Jak přežít v horách a v lavině. Tipy z lavinového kempu na Stubaii

  9:06aktualizováno  9:06
V okamžiku, kdy přepneme pípák na příjem a hledáme zasypaného kamaráda v lavině, jen šťastná náhoda může pomoci, aby se lidé zpod sněhu dostali živí. Hledání zasypaných obětí je jen poslední možností, jak napravit osudové chyby. Mnohem důležitější je vědět, jak se nebezpečí v horách vyhnout.

Stubai, lavinový kemp. Pípák se nosí nejlépe na těle | foto: Dana EmingerováiDNES.cz

V Rakousku vznikla před deseti lety v reakci na sérii neštěstí lyžařů při freeridu nezisková společnost SAAC (Snow & Avalanche Awareness Camps), která v bezplatných kurzech učí lyžaře a snowboardisty, jak předcházet tragédiím v horách.

"Nebezpečí na horách není vidět. Ve volném terénu se náhle utrhne lavina, člověk přehlédne ledovcové trhliny svrchu zafoukané sněhem," říká horský průvodce Patrick Ribis, který je zároveň jedním z lektorů kurzu SAAC v tyrolském ledovcovém středisku Stubai.

"Lavinovými kurzy pro mladé snowboardisty a lyžaře chceme přispívat ke zvýšení povědomí o bezpečném chování ve vysokohorském terénu," vysvětluje Patrick.

Stubai, lavinový kemp. Jízda v prašanu

Jízda v prašanu

Stubai, v horách

Stubai, v horách

Hrozba laviny

"Extrémní riziko lavin vzniká po silném sněžení, napadne-li přes 30 cm nového sněhu. Ale situaci ovlivňuje i déšť, vítr, slunce a oteplování," vysvětluje Patrick účastníkům víkendového kurzu, kteří se učí mj. analyzovat různé druhy sněhu podle teploty, vlhkosti, stavby krystalů, případně síly větru.

Riziko laviny roste s úhlem svahu. Sníh se obvykle utrhne na srázech se sklonem kolem 35°, velmi zřídka hrozí lavina v pozvolnějším terénu se sklonem pod 25°.

Důležité je vědět, že zatímco uprostřed zimy jsou díky zahřátí sněhu jižní svahy stabilnější mnohem dříve než severní, na jaře jsou díky teplu rizikovější naopak jižní svahy. Sníh se nehromadí na místech, kde fouká silný vítr, takže návětrné strany jsou většinou bezpečnější, než závětrné.

Stubai, lavinový kemp. Pohled do údolí k Soldenu

Pohled do údolí k Söldenu

Stubai, lavinový kemp. Freeride

Freeride

Smrtonosné jsou převisy a tzv. převěje na vrcholcích hor. Utrhnout vlastní vahou se mohou i tzv. břicha, která vznikají na vystouplých terénních nerovnostech prudkých svahů. V takových případech spontánní lavina vysoko v horách zasype lidi, kteří byli ve špatném čase na špatném místě. Přesto však lektoři upozorňují na fakt, že při většině neštěstí lavinu uvolní člověk.

"Jestliže vidíte čerstvou lavinu nebo slyšíte skřípání, dunění či praskání, neznamená to, že sníh se usazuje, ale naopak. Je to známka extrémního nebezpečí laviny. Příroda vám těžko může dát jasnější varovný signál," říká Patrick.

Nejlepší prevencí je však respektovat pokyny horského informačního centra a sledovat na internetu každodenní lavinové zpravodajství, které se vydává v osm hodin ráno. Tam se dozvíte, kdy se nevydávat na srázy, prudší než 35 stupňů, kdy se vyhnout severním a kdy jižním svahům, a také kdy nekompromisně zůstat doma.

Stupně lavinového nebezpečí

Dnes je na celém světě využívaná předpověď lavinového nebezpečí podle mezinárodní pětidílné stupnice, která nás orientuje o stavu a vývoji lavinové situace. Více např. na: www.ergis.cz
1. stupeň (úroveň nebezpečí nízká)
Dobře zpevněná sněhová pokrývka - na povrchu se vytvoří tlustá zmrzlá vrstva firnu, jsou možné malé sněhové sesuvy
2. stupeň (mírné lavinové nebezpečí)
sněhová pokrývka je dobře zpevněná, na extrémních svazích při mechanickém zatížení možný ojedinělý výskyt lavin
3. stupeň (úroveň nebezpečí značná)
na strmých svazích hrozí výskyt samovolných malých až středních lavin, na extrémních svazích je sněhová pokrývka jen slabě zpevněná, takže při malém mechanickém zatížení se uvolňují laviny.
4. stupeň (velké lavinové nebezpečí)
vznikají samovolné stření a velké laviny, sněhová pokrývka je jen slabě zpevněná. Na většině lavinových svazích je už při nejmenším mechanickém zatížení velká pravděpodobnost vzniku lavin. Nebezpečí je také v údolích, na údolních cestách i v protisvazích.
5.stupeň (akutní, velmi vysoké lavinové nebezpečí)
akutní riziko výskytu velkých lavin i na mírně strmých svazích, které většinou rychle odezní, ale lyžařské túry ve vysokohorském terénu absolutně nelze podnikat.

