„Pokud má být dětské kolo vyloženě levné, ruku v ruce s tím jdou často použité materiály a logicky i ručička váhy směřuje vzhůru“, říká Jan Hataš, ředitel české značky jízdních kol Amulet. „Je důležité, aby se výrobce snažil u klíčových míst kola o gramovou redukci, ať už použitím kvalitnějších duralových trubek pro samotný rám či při výběru konkrétních komponentů,“ vysvětluje.
Vhodná velikost kol a rámu
Přechod z odrážedla na první skutečné kolo bývá v praxi mnohdy jednodušší, než se rodiče domnívají. Pochopení jízdní stability je naprostým základem a právě díky odrážedlům mají dnes děti (a potažmo i rodiče) podstatně jednodušší situaci než před lety.
Samozřejmě záleží na dovednostech a pohybovém talentu ratolesti, ale většinou platí, že „vstupní“ dětské 12“ modely (s koly o průměru 12 palců) bývají vhodné pro děti od cca nějakých dvou až dvou a půl roku věku. Zda budou první jízdy s postranními balančními kolečky či rovnou bez nich, často závisí právě na „odrážedlové“ průpravě. Některé 12“ modely dokonce umožňují demontování šlapacího středu, čímž vznikne jakési dočasné větší odrážedlo.
Kolem tří let přichází ke slovu šestnáctka (16“ kola) a přibližně v pěti letech věku dítěte již 20“ modely. Ty již často disponují přehazovačkou a jsou tedy i podstatně vhodnější na trochu delší rodinné výlety, než pouze popojížďky v kempu či parku. Poslední dětskou kategorií jsou kola donedávna označovaná jako „tříčtvrtky“, využívající 24“ průměr kol. Mezi juniorské modely pak v posledních letech přibyly i šestadvacítky s nízkým (takzvaně „slopingovým“) rámem.
Jak vybírat?
Jak odhadnout velikost a kolo správně nastavitKdyž děcko na kole začíná, je dobré, než dostane jistotu, aby při zastavení došláplo na zem celou nožkou. Po čase, když získá jistotu, mu sedlo zvedneme, aby došláplo podobně jako dospělý jen na špičku. A jak bezpečně poznáme, že je děcku kolo už malé? Všechny parametry už jsou na maximálních ryskách, dítě se koleny „kope do loktů“, při jízdě na kole se prostě hrbí. |
Určitou složitostí při výběru vhodné velikosti kola je fakt, že děti velmi rychle rostou. „To je ostatně důvod, proč se mnohdy trápí se zbytečně těžkým a velkým kolem, neboť rodičům bývá líto utratit o trochu více peněz za kolo, ze kterého za rok jejich ratolest odroste. Určitě není chybou vybrat kolo o něco málo větší s vidinou, že pak dítěti o to déle vydrží,“ vysvětluje Hataš.
Vše ale s mírou. Pořídit tříletému cyklistovi dvacítku by bylo rozhodně chybou. Větší kolo znamená vyšší váhu i těžiště a především nepohodlný posed, zbytečně vysoký i natažený. Jízda na kole musí dítě hlavně bavit. To zaručí pouze správná velikost a příznivá hmotnost. Pokud jedeme na rodinný cyklo-výlet a naše dcerka se táhne s ukrutně těžkým kolem jen proto, že jsme při koupi ušetřili, to asi nebude správný postup.
I když má být kolo často třeba překvapením od Ježíška, bývá dobré jej vyzkoušet. Tedy dítě posadit na kolo v cyklistické prodejně a nechat jej třeba i krátce projet. Při rozhodování o adekvátní velikosti to bývá zásadní moment.
A přestože jsou děti (někdy i my) lákány neodolatelnými nabídkami hypermarketových pestrobarevných modelů za až neuvěřitelně nízké ceny, měli bychom se vydat cestou osvědčené značky. Takové, která má zkušenosti a dává důraz na výše zmíněnou příznivou hmotnost a perfektní funkci dílů.
