Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak Temelín rozválcoval malebné jihočeské vesničky

aktualizováno  10:34
Březí, Podhájí, Křtěnov, Temelínec, Jaroslavice... Vzpomínáte si? To jsou jen některé obce, které musely zmizet kvůli stavbě jaderné elektrárny Temelín. Byly to vesměs nenápadné jihočeské vesnice a osady. To Temelín, to je jiná váhová kategorie. Jeho čtyři mohutné chladící věže, které se vypínají do výše 155 metrů, nelze v placaté krajině jižních Čech přehlédnout.
JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN

JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN. Jen málo staveb zasáhlo do krajiny tak výrazně jako čtveřice chladicích věží jihočeské jaderné elektrárny. Ovšem stejně razantně vstoupit do politiky, to se povedlo jen Temelínu. Kontroverzní elektrárna u Českých Budějovic je s výkonem 2000 MW největším zdrojem elektřiny v ČR. Srovnatelné množství proudu by vyrobily dvě nebo tři tepelné elektrárny, popřípadě několik tisíc větrných elektráren. Temelín je ale také nejdražší stavbou české historie, stál přes sto miliard. Kvůli němu byly vybudovány i dvě přehrady na Vltavě. | foto: Dan MaternaMF DNES

Temelínské věže jsou jako magnet. Stačí jet autem do Českých Budějovic a najednou vás praští přes oči vysoké betonové "komíny". Temelín zásadně změnil krajinný ráz tohoto koutu země. A ještě desítky let bude tamní výraznou dominantou.

Vědci z Kabinetu antropologie Ústavu ekologie krajiny Akademie věd zjistili, že temelínskou elektrárnu, anebo přinejmenším její chladící věže či páru stoupající z nich na oblohu, vidí asi šedesát procent Jihočechů.

"Elektrárna zasáhla negativně do rázu krajiny, protože je tu velmi viditelná," konstatovali lidé z Akademie věd ve studii, kterou před časem zveřejnili. Vědci dodali, že kvůli této dokonalé viditelnosti může mezi místní populací nastávat takzvaný "haló efekt", neboli: Za všechno může Temelín.

Odevšad je vidět

Pokud bylo jedním ze záměrů socialistických stavitelů (konkrétní plány na stavbu Temelína začaly vznikat v osmdesátých letech) vybudovat "jaderku" tak, aby toto dílo vidělo co nejvíce očí, nemohli si snad vybrat vhodnější místo. Zatímco Dukovany stojí v nadmořské výšce 300 metrů a jsou tedy přece jen více "schované", Temelín se rozkládá ve výšce 500 metrů. Navíc je obklopen pánví.

"Lidi od toho neujedou, je to vidět odevšad; jakmile to lidi uvidí, uvědomí si, že je tu jaderná elektrárna," řekl pracovníkům Akademie věd jeden z jihočeských občanů.  Podle vědců Temelín "vizuálně znečistil životní prostředí".

A další člověk vědcům řekl: "Jakmile se postavily věže, nastal problém, jde z nich pára; oblaka jsou krásná, když jsou na obloze, když ale jdou od země, je to něco divného. Kolikrát to vypadalo i jako jaderný hřib."

Šéf Strany zelených Martin Bursík navrhuje místo jaderné energie - z dlouhodobého hlediska desítek let - investice státu do obnovitelných zdrojů (malé vodní elektrárny, větrná energie, biomasa...), energetické úspory a jako přechodové palivo použití zemního plynu.

