V Česku létá přes 20 tisíc nadšenců. Průkaz pořídíte za 60 tisíc

Českým nebem sviští každý rok stovky nových pilotů ultralehkých letadel. Za výcvik a letecký „řidičák“, tedy pilotní licenci, totiž neutratíte životní úspory. A samotné letadlo koupíte za cenu motorky. „Dřív si šikovní piloti doma v garáži přidělávali k rogalům motory z trabantu,“ vzpomíná instruktor Jiří Koubík pro týdeník 5plus2.

Svůj sen o dobývání „tmavomodrého světa“ si každý rok plní stovky Čechů. Ilustrační foto | foto: Petr Lemberk, MAFRA

K přistání vám stačí louka, hledat letiště ani nemusíte. A při pořízení nového stroje nezruinujete životní úspory. Pravda, stíhač Pete „Maverick“ Mitchell z legendárního filmu Top Gun z vás sice nebude, přesto si ale svobodu mezi mraky vychutnáte plnými doušky.

Svůj sen o dobývání „tmavomodrého světa“ si každý rok plní stovky Čechů. Získat pilotní průkaz na ultralehká letadla totiž není tak složité, jak by si leckdo myslel.

V Česku je nyní na 20 tisíc rekreačních pilotů, z toho asi 13 tisíc z nich létá na ultralehkých letadlech a na paraglidech. Naopak profesionálů, tedy těch, kteří se létáním živí, je jen kolem 1 600 a v posledních letech jich ubývá.

Kolik je pilotů

■ V Česku se „amatérskému" létání věnuje přibližně 20 tisíc lidí. Patří mezi ně nejen piloti ultralightů, ale i těžších strojů nebo naopak větroňů, balonů a dokonce vzducholodí.

■ Pilotů profesionálů, tedy těch, kteří působí v obchodní letecké dopravě a létají za peníze například s velkými dopravními letadly typu Boeing, je mnohem méně, ani ne 1 600.

V České republice pro ně totiž není tolik pracovních příležitostí, mnozí z nich tak vyrážejí zkusit štěstí k zahraničním společnostem.

Zatímco za profesionální licenci a výcvik s tím spojený byste zaplatili přes 1,5 milionu korun, letecký „řidičák“ pro amatéry na ultraligtech stojí jen kolem 60 tisíc. A vlastní ultralehké letadlo se dá pořídit už za 100 tisíc, ta lepší jsou samozřejmě dražší a skutečně moderní stroje stojí i dva miliony.

Oproti profesionálům si však létáním nesmíte přivydělávat, natož se jím živit. Navíc stroje, které můžete pilotovat, patří k těm nejslabším, létají rychlostí většinou maximálně okolo 200 kilometrů v hodině a jsou určené pro jednoho či dva lidi.

Při výcviku pro získání „amatérské“ licence se samozřejmě začíná teorií. Pak následují hodiny ostrého tréninku ve vzduchu (více čtěte v boxu vlevo). Když žák instruktora přesvědčí, že už se „něco naučil“, je přezkoušen a připuštěn k prvnímu sólo letu.

„To je takový okruh kolem letiště, kdy žák už v průběhu výcviku letí poprvé sám. Po prvním samostatném letu pokračuje v samostatných cvičeních a na konci výcviku se vrací znovu k létání s instruktorem pro výcvik v navigaci,“ přibližuje pro deník 5plus2 Jiří Koubík, instruktor a ředitel správy Letecké amatérské asociace ČR.

Letecký „řidičák“ pro amatéry na ultraligtech stojí kolem 60 tisíc. Ilustrační foto

„Když žák vše zvládne, jde k závěrečné zkoušce. Ta se skládá z testu teoretických znalostí a praktické zkoušky s inspektorem. Pokud uspěje, dostane licenci a může začít létat samostatně,“ pokračuje Koubík.

Historie ultralightů v Československu se píše od roku 1989, i když první pokusy o jeho výrobu jsou už o několik let starší.