Pokud nám bude reklamní leták u dětského dvacítkového modelu za každou cenu podsouvat odpruženou přední vidlici či dokonce zadní odpružení, můžeme si být jisti, že pro naše dítě to budou pouze kila navíc, se kterými se bude muset tahat. Takže designová atraktivita ano, konstrukční raději ne. I v tomto případě ale existují výjimky, kdy na trhu najdeme odpružené vidlice, které jsou funkční a zdatnému dítěti můžou pomoci v jízdě terénem. Děti většinou neumí tak dobře předvídat terén, a tímto jim můžeme pomoci v bezpečné jízdě.
Na co dalšího se zaměřit
Rozdělení kol podle kategorií a výšky dítěte16" kola (šestnáctky) / 4 - 6 let / od 100 - 115cm 20" kola (dvacítky) / 6 - 9 let / od 115 - 130cm 24" kola (čtyřiadvacítky) 7 - 12 / od 125cm |
Konkrétní velikost kola se dá přibližně paušalizovat vzhledem k věku, ale i tak doporučujeme pečlivě zkoušet a hlavně se řídit výškou dítěte. Je lepší koupit na začátku sezóny adekvátně velké kolo, které si naše dítě až do podzimu užije, nežli přemýšlet až příliš do budoucna. Trh s bazarovými dětskými koly je hodně obsáhlý, takže se po sezoně nepoškozeného kola jistě dobře zbavíme, třeba jen se čtvrtinovou ztrátou.
Jinak je velmi důležité, jakou formu cyklistiky s naším dítětem máme v plánu provozovat. Pokud to nebude pouhé dětské ježdění po hřišti a rádi bychom se vydali třeba na Třeboňsko či rovnou na Šumavu, přehazovačka u 20“ a 24“ kol by měla patřit do standardních požadavků. Dostatek převodů na rovinu i do kopce umožní dítěti zdolat terénní převýšení, s čímž logicky souvisejí jeho zážitky. Každý další úspěch s vyjetým kopcem je pro dítě nemalou motivací a pro nás jako rodiče zárukou, že se bude chtít ve svých cyklistických dovednostech dál zlepšovat. Motivace je zde zkrátka velmi důležitá.
„Dnešní trend jedno převodníkových klik 1x7 nebo 1x8, dává dítěti jednoduchou ovladatelnost a hlavně snižuje nervozitu rodičů, kteří dětem radí jakou rukou a jaké převody zařadit,“ vysvětluje Hataš. „Dítě si ale stejně ještě plete pravou a levou stranu a tím je pro něj řazení složité a těžko pochopitelné. U převodů 1x7 či 1x8 je řazení pouze od sebe či k sobě a počet převodů je naprosto dostačující pro dětské výlety. Pro náročnější děti je pak možné namontovat přesmykač a trojpřevodník.“
Zapomínat by se nemělo na cyklodoplňky, mezi něž patří přilba, kvalitní brýle, rukavičky (při pádu si dítě neodře dlaně) a v ideálním případě třeba i dětský cyklistický dres. Bude-li si ratolest na kole připadat jako opravdový závodník, bude to stejně motivační jako computer na řídítkách, jenž bude načítat každý další ujetý kilometr. Vězte, že návrat k obědu se slovy: „Mami, dneska jsme s tátou dali skoro třicet kilometrů v terénu,“ je pohlazením po duši všem zúčastněným stranám.
Péče o kolo pak může malé cyklisty vést k zodpovědnosti, kdy čistotu i celkový stav kola mohou mít převážně ve svých rukou. Tatínek zkontroluje brzdy či řazení, ale péči o kolo včetně domazávání řetězu bychom mohli klidně už v šesti letech svěřit plně naší ratolesti. Pro dítě je velmi dobrý pocit, když má za svůj stroj zodpovědnost jako dospělý.