Co zjistili vědci z Akademie věd (výzkum z roku 2003 mezi Jihočechy)

  • Temelínské věže jsou nutné zlo: 36 procent dotázaných – převážně mužů
  • Temelínské věže vyvolávají pocit neklidu: 34 procent – převážně žen
  • Temelín je rozumné řešení: 6 procent – převážně mladí muži
  • Temelín je úspěch techniky: 4 procenta – převážně mladí muži
  • Temelín jako pocit ohrožení: 5 procent – převážně ženy s malými dětmi
  • Temelínské věže vyvolávají "jiné pocity": 13 procent – například: narušení krajiny, zbytečnost, megalomanství, ale také kouzelnou továrnu na mraky či "vůbec nic ve mně nevyvolávají"

*** ČTĚTE SERIÁL STROJ ČASU - DEVĚT PŘEDCHOZÍCH DÍLŮ ZDE

DĚKUJEME všem čtenářům za zajímavé náměty, s některými z nich se v příštích dílech Stroje času setkáte!

Redakce iDNES děkuje za poskytnuté fotografie Městskému muzeu v Týně nad Vltavou. Více informací o muzeu najdete ZDE.

Temelín v roce 2005
DESÍTKY FOTOGRAFIÍ Z TEMELÍNA SI PROHLÉDNĚTE ZDE

Zůstává pocit křivdy

Zejména starší lidé, kteří se kvůli stavbě Temelína museli vystěhovat ze svých chalup do vzdálenějších míst, v sobě podle lidí z Akademie věd nesou v sobě už natrvalo pocit neskutečné křivdy.

Jako například pětasedmdesátiletý Václav Pizinger, který se před lety musel vystěhovat z obce Podhájí do nového panelákového bytu, protože jeho domek musel být kvůli elektrárně srovnán se zemí.

"Za pár let tu po nás zůstanou jen kopřivy a lebeda," svěřil se před časem Pizinger v MF Dnes. "Do Vánoc tady ještě zabiju prase, poslední, co jsme se ženou vykrmili, a zaříznu čtrnáct slepic. Pořád jsme doufali, že Temelín nikdo nedostaví. Rok co rok jsme elektrárnu žádali o to, abychom zde mohli ještě zůstat. Jenže teď nám oznámili, že se už musíme vystěhovat."

Temelínec v roce 1982, jedna z mnoha osad,
které zmizely kvůli Temelínu
Autor: Josef Hapatyka/ Městské muzeum Týn nad Vltavou

Dvacet let sporů

Na temelínské věže se lidé dívají už bezmála dvacet let. První z věží byla totiž dokončena v roce 1988. Tehdy si ještě stavitelé elektrárny mysleli, že první atom v reaktoru rozbijí v roce 1992. Nakonec se spuštění prvního bloku protáhlo o osm let na rok 2000. A byly to roky neustálých sporů o to, jestli má Temelín vůbec smysl a zda by nebylo účelnější jeho stavbu nedokončovat.

Poprvé se jaderná elektrárna Temelín stala reálnou v roce 1979, kdy byl vydán investiční záměr na její stavbu. O dva později byla podepsána dohoda mezi ČSSR a SSSR o pomoci při výstavbě elektrárny, s přípravnými pracemi se začalo v roce 1983.

Velký zlom nastal po listopadu 1989, nevládní organizace začaly otevřeně proti stavbě "nebezpečné" elektrárny protestovat, přidalo se i sousední Rakousko, kde temelínští odpůrci dokonce blokovali hraniční přechody s Českem. Temelínem se zabývala vláda, spor se nakonec dostal až k Evropské unii, která se stala prostředníkem mezi českou a rakouskou vládou.

První zásadní rozhodnutí padlo už v roce 1990: československá vláda rozhodla, že v Temelíně nebudou čtyři reaktory, ale pouze dva. Paradoxní je, že současné ministerstvo průmyslu i elektrárenská společnost ČEZ zvažují, že by v Temelíně přece jen zbylé dva "zakázané" bloky postavily.

Pohled na rozestavěnou elektrárnu, 1987-1989
Autor: archiv JE Temelín
 

Elektrárenská společnost ČEZ se počátkem 90. let rozhodla opustit sovětský model a uzavřela smlouvu s americkou společností Westinghouse, čímž měla být zajištěna i maximální bezpečnost elektrárny. Nákladná přestavba ovšem způsobila i to, že se dokončení Temelína neustále protahovalo – a prodražovalo.

