Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak se žije moldavským Gagauzům

  8:42aktualizováno  8:42
Návštěvníky přijíždějící do Komratu, centra moldavské autonomní Gagauzské republiky, přivítá typické sídliště ze sovětských časů. Toto provinční a docela nezajímavé město má - jako většina bývalých sovětských experimentů - hlavní ulici, náměstí, parčík, budovu místního komunistického výboru, nákupní centrum a pomníky připomínající druhou světovou války. Nejsou zde žádné známky originality a turisté se dozvědí, že nejsou v Rusku nebo na Ukrajině, ale v Moldavsku, jen tak, že se někoho zeptají.

Olja a Grigorij žijí v malém domě na předměstí Komratu, ale studují v moldavské metropoli Kišiněvu a doma tráví jen málo času. To se však na jaře změní a alespoň jeden ze sourozenců se bude muset do Komratu vrátit, aby se postaral o zeleninovou zahradu a osm prasat. Jejich rodiče totiž odešli za prací do zahraničí: matka pracuje jako hospodyně v jedné turecké rodině v Instanbulu a otec se chce přes Ukrajinu a Polsko dostat do Německa (samozřejmě ilegálně) a pracovat tam jako dělník. Oba se tímto způsobem snaží podporovat své děti na studiích, která v
Moldavsku přijdou na několik tisíc dolarů ročně.

Každý, kdo má jen špetku odvahy, už Gagauzsko opustil, aby se poohlédl po práci jinde - většinou v Turecku, ale také ve střední a východní Evropě. Někteří chtějí vydělat peníze, aby si mohli koupit auto nebo léky pro nemocného člena rodiny. Jiní chtějí podnikat nebo financovat vzdělávání svých dětí. Průměrná měsíční mzda v Moldavsku se pohybuje mezi deseti až 30 dolary. Hospodyně v bohaté turecké rodině si může vydělat až 20krát více, dělník na stavbě v České republice desetinásobek této částky a v Německu dokonce padesátinásobek mzdy, kterou v
Komratu dostává učitel nebo lékař.

V porovnání s ostatními částmi země je na tom Gagauzsko ještě dobře. Díky rozvíjejícím se vztahům s Tureckem se pro Gagauze zvětšily pracovní příležitosti za hranicemi, stejně jako turecké investice a pomoc této malé republice.

Gagauzové přišli do jižní Besarábie na přelomu 19. století z území dnešního Bulharska. Jejich původ je nejasný, vědci se přou o to, zda Gagauzové byli pokřtění osmanští Turci nebo bulharští křesťané, kteří se přizpůsobili turecké kultuře. Mají vlastní jazyk, který odráží jejich minulost jako izolované menšiny. Pro většinu z nich je ruština druhým mateřským jazykem, pro městské intelektuály je ale dnes ruština na prvním místě.

Když moldavské úřady prohlásily v srpnu 1989 za oficiální jazyk moldavštinu, Gagauzové dali najevo svou nespokojenost a vytvořili kulturní organizaci se záměrem oživit gagauzský národ a jeho tradice. V té době se zhoršila situace na jihu Moldavska, kde Gagauzové žijí, do takové míry, že se rozhodli vyhlásit také
svoji politickou nezávislost. Vláda v Kišiněvu tento krok neuznala a vyzvala obyvatele ostatních částí země, aby pomohli potlačit povstání.

Konflikt naštěstí neskončil proléváním krve, jak tomu bylo jinde na území bývalého Sovětského svazu, a ozbrojené síly po dvou týdnech z oblasti odešly. Samostatně vyhlášenou Gagauzskou republiku uznal moldavský parlament oficiálně až v roce 1994.

Dnešní Gagauzsko nemá přesně určené hranice a ani úřady v Kišiněvu nemají jasnou představu o jeho velikosti. Podle komratských orgánů leží na území Gagauzska tři menší města a 27 vesnic.

Přestože jedno z ustanovení moldavské ústavy zaručuje Gaugazsku samostatnost, pokud by se Moldavsko rozhodlo připojit k sousedním Rumunsku, není tato otázka už tolik významná. Na setkáních zástupců Moldavska a Gagauzska převládají ekonomické záležitosti a legislativa. Gagauzové usilují o větší samostatnost, protože podle předsedy gagauzského lidového shromáždění Michaila Kendigelana, "žije celé Moldavsko z potu Gagauzů". V gagauzském rozpočtu prý zůstává jen 40 procent daní vybraných na jeho území.

Podařilo se dosáhnout také několika úspěchů, jedním z nich je například program na podporu zemědělských družstev a kolchozů, které byly přeměněny na akciové společnosti. Je to sice opačný trend než v ostatních částech Moldavska, kde je půda rozdělována mezi drobné rolníky, ale pomohlo to postavit zdejší zemědělství
na nohy, říká Kendigelan. Podle něj si rolníci v loňském roce například kolektivním pěstováním hroznového vína vydělali kolem osmi dolarů měsíčně.

Dalším úspěchem byly bezplatné dodávky paliva, které Gagauzsko obdrželo od Turecka, přestože celá záležitost byla značně zdlouhavá a doprovázena řadou nepříjemností. Kromě pracovních příležitostí a stipendií pro gagauzské studenty
poskytla turecká vláda rovněž úvěr na dodávky vody, přispěla k vybudování univerzity a věnovala technické vybavení pro místní televizní a rozhlasovou stanici. Podle Kedingelana je to důkazem, že Gagauzsko - na rozdíl od Moldavska - se těší zájmu svých sousedů.

Z pohledu obyčejných lidí je realita v Gagauzské republice poněkud složitější. Někteří podporují gagauzskou vládu a považují autonomii za prospěšnou jako předseda zemědělského družstva v Kirijetu, které by bez pomoci vlády nepřežilo loňská katastrofální sucha. Ostatní, jako Olja a Grigorij, zaujímají opačné stanovisko. Podle nich je vláda zkorumpovanou cháskou, která situaci v Gagauzsku ještě více zhoršuje, a tak nejlepším řešením je nechat vše při starém a doufat v lepší budoucnost.

Neoficiální vlajka Gagauzské republiky. Hlava vlka, původní symbol Gagauzských Turků.

Autor:




Nejčtenější

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Procházka za bitvou tří císařů. Sledujte unikátní přenos z okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou dnes ve 13:30 zavítáme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty,...  celý článek

Další z rubriky

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Hasiči se vzhledem k výšce plamenů a nebezpečí zhroucení věže nemohli po...
Shořela oblíbená vyhlídková Goethova věž ve Frankfurtu nad Mohanem

Největší a nejstarší dřevěnou vyhlídkovou věž ve Frankfurtu nad Mohanem zcela zničil požár. Informovala o tom agentura DPA. Příčiny požáru Goethovy věže...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.