Chcete vědět více?
V pátek 30. 5. najdete v MF DNES sedm výletů do pohádek a dětských filmů. Tak vzhůru za hrdiny stříbrného plátna!
Kulisy Pyšné princezně, nejslavnější české pohádce, dala z velké části Hluboká nad Vltavou. Proměnila se na Půlnoční království, v němž žila domýšlivá Krasomila a kde se uchytil jako zahradník král Miroslav. Méně diváků ví, kde se nachází králův zámek.
Kdyby dnes mohl jet král Miroslav (Vladimír Ráž) za princeznou Krasomilou (Alenou Vránovou) autobusem, musel by přestupovat v Českých Budějovicích a čekalo by ho celkem 110 kilometrů. Právě tak dlouhá trasa vede do Hluboké z Telče.
Není na Vysočině místo, kam by jezdily filmové štáby častěji. Přední režiséři, kameramani a herci se tady v poslední době objevují takřka každý rok.
Uhrančivá Telč ale nebyla filmovou hvězdou mezi městy odjakživa. Filmový věhlas města odstartoval režisér Bořivoj Zeman, který se v roce 1951 rozhodl natáčet v areálu zdejšího zámku právě Pyšnou princeznu.
Až potom se strhla lavina dalších filmů a seriálů s kulisou Telče. V ní se ukázaly ve městě i herecké hvězdy světového formátu, kupříkladu v roce 1979 zde natáčel film Woyzeck Klaus Kinski.
Na nádvoří renesančního zámku se natáčel začátek pohádky Pyšná princezna
Pyšná princezna má ale v celém výčtu výsostné místo, a to nejen proto, že byla prvním hraným zvukovým filmem z Telče. Místní jsou na "svou" pohádku patřičně hrdí.
Přímých účastníků natáčení, kteří se před více než půlstoletím objevili před kamerou, ale ve městě už mnoho není.
Režisér Zeman dal tehdy na zámeckém nádvoří příležitost některým místním dětem. Dospělí si zase zahráli zbrojnoše, kteří se řadili při vjezdu delegace z Půlnočního království. "Natáčel tam kromě jiných tatínkův spolužák, bohužel už nežije," vzpomíná kronikář města Oldřich Zadražil. Filmaři muže namaskovali tak, že ho kamarádi nepoznali.
"Stromky mě nechtěly pustit"
Záběry z Telče jsou hned na začátku pohádky. V místní krásné renesanční zahradě pečoval o třešňové stromky král Miroslav, představovaný hercem Vladimírem Rážem. Za zády měl poznávací znamení zahrady – velký štukový reliéf Neptuna se čtyřspřežím. Právě z telčské zahrady spěchal král v zástěře, když mu přišli poslové z Půlnočního království ukázat obraz pyšné Krasomily.
"Já vím, ale stromky mě nechtěly pustit," omlouval se Miroslav chvátaje přes zámecké arkády v Telči a odhazuje zástěru sluhům.
A opět na té samé zahradě se natáčela scéna, kdy se vracelo poselstvo se vzkazem od Krasomily, že Miroslav není hoden jí ani zavázat střevíček. Na třešně ze stromků, které král opečovával a plody před kamerou ochutnával, si dnes musí turisté nechat zajít chuť. Žádné tady totiž nerostou. Pohádka se podle místní kroniky dostala poprvé do telčského kina rok a půl po odjezdu filmařů, na Vánoce roku 1952.
Princezna a rádcové
Kolo, kolo mlýnský
V jednom ze záběrů z Telče se malé děti drží za ruce v kolečku na zámeckém nádvoří a dělají kolo, kolo mlýnský. Pak je zbrojnoši odeženou pryč. Jedním z dětí byla tehdy čtyřletá Jituška Tomášová z Telče. Holčičku ale čekal po natáčení již jen krátký život, v deseti letech tragicky zemřela. "Vždycky mě to dojme, když se na pohádku dívám. Zavzpomínám si a pobrečím," svěřila se Jituščina sestra Anna Kirschnerová.
Kdyby si chtěl nějaký filmový fanda projít všechny kouty vzniku Pyšné princezny, čekala by ho dlouhá cesta z Vysočiny do jižních Čech a pak vzhůru až na sever republiky. Hodně záběrů se točilo v Hluboké nad Vltavou nebo v Třeboni a jejím okolí. Těchto míst se týká jedna zajímavost.
Míč letěl z Hluboké až do Třeboně
Scéna, kdy se prvně setká Krasomila s Miroslavem a ona hodí přes bránu míč, vznikala na dvou různých místech. Princezna vyhodila míč z parku na Hluboké, ale ten dopadl až v kilometry vzdálené Třeboni. Právě tam se točila druhá strana s králem, jemuž se nechtělo vyhovět umíněné krásce. A brána, která od sebe oba dělila, ve skutečnosti vůbec neexistovala. To dva asistenti drželi zdobenou mříž pouze pro potřebu kamery a pak ji zase naložili a odvezli.
Zámek Hluboká
Na loukách kolem Třeboně se točila i úvodní část pohádky, kdy Miroslav na koni projíždí po svém království. V pohádce je i záběr z Českého Krumlova. Je to celkový pohled na Český Krumlov, který představuje město krále Miroslava.
Úvodní scéna trhu pak vznikala na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích. Bořivoj Zeman se svým štábem pracoval i na druhé straně země v Českém Švýcarsku.
V Ústeckém kraji – Děčínské vrchovině - je Dolský mlýn a potok, jímž se Alena Vránová s Vladimírem Rážem brodili. Filmový milenecký pár se na útěku skrýval i na čedičovém vrchu Panská skála, který připomíná píšťaly varhan a leží u Kamenického Šenova v Libereckém kraji.
Za uhlířem k Jetřichovicím
U nedalekých Jetřichovic zase vznikala část Pyšné princezny s uhlířskou rodinou. Právě tady se ještě před několika lety daly najít zbytky chaloupky a milíře, kde se pálilo dřevěné uhlí.
Místa, kde vznikaly známé filmy, turisty lákají. Potvrzuje to starosta Telče Roman Fabeš. Rodiče berou své děti na výlety, aby jim ukázali, kudy princezny a králové chodili. "Pro město je to skvělá propagace. A pro mě osobně je Pyšná princezna návrat do dětství," vyznal se Fabeš.