Na počátku stavby, v polovině 80. let měl stát Temelín se čtyřmi bloky 40 miliard korun. V září 1992 oznámil ČEZ, že náklady na dokončení už jen dvou bloků vyjdou na 68 miliard. Zdaleka to nebyla poslední suma, v květnu 1997 už ČEZ připustil 76 miliard a nakonec se cena vyšplhala na 98,6 miliard. Podle neoficiálních zdrojů dokonce na 120 miliard. I tak ČEZ trvá na tom, že se Temelín vyplatí.

Elektrárnu (ne)potřebujeme

Největší střet o osud elektrárny nastal v květnu 1999, kdy se vláda rozhodovala mezi tím, jestli Temelín dokončit a spustit, anebo areál přebudovat na průmyslovou zónu. Hlasování dopadlo 11:8 pro dostavbu elektrárny.

Odpůrci Temelína se přitom tehdy opírali o obsáhlou studii, kterou si u týmu expertů objednala vláda Miloše Zemana. Hlavní závěr studie? Bez Temelína bychom se obešli, protože jeho elektřinu do roku 2010 potřebovat nebudeme. Temelín by se podle expertní zprávy vyplatil jen tehdy, pokud by se česká elektřina masivně vyvážela.

Stačilo pár let k tomu, aby se závěr odborníků potvrdil: ČEZ se stal jedním z největších světových vývozců elektřiny, jeden čas exportoval až třetinu proudu. Vývoz pokračuje a Temelín může jet naplno... ČEZ ovšem nepokládá Temelín za zbytečný – jak budou ubývat zásoby hnědého uhlí, bude jaderná elektřina potřeba stále víc.

Mnozí považují Temelín za spásu, bez které by se Česko neobešlo. Odpůrci atomu naopak upozorňují, že za 150 let tady nebude uhlí, ropa ani uran, a hodnotí Temelín jako krátkozraké řešení energetické politiky státu.

Kritici varují, že jaderný odpad se jednou stane obrovskou zátěží pro další generace. "Současné zkušenosti ze sousedního Německa, kde se od jaderné energie ustupuje, ukazují, že například likvidace jaderné elektrárny dvojnásobně přesáhne náklady na její výstavbu," říká Martin Ander z hnutí Duha. Zároveň poukazuje na to, že navzdory slibům státu, že Temelín postupně odlehčí extrémně zatíženým severním Čechám, tak se paradoxně opět uvažuje o rozšíření těžby hnědého uhlí (Horní Jiřetín, Černice...).

STROJ ČASU

Zůstává pocit křivdy

Zejména starší lidé, kteří se kvůli stavbě Temelína museli vystěhovat ze svých chalup do vzdálenějších míst, v sobě podle lidí z Akademie věd nesou v sobě už natrvalo pocit neskutečné křivdy.

Jako například pětasedmdesátiletý Václav Pizinger, který se před lety musel vystěhovat z obce Podhájí do nového panelákového bytu, protože jeho domek musel být kvůli elektrárně srovnán se zemí.

"Za pár let tu po nás zůstanou jen kopřivy a lebeda," svěřil se před časem Pizinger v MF Dnes. "Do Vánoc tady ještě zabiju prase, poslední, co jsme se ženou vykrmili, a zaříznu čtrnáct slepic. Pořád jsme doufali, že Temelín nikdo nedostaví. Rok co rok jsme elektrárnu žádali o to, abychom zde mohli ještě zůstat. Jenže teď nám oznámili, že se už musíme vystěhovat."

Temelínec v roce 1982, jedna z mnoha osad,
které zmizely kvůli Temelínu
Autor: Josef Hapatyka/ Městské muzeum Týn nad Vltavou

Dvacet let sporů

Na temelínské věže se lidé dívají už bezmála dvacet let. První z věží byla totiž dokončena v roce 1988. Tehdy si ještě stavitelé elektrárny mysleli, že první atom v reaktoru rozbijí v roce 1992. Nakonec se spuštění prvního bloku protáhlo o osm let na rok 2000. A byly to roky neustálých sporů o to, jestli má Temelín vůbec smysl a zda by nebylo účelnější jeho stavbu nedokončovat.