„Závěsný kluzák neboli rogalo se v 80. letech v Československu již vyráběl. Fabrika Aquacentrum Bubovice vyráběla dokonce jeho motorovou verzi – motorové kluzáky AQC 01. Měly různými chemickými postřiky kropit pole. Piloti dostali speciální helmy s filtrem, ale přesto chemikálie dýchali,“ popisuje Koubík.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

Najdete v týdeníku 5plus2: Ivo Žďárský se rozhodl překonat železnou oponu na podomácku vyrobeném letadle. Před 32 lety se mu to podařilo jako prvnímu Čechoslovákovi.

Oficiální úřady tehdy tyto ve své podstatě jednoduché létající stroje ovšem příliš povolovat nechtěly. Důvodem byl i fakt, že několik lidí se na motorových rogalech pokusilo přeletět železnou oponu. „Rogala si začali šikovní piloti a montéři doma v garážích upravovat. Přidělali k němu motor z trabantu, což už bylo nelegální,“ dodává.

Vznikaly tříkolky z duralových trubek, na kterou byl přidělaný upravený motor z trabantu s vrtulí. Motory pro rogala se sice tehdy už ve světě vyráběly, například v Rakousku, u nás však nebyly dostupné.

„Piloty honili policajti a zabavovali jim vrtule. Známý je případ Ivo Žďárského, který postavil v podstatě první ultralehké letadlo a v srpnu 1984 s ním přeletěl do Rakouska,“ vzpomíná Jiří Koubík na úplné začátky.

On osobně ovšem s podobným „kutilsky vyrobeným“ strojem nikdy nelétal. „Je ale pravda, že o moc víc nebezpečné než ty naše moderní asi tyto stroje nebyly. Stále totiž platí jedno: když létáte, potřebujete výšku a rychlost. Když nemáte jedno, musíte mít druhé. Když vám vysadí motor a nemáte ani jedno, tak to s největší pravděpodobností skončí pádem na zem,“ popisuje jedno ze základních pravidel letectví. I toho rekreačního.

Pilotní výcvik: Toto vás čeká, pokud chcete létat

■ Teorie zabere 45 hodin výuky. Následuje létání, minimální počet letových hodin na ultralightech je 20, spíše však počítejte s 30. Zhruba dvě třetiny hodin létáte s instruktorem. Společně cvičíte let rovně, pak zatáčení, vzlety a přistávání. Dále létání bez přístrojů, poté přistání s bočním větrem, nouzové přistání s vypnutým motorem a s výběrem plochy, kam přistát. Když toto všechno zvládnete, máte za sebou výcvik techniky pilotáže a instruktor vás pak může pustit na první samostatný let, takzvané „první sólo“.

■ První sólo je okruh kolem letiště, kdy žák letí poprvé sám. Takových sólo letů absolvuje žák několik. Nejdříve po okruhu letiště a pak i v prostoru v blízkosti letiště. Na konec výcviku se zase vrátí k létání s instruktorem, kdy se učí navigaci, tedy letět z bodu A do bodu B, a i přistát na „cizím“ letišti. Na úplný závěr výcviku musí pilotní žák absolvovat nejméně stokilometrový navigační let samostatně.

■ Cena každé hodiny výcviku je přibližně 2 200 korun. U ultralehkých kluzáků (větroňů) je cena sice nižší, ale zase je nutné zaplatit i druhé letadlo, které větroň vytáhne do vzduchu.

■ Uchazeč o „amatérskou“ licenci by měl chodit na výcvik minimálně každý týden, aby neztratil kontinuitu a návyky a během šesti měsíců vše potřebné stihl odlétat.

■ Letadlo si po získání licence lze koupit nebo si ho pouze pronajímat. Ultralight stojí na hodinu zhruba 2200 korun, koupit si nejjednodušší letadlo přijde na 100 tisíc korun. Moderní nový ultralight se zatahovacím podvozkem vyjde i na dva miliony.

■ V minulosti platilo, že kdo měl brýle, mohl na pilotní výcvik zapomenout. Dnes už jsou pravidla trochu volnější a je dokonce zavedeno, že když se u pilota s platnou licencí objeví zdravotní komplikace, neznamená to automaticky konec s létáním, ale může mít vedle sebe dalšího pilota, který by v případě problémů převzal řízení.