Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak vypadá centrum, odkud se řídí svět

aktualizováno 
Ceny benzínu dosahují rekordních výšin, řidiči po celém světě nadávají a experti se přou, zda ropa dojde dříve, či později. Buď jak buď, příběh ropy je fascinující. Stejně jako Saúdská Arábie, tajemné a izolované království strohých mužů v bílém a zahalených žen v černém.

Bílý dům poznáte, Pentagon poznáte, Kreml poznáte a poznáte nejspíš mnoho dalších budov symbolizujících moc. Sídlo firmy Aramco asi nepoznáte. Z hlavního města Rijádu tam dojedete snadno - čtyři hodiny pouští a těsně před Perským zálivem zahněte doprava. Ten shluk nenápadných prosklených budov patří k nejdůležitějším centrům moci na světě.

Aramco je ropná společnost Saúdské Arábie, země, pod jejímiž pustinami leží čtvrtina všech ropných zásob světa.

Ve svatyni ropy

Na počátku byla poušť, nic víc. Pak - 6. března 1938 - se to stalo. Ze země vytryskla první černavá kapalina.

Velká nástěnná malba v muzeu ropy tu historickou chvíli připomíná: je na ní pustina a americký geolog, který vypadá jako Indiana Jones zkoumající kus kamene. A pečlivě nabarvené trubky obklopené neuvěřitelně zeleným trávníkem dodnes trčí ze země v místech, kde tehdy začali Saúdové z tohoto slavného "vrtu č. 7" čerpat první černé zlato.

Ten plácek na dohled od sídla společnosti Aramco vypadá trochu jako svatyně, byť svatyně obklopená spletí trupek, ropovodů, zásobníků a dalších bludišť. V nich začíná cesta ropy, která nakonec skončí v motoru auta třeba někde v Česku.

Ropa stvořila vše.

"Kdyby nebylo ropy, trčeli bychom ještě někde v poušti se stády velbloudů," konstatuje Hamad, vysokoškolský pedagog z Rijádu. "Doufám, že nedojde. No jednou asi dojde, ale toho já se snad už nedožiju," uvažuje a usrkává kávu v klimatizované restauraci v centru města.

Za okny proudí kolony aut. Pěšky nikdo nechodí, venku je nesnesitelné horko, přes čtyřicet stupňů. A litr benzinu stojí v přepočtu asi šest korun. Kdo by chodil pešky?

FOTKY Z RIJÁDU SI PROHLÉDNĚTE ZDE

Kus romantické Arábie

Vše je tady nějak jinak a naruby: ženy jsou zahalené od hlavy až k patě, nesmějí řídit auto ani samy cestovat, ale v moderních střediscích s obrovským elánem nakupují odvážné modely v buticích stejných jmen, v nichž utrácejí ženy v Česku. Mladí floutci brázdí silnice v obrovských autech, a když je někdo bohatý, je bohatý nesmírně a pohádkově...

Po čase však zjistíte, že to s tou pohádkovostí zase není tak horké, no zkrátka, že Saúdská Arábie je mnohem chudší, než jste si představovali. Nad vším bdí náboženská policie, zapomenout si v kufru placatici je těžký přečin, avšak nesmiřitelných fanatiků ve stylu místního rodáka Usámy bin Ládina potkáte málo.

Je to neuvěřitelná země kontrastů, kde vše vypadá pomale, ale ve skutečnosti se mění pekelnou rychlostí. S trochou snahy se ještě dá zahlédnout i kus té romantické a vzdálené kočovnické Arábie.


Kupte si zlato! Obchodník nabízí zlaté šperky v centru Rijádu. Znalci tvrdí, že jsou levnější a kvaltnější než kdekoliv jinde.

Hádky obchodníků na trhu s velbloudy znějí na předměstí Rijádu stejně vášnivě, jako musely znít před 500 lety. I dnes se znudění velbloudáři povalují ve stínu dřevěných budek, velbloudi apaticky postávají v ohradách a vše spaluje nemilosrdné slunce. Rozdíl je v tom, že před staletími si kupci nevybírali zvířata z klimatizovaných mercedesů.

Na každé z nekonečných dálnic pustinou čas od času uvidíte ceduli "vjezd do pouště", kde najednou asfalt zmizí pod závějí písku, a občas můžete zahlédnout i stan kočovníků a pomalý pohyb ospalých zvířat.

Stará hliněná čtvrť Rijádu ukazuje rychlost změny - a obrovskou sílu ropných peněz. Liduprázdné "staré město" vypadá jako kulisa z jiného století: uličky se klikatí mezi vysokými hliněnými zdmi, za popraskanými dveřmi z hrubých prken leží spleť místností, nádvoří a schodišť. Ještě nedávno tu žili lidé - poměrně moderní vypínače elektřiny jsou toho důkazem. Vypadá to, jako by tuhle čtvrť před pár desítkami let zasáhla nějaká strašlivá epidemie a utnula život ze dne na den.