Poprvé se jaderná elektrárna Temelín stala reálnou v roce 1979, kdy byl vydán investiční záměr na její stavbu. O dva později byla podepsána dohoda mezi ČSSR a SSSR o pomoci při výstavbě elektrárny, s přípravnými pracemi se začalo v roce 1983.

Velký zlom nastal po listopadu 1989, nevládní organizace začaly otevřeně proti stavbě "nebezpečné" elektrárny protestovat, přidalo se i sousední Rakousko, kde temelínští odpůrci dokonce blokovali hraniční přechody s Českem. Temelínem se zabývala vláda, spor se nakonec dostal až k Evropské unii, která se stala prostředníkem mezi českou a rakouskou vládou.

První zásadní rozhodnutí padlo už v roce 1990: československá vláda rozhodla, že v Temelíně nebudou čtyři reaktory, ale pouze dva. Paradoxní je, že současné ministerstvo průmyslu i elektrárenská společnost ČEZ zvažují, že by v Temelíně přece jen zbylé dva "zakázané" bloky postavily.

Pohled na rozestavěnou elektrárnu, 1987-1989
Autor: archiv JE Temelín
 

Elektrárenská společnost ČEZ se počátkem 90. let rozhodla opustit sovětský model a uzavřela smlouvu s americkou společností Westinghouse, čímž měla být zajištěna i maximální bezpečnost elektrárny. Nákladná přestavba ovšem způsobila i to, že se dokončení Temelína neustále protahovalo – a prodražovalo.

Na počátku stavby, v polovině 80. let měl stát Temelín se čtyřmi bloky 40 miliard korun. V září 1992 oznámil ČEZ, že náklady na dokončení už jen dvou bloků vyjdou na 68 miliard. Zdaleka to nebyla poslední suma, v květnu 1997 už ČEZ připustil 76 miliard a nakonec se cena vyšplhala na 98,6 miliard. Podle neoficiálních zdrojů dokonce na 120 miliard. I tak ČEZ trvá na tom, že se Temelín vyplatí.

Elektrárnu (ne)potřebujeme

Největší střet o osud elektrárny nastal v květnu 1999, kdy se vláda rozhodovala mezi tím, jestli Temelín dokončit a spustit, anebo areál přebudovat na průmyslovou zónu. Hlasování dopadlo 11:8 pro dostavbu elektrárny.

Odpůrci Temelína se přitom tehdy opírali o obsáhlou studii, kterou si u týmu expertů objednala vláda Miloše Zemana. Hlavní závěr studie? Bez Temelína bychom se obešli, protože jeho elektřinu do roku 2010 potřebovat nebudeme. Temelín by se podle expertní zprávy vyplatil jen tehdy, pokud by se česká elektřina masivně vyvážela.

Stačilo pár let k tomu, aby se závěr odborníků potvrdil: ČEZ se stal jedním z největších světových vývozců elektřiny, jeden čas exportoval až třetinu proudu. Vývoz pokračuje a Temelín může jet naplno... ČEZ ovšem nepokládá Temelín za zbytečný – jak budou ubývat zásoby hnědého uhlí, bude jaderná elektřina potřeba stále víc.

Mnozí považují Temelín za spásu, bez které by se Česko neobešlo. Odpůrci atomu naopak upozorňují, že za 150 let tady nebude uhlí, ropa ani uran, a hodnotí Temelín jako krátkozraké řešení energetické politiky státu.

