Pohled na Trosky z Hrdoňovických skal

Pohled na Trosky z Hrdoňovických skal | foto: Archiv, iDNES.cz

Jak střelečská pískovna ukusuje Český ráj

  • 26
Kouzelný pohled na pole, louky a pískovcové věže skalního města Apolena pod zříceninou hradu Trosky každého turistu ještě před 70 lety utvrdil v tom, že se nachází přímo v srdci Českého ráje. Od té doby ale značnou část dřívějších polností spolkl obří kráter střelečské pískovny a výhled na Trosky zakryly mohutné stavby závodu na zpracování sklářského písku.

Klikněte na mapku

Přestože se současní majitelé lomu snaží negativní dopady těžby na okolní krajinu co nejvíc omezovat, kdo si nechce zkazit zážitek z návštěvy Českého ráje, ten by se měl pískovně ve Střelči raději vyhnout.

Od koňských potahů k optickým vláknům

Střelečský lom leží asi dvanáct kilometrů severozápadně od Jičína u Hrdoňovic na katastrálním území obcí Střeleč, Mladějov a Újezd pod Troskami. Prvopočátky těžby písku v této části Českého ráje spadají již do druhé poloviny 19. století, kdy hrabě Jindřich František Šlik nechával v okolí Hrdoňovic pro sebe a správu svých lesů kopat první písek na úpravu cest.

Od roku 1885 byl v provozu lom nad Hrdoňovicemi, který zaměstnával dvacet až třicet dělníků, a koňské potahy z něj rozvážely kámen a písek na stavby v širokém okolí.

V roce 1939 začal profesor Vysoké školy báňské v Příbrami Bohuslav Stočes naplňovat svoji myšlenku na těžbu sklářských písků a v Hrdoňovicích založil moderní závod, který začal produkovat mimořádně kvalitní písek na výrobu křišťálového, optického i tabulového skla.

V roce 1948 přešel střelečský lom pod národní podnik Severočeské pískovny, který jej začal postupně rozšiřovat a vybavovat mechanizací a těžkými stroji.

V letech 1975 až 1980 proběhla výstavba nového závodu pro 235 zaměstnanců, jenž zabral plochu 22 hektarů a dál rozšířil sortiment výroby.

V roce 1991 se stal lom samostatným státním podnikem s názvem Sklopísek Střeleč, který v privatizaci v roce 1994 prodal stát soukromé nadnárodní akciové společnosti Eximos.

Mimořádně - i v evropském měřítku - kvalitní písek ze střelečského lomu je dnes základní surovinou pro výrobu křišťálového, obalového a plochého skla a skelných vláken. Střelečský písek se také využívá ve slévárenském a automobilovém průmyslu či na výrobu glazur a smaltů.

Externí obrázek

Trosky z Hrdoňovických skal v roce 1925
Archiv Sklopísek Střeleč - Eximos
VÍCE ZAJÍMAVÝCH SROVNÁVACÍCH FOTEK Z ČESKÉHO RÁJE - ZDE

Písek se bude v Českém ráji těžit ještě nejméně pětatřicet let

Rozhodující pro osud střelečské pískovny bylo povolení k další těžbě, které její majitelé získali v roce 1998. Souhlas s další těžbou měl pro firmu klíčový význam, protože bez něj by musela dobývání písku v Českém ráji ukončit.

"Povolení nám umožňuje těžit od této chvíle ještě minimálně dalších pětatřicet let," uvedl ředitel společnosti Eximos Ludvík Jan Rys.

Oprávnění k další těžbě obsahuje téměř sto omezujících podmínek, které musí těžaři plnit. O jejich prosazení se významnou měrou zasloužili i členové Občanského sdružení Žehrovka, jež sjednocuje odpůrce těžby vlastnící domy v blízkém okolí lomu. Ti v minulosti poukazovali především na negativní dopady těžby na krajinu, ovzduší, spodní vody i životní podmínky obyvatel okolních obcí.

