Jak stát může pomoci, když má jeho občan problémy v cizině?

Má český občan, který se ocitne v cizině v problematické situaci, šanci, že se ho zastane stát? Je vůbec taková intervence k něčemu? V pátek byli v kubánském městě Ciego de Ávila zadrženi dva Češi, když se odhlašovali z hotelu. I když žádali policisty, aby mohli kontaktovat českou ambasádu, nebylo jim to umožněno. "Měli u sebe funkční mobilní telefony. Nebyl tedy žádný problém jim půjčit jejich odebrané mobilní telefony tak, aby pod kontrolou policejních orgánů zavolali českému úřadu," řekl námněstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček. Poté byli odvezeni ze Ciego de Ávila do zhruba 430 kilometrů vzdálené Havany. Český chargé d'affaires s nimi mohl hovořit poprvé až v sobotu odpoledne.

Když je člověk v cizině, ani tam nemusí být úplně osamoceným a zoufalým trosečníkem, dostane-li se do potíží. Dojde-li například k jednomu z nejextrémnějších případů, tedy k tomu, že člověk je při své cestě v cizí zemi zadržen či zatčen, má právo okamžitě uvědomit o svých potížích příslušný český zastupitelský úřad. A cizí orgány jsou povinny mu to umožnit. Toto právo je garantováno Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích, článkem 36.

Diplomatický pracovník zastupitelského úřadu pak může vězněného či vazebně stíhaného českého občana navštěvovat, dopisovat si s ním a zajistit mu právní zastoupení. Toto právní zastoupení je ovšem zajišťováno pouze na náklady vězněného občana a v zásadě téměř výhradně ze strany advokátů státu, kde je občan vězněn. V praxi je časté rovněž zprostředkování kontaktu s příbuznými v České republice, informování o místě vazby, jakož i o podmínkách jejich možné návštěvy u zadrženého a návštěvních dobách ve vězeňských zařízeních. Nejedná se však pouze o tyto případy uvěznění, český zastupitelský úřad může pomoci v celé řadě dalších možných potíží, se kterými se člověk může setkat. V případě neplánované hospitalizace umožňují zastupitelské úřady kontakt mezi hospitalizovaným občanem a jeho příbuznými v ČR, případně je o události informují, pokud toho není postižený občan schopen sám.

V případě Ivana Pilipa a Jana Bubeníka však kubánské úřady postavily mezinárodní právo na hlavu. Žádné spojení s ambasádou českým občanům nebylo dovoleno. Kubánci navíc dodnes neřekli, proč byli vlastně oba Češi zadrženi.
 
Pilip zůstává stále ve vězení 
Ani čtvrtý den po zadržení se poslanec Ivan Pilip a Jan Bubeník včera nedostali na svobodu a stále byli drženi v celách kubánské cizinecké policie v ulici 23 v havanské čtvrti Miramar. Oficiální kubánské úřady i nadále v průběhu dne mlčely a nezdůvodnily, co bylo důvodem pátečního zadržení dvojice českých občanů.

"Namísto aby se opalovali, dělali něco jiného," řekl jen plukovník cizinecké policie Josefu Maršíčkovi, českému chargé d'affaires v Havaně. Jak upřesnil náměstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček, české straně se nedostalo ani oficiálního vysvětlení, proč oba muži nemohli okamžitě informovat zastupitelský úřad o svém zadržení. Podle Kmoníčka tak kubánské úřady porušily mezinárodní úmluvu, která cizincům kdekoli na světě zaručuje, že mohou v případě zadržení okamžitě žádat o zprostředkování kontaktu se svou ambasádou.

"Toto právo jim bylo odepřeno," dodal Kmoníček. Pilip s Bubeníkem byli zadrženi v pátek ráno ve městě Ciego de Ávila, když se odhlašovali z hotelu. I když žádali policisty, aby mohli kontaktovat českou ambasádu, nebylo jim to umožněno. Vysvětlení k tomu nepodal ani kubánský chargé d'affaires v Praze David Paulovich, který včera uvedl, že si k tomu vyžádá oficiální odpověď Havany. Kubánská strana tvrdí, že Pilip s Bubeníkem porušili "pobytový režim" tím, že se setkali s tamními disidenty a předali jim peníze.

Oba zadržení čeští občané se sice zřejmě sešli s nezávislými novináři působícími na Kubě, oba však popírají, že by jim předali nějaké peníze. Je obvyklou praxí, že Kubánci cizince zadržené pro "porušení pobytového režimu" vyhošťují ze země po uplynutí 72 hodin. Oba zadržení muži, kteří přijeli na soukromou návštěvu Kuby z Floridy, plánovali, že ostrov opustí dnes, tedy v úterý, linkou do mexického Cancúnu. Podle Javiera de Céspedes, ředitele miamské organizace pomáhající disidentským skupinám na Kubě, se podmínky zadržování cizinců na Kubě značně liší od těch, kterými musí procházet věznění Kubánci.

"Podmínky pro zadržené cizince jsou všeobecně mnohem benevolentnější," konstatoval. "Přesto však výslechy prováděné odděleně mohou být  mnohahodinové, kdy se agenti ministerstva vnitra (z nichž někteří prošli výcvikem i v komunistickém Československu) snaží vyzvědět maximum informací o tom, co cizinci na Kubě dělali. Často nechybějí ani hrozby vězením, pokud tyto osoby odmítají vypovídat."

Javier de Céspedes zároveň uvedl, že nynější zadržení těchto dvou mužů je možné vysvětlit jako součást nátlaku na českou vládu, aby změnila svůj přístup v Komisi OSN pro lidská práva. V této ženevské komisi byla například loni ČR společně s Polskem iniciátorem rezoluce odsuzujíc í porušování lidských práv na Kubě. "Víme velmi dobře, že Castrův režim má velký zájem na tom, aby Česká republika přestala v Ženevě tyto návrhy předkládat, a proto celý tento případ slouží i k nátlaku na českou vládu," konstatoval de Céspedes.

Nelehké vztahy Prahy a Havany

leden 1990 - Kuba vypověděla zpravodaje Československého rozhlasu Michala Čermáka a policie zbila kameramana ČT Luďka Jedličku.

červenec 1990 - Skupina disidentů se uchýlila na československé velvyslanectví, po několika dnech se vzdala.

18. května 1992 - Zpravodaj ČTK Ondřej Kašina byl zatčen a na policejní stanici zbit levicovým aktivistou a policisty.

1993 - Diplomatické vztahy obou zemí sníženy na úroveň charge d´affaires.

listopad 1996 - Kuba vyhostila čtyři Čechy, kteří se pokusili propašovat ze země 907 kusů chráněných živočichů

leden 1997 - Policie zadržela u velvyslanectví ČR v Havaně skupinu disidentů.

leden 200 - Mezi Kubou a ČR začala platit vízová povinnost

duben 2000 - Komise OSN pro lidská práva schválila rezoluci o porušování lidských práv na Kubě. Následovala demonstrace asi sta tisíců Kubánců před českou ambasádou.