Kritici varují, že jaderný odpad se jednou stane obrovskou zátěží pro další generace. "Současné zkušenosti ze sousedního Německa, kde se od jaderné energie ustupuje, ukazují, že například likvidace jaderné elektrárny dvojnásobně přesáhne náklady na její výstavbu," říká Martin Ander z hnutí Duha. Zároveň poukazuje na to, že navzdory slibům státu, že Temelín postupně odlehčí extrémně zatíženým severním Čechám, tak se paradoxně opět uvažuje o rozšíření těžby hnědého uhlí (Horní Jiřetín, Černice...).

STROJ ČASU

Zůstává pocit křivdy

Zejména starší lidé, kteří se kvůli stavbě Temelína museli vystěhovat ze svých chalup do vzdálenějších míst, v sobě podle lidí z Akademie věd nesou v sobě už natrvalo pocit neskutečné křivdy.

Jako například pětasedmdesátiletý Václav Pizinger, který se před lety musel vystěhovat z obce Podhájí do nového panelákového bytu, protože jeho domek musel být kvůli elektrárně srovnán se zemí.

"Za pár let tu po nás zůstanou jen kopřivy a lebeda," svěřil se před časem Pizinger v MF Dnes. "Do Vánoc tady ještě zabiju prase, poslední, co jsme se ženou vykrmili, a zaříznu čtrnáct slepic. Pořád jsme doufali, že Temelín nikdo nedostaví. Rok co rok jsme elektrárnu žádali o to, abychom zde mohli ještě zůstat. Jenže teď nám oznámili, že se už musíme vystěhovat."

Temelínec v roce 1982, jedna z mnoha osad,
které zmizely kvůli Temelínu
Autor: Josef Hapatyka/ Městské muzeum Týn nad Vltavou

Dvacet let sporů

Na temelínské věže se lidé dívají už bezmála dvacet let. První z věží byla totiž dokončena v roce 1988. Tehdy si ještě stavitelé elektrárny mysleli, že první atom v reaktoru rozbijí v roce 1992. Nakonec se spuštění prvního bloku protáhlo o osm let na rok 2000. A byly to roky neustálých sporů o to, jestli má Temelín vůbec smysl a zda by nebylo účelnější jeho stavbu nedokončovat.

Poprvé se jaderná elektrárna Temelín stala reálnou v roce 1979, kdy byl vydán investiční záměr na její stavbu. O dva později byla podepsána dohoda mezi ČSSR a SSSR o pomoci při výstavbě elektrárny, s přípravnými pracemi se začalo v roce 1983.

Velký zlom nastal po listopadu 1989, nevládní organizace začaly otevřeně proti stavbě "nebezpečné" elektrárny protestovat, přidalo se i sousední Rakousko, kde temelínští odpůrci dokonce blokovali hraniční přechody s Českem. Temelínem se zabývala vláda, spor se nakonec dostal až k Evropské unii, která se stala prostředníkem mezi českou a rakouskou vládou.

První zásadní rozhodnutí padlo už v roce 1990: československá vláda rozhodla, že v Temelíně nebudou čtyři reaktory, ale pouze dva. Paradoxní je, že současné ministerstvo průmyslu i elektrárenská společnost ČEZ zvažují, že by v Temelíně přece jen zbylé dva "zakázané" bloky postavily.

Pohled na rozestavěnou elektrárnu, 1987-1989
Autor: archiv JE Temelín
 

Elektrárenská společnost ČEZ se počátkem 90. let rozhodla opustit sovětský model a uzavřela smlouvu s americkou společností Westinghouse, čímž měla být zajištěna i maximální bezpečnost elektrárny. Nákladná přestavba ovšem způsobila i to, že se dokončení Temelína neustále protahovalo – a prodražovalo.

Na počátku stavby, v polovině 80. let měl stát Temelín se čtyřmi bloky 40 miliard korun. V září 1992 oznámil ČEZ, že náklady na dokončení už jen dvou bloků vyjdou na 68 miliard. Zdaleka to nebyla poslední suma, v květnu 1997 už ČEZ připustil 76 miliard a nakonec se cena vyšplhala na 98,6 miliard. Podle neoficiálních zdrojů dokonce na 120 miliard. I tak ČEZ trvá na tom, že se Temelín vyplatí.