"Naše stanovisko k povolení další těžby jsme dlouho zvažovali. Nakonec jsme s jejím prodloužením souhlasili pod podmínkou, že firma Eximos dodrží při dobývání písku všechna opatření doporučená ministerstvem životního prostředí," řekl krátce po vydání povolení k další těžbě zástupce sdružení Žehrovka Jiří Dostál.

Trosky z Hrdoňovických skal v roce 2006

Slibovaný plovoucí bagr nebude

Nepříjemný hluk a prach doprovázející současnou klasickou těžbu pomocí odstřelů i další zpracování písku na těžkých strojích v závodě měl výrazně snížit nový plovoucí bagr, který chtěla firma Eximos nejpozději do roku 2005 spustit na hladinu zatopené pískovny. Z ambiciozního plánu za stovky milionů korun nakonec sešlo a společnost bude dál těžit písek stejným způsobem jako dosud.

"Od těžby sacím bagrem jsme museli ustoupit. Při shánění zařízení jsme zjistili, že jeho hlavice by nedokázala narušit tvrdší vrstvy horniny. Drahý plovoucí bagr by nám tím pádem byl k ničemu, protože by vytěžil pás horniny, narazil na tvrdou překážku a před ní by zůstal stát," uvedl Rys.

Zachování suché těžby podle něj nebude mít na vzhled lomu žádný vliv, protože plánované jezero by při pohledu z nedalekých Trosek stejně nebylo vidět.

"Vodu kvůli těžbě odčerpáváme jen ze spodních dvaceti metrů a lom je víc než třikrát tak vysoký. Pokud bychom přestali vodu odvádět, vzniklé jezero by zaplnilo pouze necelou třetinu pískovny a zbytek stěn by stejně zůstal suchý. Při pohledu z Trosek by se tedy nic nezměnilo. Turisté by se dál dívali do díry," míní ředitel.

Střelečská pískovna. Současný pohled z Hrdoňovických skal na západ,
tímto směrem se bude lom "posouvat".

Pískovna "pochoduje" Českým rájem

Výhledu z Trosek podle těžařů mnohem víc prospěje vybudovaný zemní val na severozápadním okraji lomu osázený stromy. Až za několik let stromy vyrostou, nebude pískovnu vidět ani z parkoviště pod hradem. Jediné místo, odkud potom budou moci návštěvníci Trosek část lomu ve Střelči zahlédnout, bude vyhlídka na nižší věži zříceniny zvané Baba.

"Dřív bylo vidět všechno. Nyní je z Trosek vidět jen několik posledních pater lomu, která za několik let zakryjí vysázené stromy na valu. Turisté potom z vyhlídky na Babě uvidí pouze nově zrekultivované plochy, které nebudou výhled do Českého ráje narušovat," řekl Rys.

Firma Eximos podle něho postupně odstraňuje i další nevzhledné pozůstatky minulé těžby v okolí lomu. Těžaři dokončili likvidaci výsypky Jordán, na jejímž místě vznikl les se třemi rybníčky pro obojživelníky a vysoušejí i již nevyužívané kalové nádrže na čištění vytěženého písku. "Lom se už nebude dál zvětšovat. Průběžně prováděnými rekultivacemi se naopak neustále opticky zmenšuje," hájí těžbu ředitel.

Momentálně se písek ve střelečském lomu těží na necelých 22 hektarech a k další těžbě se postupně připravuje dalších 8 hektarů, kde nyní těžaři odtraňují skrývky. Pětačtyřicet hektarů již vytěžené plochy se současně zasypává, rekultivuje a osazuje novou zelení. Nově se zelenají i další desítky hektarů pozemků vytěžené ještě v dobách státního podniku.

I po vytěžení povolených pozemků někdy okolo roku 2040 ale zůstanou ve střelečském ložisku stále ještě dvě třetiny zásob přibližně na dalších šedesát let těžby. Proto se odpůrci pískovny snaží dosáhnout toho, aby stát odepsal všechny zásoby písku, které po skončení platnosti nového povolení ve střelečském lomu ještě zbudou. Zatím se jim to však nepodařilo.