Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak to bylo se Staroměstskou vodárnou

  9:56aktualizováno  9:56
Vodárenské věže jsou nedílnou součástí pražské architektury a rozhodně si zaslouží pozornost. Udělejte si proto malý výlet a poznejte jejich historii. Všechny vodárenské věže byly budovány co nejblíže vodnímu toku, v oblasti s největším proudem. Takovými místy byly jezy. Tato podmínka byla velmi důležitá. Tak se například stalo, že Malostranská vodárna byla zbudována až za branami Malé Strany. Vodárenské věže stály nad řekou a byly situovány tak, že je Vltava obtéká.

Vnitřní zařízení těchto staveb bylo velmi jednoduché a ani později se během staletí prakticky nezměnilo. Vodní stroj vytlačoval vodu do nádrže umístěné v nejvyšší části věže. Nádrž se nazývala také pánev, kotel, bota i jinak. Jak město rostlo a přibývalo sladoven, pivovarů, řemeslnických dílen a domů, zvyšovala se, zejména od 15. století, spotřeba vody a přibývalo i vodáren.

Staroměstská vodárna, postavená u Karlova mostu, byla dokonce druhou nejstarší v Evropě! Věže starších i mladších vodáren se v průběhu věků staly výraznými dominantami. První dochovaný spis, který se k vodárně vztahuje, pochází až z roku 1489. Podle některých pramenů tu ale věž stávala už daleko dříve. Z poloviny 16. století pochází panoráma města Prahy, kde je osmiboká, bání krytá věž dobře patrná. Tato stavba byla ze dřeva a velmi brzy ji zničil oheň. Následovala řada oprav. Ale veliký požár města v roce 1575 napáchal znovu mnoho škod. Radní Starého Města se tedy rozhodli pro vybudování věže kamenné. Její historie je skutečně pestrá.

Stavebních prací se ujal kameník a měšťan Starého Města pražského Giovanni Battista Spinetti. Jeho úpravy se týkaly především věžního ochozu. Stavba však nezažila ani chvíli klidu – byla poškozena povodněmi, dalším požárem a pruskou střelbou. Měšťané se poté dali znovu do oprav. V revolučním roce 1848 byl ale objekt vypálen Windischgrätzovou střelbou z Petřína. Horní patra věže vzala za své, a tak je r. 1853 poslední podlaží věže novogoticky upraveno.

To, jak vypadá věž dnes, je výsledek celkem čtrnácti úprav a nejrůznějších rekonstrukcí. Ocelová střecha stavby, v pseudogotickém slohu, je z roku 1885. Interiér byl v průběhu let, stejně tak jako okolí, zcela změněn. Přístup do pater je z novodobého schodiště v přilehlých budovách. Jakékoli stopy po původním vodárenském zařízení dnes chybí a stěží budou kdy nalezeny.

První zmínky o technologii Staroměstské vodárny jsou z roku 1636, kdy bylo zařízení po požáru opraveno dřevěným a olověným potrubím a byla instalována nová pánev na vodu. V roce 1784 přestala vodárna na čas pracovat následkem nedostatku vody ve Vltavě. Podle popisu z počátku 19. století měla vodárna tři čerpací stroje.

V roce 1880 přestalo fungovat strojní zařízení a věž byla napojena na vodojem vybudovaný na Karlově. V letech 1882 až 1883 probíhala generální rekonstrukce Staroměstské vodárny. Mimo věže byl stará stavba i s lednicí zbořena a vodárna rozšířena o pozemek vedlejšího mlýna. V roce 1913 došlo k úplnému zastavení provozu. Staré Město od té doby zásobovala vodárna v Káraném.

Staroměstská vodárenská věž dnes už neplní svůj někdejší účel. Zato je ale ozdobou jednoho z nejkrásnějších pražských pohledů – ze Smetanova nábřeží na Novotného lávku, Karlův most a Hradčany.

Autor:




Nejčtenější

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Další z rubriky

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Nejlevnější turistická metropole v Evropě? Ano, je to Praha

Připadají vám ceny v centru Prahy absurdně natažené? Omyl. Praha patří v cestovatelských žebříčcích mezi nejlevnějších evropské metropole.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.