Elektrárnu (ne)potřebujeme

Největší střet o osud elektrárny nastal v květnu 1999, kdy se vláda rozhodovala mezi tím, jestli Temelín dokončit a spustit, anebo areál přebudovat na průmyslovou zónu. Hlasování dopadlo 11:8 pro dostavbu elektrárny.

Odpůrci Temelína se přitom tehdy opírali o obsáhlou studii, kterou si u týmu expertů objednala vláda Miloše Zemana. Hlavní závěr studie? Bez Temelína bychom se obešli, protože jeho elektřinu do roku 2010 potřebovat nebudeme. Temelín by se podle expertní zprávy vyplatil jen tehdy, pokud by se česká elektřina masivně vyvážela.

Stačilo pár let k tomu, aby se závěr odborníků potvrdil: ČEZ se stal jedním z největších světových vývozců elektřiny, jeden čas exportoval až třetinu proudu. Vývoz pokračuje a Temelín může jet naplno... ČEZ ovšem nepokládá Temelín za zbytečný – jak budou ubývat zásoby hnědého uhlí, bude jaderná elektřina potřeba stále víc.

Šéf Strany zelených Martin Bursík navrhuje místo jaderné energie - z dlouhodobého hlediska desítek let - investice státu do obnovitelných zdrojů (malé vodní elektrárny, větrná energie, biomasa...), energetické úspory a jako přechodové palivo použití zemního plynu.

Mnozí považují Temelín za spásu, bez které by se Česko neobešlo. Odpůrci atomu naopak upozorňují, že za 150 let tady nebude uhlí, ropa ani uran, a hodnotí Temelín jako krátkozraké řešení energetické politiky státu.

Kritici varují, že jaderný odpad se jednou stane obrovskou zátěží pro další generace. "Současné zkušenosti ze sousedního Německa, kde se od jaderné energie ustupuje, ukazují, že například likvidace jaderné elektrárny dvojnásobně přesáhne náklady na její výstavbu," říká Martin Ander z hnutí Duha. Zároveň poukazuje na to, že navzdory slibům státu, že Temelín postupně odlehčí extrémně zatíženým severním Čechám, tak se paradoxně opět uvažuje o rozšíření těžby hnědého uhlí (Horní Jiřetín, Černice...).

Co zjistili vědci z Akademie věd (výzkum z roku 2003 mezi Jihočechy)

  • Temelínské věže jsou nutné zlo: 36 procent dotázaných – převážně mužů
  • Temelínské věže vyvolávají pocit neklidu: 34 procent – převážně žen
  • Temelín je rozumné řešení: 6 procent – převážně mladí muži
  • Temelín je úspěch techniky: 4 procenta – převážně mladí muži
  • Temelín jako pocit ohrožení: 5 procent – převážně ženy s malými dětmi
  • Temelínské věže vyvolávají "jiné pocity": 13 procent – například: narušení krajiny, zbytečnost, megalomanství, ale také kouzelnou továrnu na mraky či "vůbec nic ve mně nevyvolávají"

STROJ ČASU

*** ČTĚTE SERIÁL STROJ ČASU - DEVĚT PŘEDCHOZÍCH DÍLŮ ZDE

DĚKUJEME všem čtenářům za zajímavé náměty, s některými z nich se v příštích dílech Stroje času setkáte!

Redakce iDNES děkuje za poskytnuté fotografie Městskému muzeu v Týně nad Vltavou. Více informací o muzeu najdete ZDE.
Autoři:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Gepardí paterčata ve svém výběhu v pražské zoo (26. srpna 2017)
Pátá nejlepší zahrada světa. Pražská zoo boduje v žebříčku TripAdvisor

Zoo Praha se v konkurenci stovek špičkových zoologických zahrad celého světa umístila na pátém místě. Jde o hodnocení globálního cestovatelského portálu...  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.