevil, Nick oplácí a vysílačkou upozorňuje jiného kolegu. Za chvíli se objevuje další landrover a Nick opět startuje. I tentokrát jede Nick s jistotou a skrz skupiny stromů, kdy je nucen hledat cestu s co nejmenšími překážkami, vůz vede přímo k dalšímu tlustokožci. Prozradily ho čerstvě vyvrácené stromy: slon. Obratně si stahuje zelenavé větve chobotem přímo do hrdla a nikoho a ničeho si kolem nevšímá. Když se však vydává přímo k autu a obrovské plachty mu mávají kolem hlavy, Nick opatrně pár metrů zacouvá. V River Lodgi jsou ještě čerstvé ukázky toho, co slon dokáže udělat - jakýsi sloní samotář se tam vydal mezi chatky, jejich střechy zdemoloval a jeho nohy jako sloupy udělaly z betonového chodníku takřka rumiště. Oblohou zčernalou mraky pronikly paprsky poledního, říjnového slunce. V Evropě je podzim, tady nastupuje jaro. Cesta vede kolem stromu, z jehož větví visí jakoby zelené dětské gumové míčky. »Místní lidé z nich dělají nádoby,« upozorňuje Nick. Nickovi je sice teprve dvaadvacet a se svou zelenou košilí i šortkami připomíná tak trochu skauta, ale v Sabi Sabi patří k nejlepším rangerům. Má za sebou náročné rangerské zkoušky. Dokáže bez problémů určit nejen velké i malé obyvatele buše, stromy, traviny, ale i stovky ptáků. Těch tady žije na 350 druhů. Rangerská práce je tvrdá. Za každého počasí, za deště,chladu i čtyřicetistupňového vedra najezdí stovky kilometrů bušem. Začíná většinou v pět ráno a končí hluboko v noci, dělá chůvu více či méně naivním turistům. Ani plat nemá bůhvíjaký. »Kdybych nedostával spropitné od návštěvníků, tak bych nevyšel, i když stravu a bydlení mám v lodgi zadarmo,« dodává Nick. Nickův život se podobá životu námořníka. Pracuje sedm dnů v týdnu po šest neděl, pak má týden volna a z buše se vrací domů, do civilizace v Johannesburgu, vzdáleného půl tisícovky kilometrů. »Ještě že jsem svobodný,« žertuje. Nickovo celé jméno, Nicholas van den Handel, naznačuje búrské kořeny, van den Handelové v Jižní Africe žijí po generace. »Rangera můžete dělat jen určitou dobu,« naznačuje své plány, že možná jednou »svůj« buš opustí. Pro safari nočním bušem má Nick neocenitelného pomocníka, místního šangánského stopaře Elmonda. Ten sedí na sklopném sedátku hned vepředu na karoserii. Kulicha na hlavě,silný kabát s teplou vložkou, Elmond ví, co to je buš v noci. Jakmile kolem sedmé zapadne slunce,už i tak nezvyklý chlad, takových šestnáct stupňů, najednou začíná být značně nepříjemný. »Je to vůbec Afrika?« zní nevyslovená otázka všech na »palubě«. »Že včera tady měli ve dne kolem čtyřicítky? Nepředstavitelné.« Po chvíli i ten nejotužilejší Evropan, který do buše vyrazil jen v košili, bere zavděk dekou, na níž sedí,a zachumlá se do ní. Ve tmě buš získává úplně jiný, nevyzpytatelný rozměr. Nikdo neví, co se odehrává za dramata jen pár metrů odtud. Elmond drží v rukou silný reflektor a přejíždí jím pravidelně z jedné strany na druhou. Čas míjí a na tachometru přibývají kilometry, nic. Ani Jižní kříž není na obloze vidět, zakrývají ji mraky. Jen čímsi vyplašený párek impal. Nikdo ani nezvedá zkřehlou rukou fotoaparát. »Lvi!« zazní přesně ve chvíli, kdy každý bez výjimky touží po teplu lodge. Kužel světla míří na lvici, tři lvíčata, asi půldruharoční. Klidně jdou, jedno za druhým. A v závěsu, daleko za nimi, se objevuje i lví hříva. S netečností krále jde kousek od vozu. »Nepohladí« snad někoho svou mohutnou tlapou? Ne,pochoduje v poklidu dál. Dokonalá režie,díky,Nicku a Elmonde. V elká pětka je pohromadě,zbývá jen cesta do lodge. A nikomu už zima nevadí. »Budíček,« ozve se přesně v pět ráno Nickův hlas za dveřmi. A pak vše následuje v rychlém sledu, před šestou už všichni sedí v landroveru. Rozednívá se a situace z noci se opakuje. Landrover opisuje široké kruhy, ale kromě žiraf a pakoňů už nic zajímavého pro ty, kteří se pyšní »velkou pětkou«. Jen je o poznání tepleji. Slunce rychle šplhá po nebi. Nick a Elmond sázejí na jistotu, jede se k řece Sabi. Z hladiny vyčnívají malá ouška hrochů. Zklamání, ranní vstávání vyznělo do prázdna. Jede se zpět do lodge. Najednou vůz vyjíždí z prašné cesty. Neuvěřitelné, jak Elmond zdálky dokáží spatřit to dokonale splývavé zvíře. Gepard. V e vysoké trávě pořádá svou snídani - před chvílí ulovil impalu. Nejrychlejší šelma se nenechává vyrušit. Je to úžasné, dokonalé. Z velké pětky se stala velká šestka. Ještě jednou díky, Elmonde a Nicku.

Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT
Letenky do Jihoafrické republiky zajišťuje celá řada cestovních kanceláří. P okud chcete návazně použít ihustou domácí leteckou síť v JAR, je výhodné využít služeb Globairu, s.r.o, který zastupuje leteckou společnost South African Airways v České republice. Tel.: (02) 24 22 36 18



Turisté jsou napjatí, průvodce připravený

Mezi vzácné okamžiky patří setkání se stádem slonů, ale také s gepardem přímo v buši.

Autor:




Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Další z rubriky

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.