Nebyla to epidemie, byla to ropa, zázračná tekutina, která změnila chudou a zapomenutou zemi v bohatou říši.

Město od Julese Verna

"Krása, že? Není to nádhera? Není to úžasné, co vše se s tou ropou dá udělat?" říká Adnán Al-Alúní a rázně probíhá mezi spletí různobarevných plastových trubek, baněk a panelů. Na malém modelu se snaží vysvětlit, jak funguje rafinerie v Džubajlu u modrých vod Perského zálivu. Ta spleť v malém je opravdu nerozmotatelná, stálo by však za to ji pochopit, ta rafinerie patří k největším na světě. A on patří k lidem, kteří to ropné město z pověření královské rodiny spravuje. "Před dvaceti lety tu nebylo nic. Jen poušť. Občas velbloud, možná," říká hrdě.


Centrum ropného království. Rijádu vévodí modení mrakodrapy za spletí ulic z nich na horizontu zahlédnete nekonečnou poušť.

Všechno tak trochu vypadá jako nějaké město z románů Julesa Verna. Z rozpálené pustiny na břehu moře najednou vystoupí tráva, kterou při životě udržují neustávající proudy vody z podzemních rozvodů, vychlazené mramorové budovy, v nichž brzy dostanete rýmu, a pečlivě udržované pobřeží připomínající zbohatlickou pláž v Kalifornii.

V pozadí za tím vším se vypíná mírně děsivá kulisa reálnějšího světa - znovu ty staré známé zásobníky na ropu, roztodivné konstrukce rafinerií, nekonečné propletence trubek, které patří do soukolí největšího byznysu na světě, který se stává o to významnějším, čím více ropa stojí. A čím více se lidé bojí, že už brzy dojde.

Hm, tak on je geolog

Předpovídat budoucnost ropného království je obtížné, a to i proto, že země patří k nejuzavřenějším na světě - vízum je bezmála nemožné získat. V turistickém průvodci se dočtete nepříliš motivující poznámku, že autor o vízum usiloval čtyři roky, a také citát jednoho ze zakladatelů státu, že cizinec by vždy měl mít touhu ze země co nejrychleji odjet.

I to se však mění.

"Jsme země, v níž leží dvě nejposvátnější místa islámu: Mekka a Medina, musíme je chránit," vysvětluje student medicíny Abdulazíz.


Zahalené arabské ženy u nákupního centra v Rijádu

Po městě jezdí dlouhým bílým japonským autem, občas si půjčí ještě delší otcův mercedes, a když se modlí, bliká nad ním obrovská televize s bezpočtem kanálů. Rád a se zaujetím vypráví o tradicích, které činí Arábii Arábií. Samozřejmě, říká například, že výběr manželky nechá na rodičích, najdou mu určitě tu nejlepší, ale pokud se mu nebude líbit, řekne: Ne ne, tu ne. Tak jako bezpočet vrstevníků možná odejde studovat do ciziny a jeho život se změní.

"Je samozřejmě dobře, že se otevíráme světu," říká plynulou angličtinou a jeho otec, obchodník a někdejší člen královské gardy, ho pyšně poslouchá, pokyvuje hlavou a dolévá mi kávu pod obrovským kusem naleštěného mramoru, který nechal místo obrazu zasadit do stěny. Jeho luxusní dům obložený mnoha typy kamenných dlaždic připomíná trochu mauzoleum a trochu geologické muzeum. "Kameny mám rád, já vystudoval geologii," říkám mu, aby řeč nestála, a on se blaženě rozzáří a bručí si uznale pod vousy: "Hm, tak on je geolog."

Geolog totiž zní v této zemi opravdu dobře, geology tu mají rádi. Bez nich by se nenašla ropa. Bez nich by nebylo nic, jen poušť.

 

Arabské ženy v ulicích Rijádu

Centrum ropného království. Rijádu vévodí modení mrakodrapy za spletí ulic z nich na horizontu zahlédnete nekonečnou poušť.

Obchod se zlatem v centru Rijádu

Obchod se zlatem v centru Rijádu

Obchod se zlatem v centru Rijádu

Hotely v Rijádu hlídají po zuby ozbrojení vojáci s obrněnými transportéry

Stále ve střehu. Čas od času se strhne přestřelka s islámskými radikály, a bezpečnostní opatření jsou proto neobyčejně přísná

Sál Konferenčního paláce poblíž Rijádu, kde se konala konference odsuzující terorismus

Účastníci konference odsuzující terorismus v Konferenčním paláci poblíž Rijádu

Rijád

Arabské ženy prodávají na tržišti v Rijádu hračky

Pohled na Rijád

Autoři: ,




Nejčtenější

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Celý svět i Peruánci tradičně spojují "objevení" skalního města Machu Picchu se...
Panika mezi cestovateli: Povolení na Machu Picchu budou do Vánoc pryč

Pokud plánujete cestu na Machu Picchu cestou Inků, zarezervujte si ihned povolení. Letos se totiž vydávají o tři měsíce dřív než obvykle a předpokládá se, že...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.