Když jsme ve druhé polovině 80. let přijeli na návštěvu ke známým do ukrajinského Charkova, zdálo se, že se tamní život začíná měnit k lepšímu. Alespoň na první pohled. Při informacích o novinkách v kultuře jsme byli upozorněni i na zajímavý interiér nově otevřené stanice metra. Nebyli jsme zklamáni. Především obrovské moderní lustry byly nádherné. Protože dopoledne metro zelo prázdnotou, zdálo se, že nic nebrání tomu, abychom si je vyfotografovali. To byl ovšem náš hluboký omyl. Manžel stačil pouze otevřít pouzdro aparátu. V ten moment se rozlehl řev a odkudsi se na nás vyřítila krajně rozlícená dozorčí. Hnala nás do kanceláře všudypřítomné milice a křičela, že fotografování je zakázáno. Za neustálého křiku dozorčí jsme se dočkali v úřední místnosti příchodu milicionáře. Vyslechl verzi dozorčí o podvratné činnosti podezřelých cizinců i naši, že nikde zákaz fotografování nevisí a lustry jsme chtěli doma ukázat aspoň na fotografii. Pak nám sdělil, že to všechno musí sepsat. Otevřel zásuvku - a nic - bumagi nět - neměl nač psát. A tak jsme šli domů.
Cestujete a chcete se s ostatními čtenáři podělit o zajímavé zážitky? Nebo jim nechat jenom vzkaz čemu se vyhnout a co naopak navštívit? Pokud ano, zašlete svoje příspěvky (v maximální délce dvaceti řádků), případně i fotografie, na adresu MF DNES, Senovážná 4, P.O.Box 1080, Praha 1, PSČ 111 21 a na obálku napište heslo "Zážitky z cest. "
- úterý 24. srpna 1999