Nevyrážejte bezhlavě po cizích stopách

Ráno je slunce, pohoda, takže vyrážíme do terénu. Lanovkou na ledovec a pak vzhůru pěšky. Na sobě mám zapůjčený lavinový pípák, na batohu lopatu a ještě s sebou skládací sondu a s lyžemi na zádech stoupám asi padesát metrů nahoru do kopce k sedlu nad údolím. Při každém kroku si utíráme pot z čela.

"Pravidlem číslo jedna na zimní horské túře je přizpůsobit rychlost postupu tomu nejslabšímu," vysvětluje Patrick shovívavě.

Konečně jsme nahoře, kde se před námi rozevírá nádherné údolí s panoramatem vysokých hor. Díváme se až k ledovci Sölden, pod námi se krčí na zasněženém hřebeni opuštěná vysokohorská chata.

Před sebou už vidíme projeté stopy, a tak máme pocit bezpečí. Jenže Patrick nás vyvádí z omylu. Říká, že stopy nejsou žádnou garancí bezpečnosti svahu, neboť naši předchůdci tudy jeli už včera a za jiného počasí.

Stubai, lavinový kemp. Stopy nejou garancí bezpečnosti

Stopy nejou garancí bezpečnosti

Pak vypráví, že vydávat se po cizích stopách neznámo kam není vůbec dobrý nápad, protože se snadno můžete dostat do míst, odkud se nebudete umět vrátit. Pak vypráví: "My jste takhle jednou s kamarádem vyrazili na celodenní skialpinistickou túru přes hory, které jako průvodci dobře známe. Najednou se za námi objevila parta snowboardistů, kteří se ptali: "Kde je vlek?" A já jim povídám: "Deset kilometrů odtud…" Raději jsme se s nimi vrátili."

Stubai, lavinový kemp. Výstup do sedla

Stubai, lavinový kemp. Výstup do sedla

Stubai, lavinový kemp. Cesta nahoru

Stubai, lavinový kemp. Cesta nahoru

Když lavina opravdu spadne

Když sráz začne příkře padat do údolí, jezdíme po jednom. Důležitým pravidlem totiž je nejezdit přes nebezpečná lavinová pole ve skupině.

"Když se stane neštěstí, mohou ostatní zasypaného zachránit," zdůrazňuje Patrick a dodává, že do terénu člověk nikdy nesmí sám. A už vůbec ne bez potřebného vybavení. Lavinové pípáky, lopaty a skládací sondy sice nejsou levné, ale dají se vypůjčit.

Stubai, lavinový kemp. Přes lavinové pole po jednom

Stubai, lavinový kemp. Přes lavinové pole po jednom

Pokud lavina lyžaře zavalí, má během prvních patnácti minut 80procentní šanci přežít, ta však s postupujícím časem rychle klesá.

Ledovec Stubai

V největším rakouském ledovcovém středisku, kde sezona začala už v říjnu, se jezdí na pěti propojených ledovcích, celkem na 110 km sjezdovek.

Denní skipas stojí 38 eur, šestidenní permanentka 179 eur, děti platí polovic a do deseti let mají lyžování v doprovodu jednoho z rodičů zdarma. Více na www.stubai.at.
Autem dojedete do Stubaiského údolí z Prahy přes Mnichov po dálnici asi za šest hodin.

"V lavině musíte sledovat, na jakém místě oběť zmizela pod sněhem, protože hledání začíná právě v tomto místě. Rozhlížejte se po hůlkách, lyžích, batohu, které vyčnívají ze sněhu a mohou vás rychleji dovést k tělu. Po čtvrt hodině je každá sekunda kritická," říká Patrick.

Zachránci si však i tehdy musí zachovat chladnou hlavu, rozdělit si úkoly a systematicky prohledávat terén. Právě proto je důležitý kurz, při kterém si účastníci vše vyzkouší na vlastní kůži. Třeba to, jak se sonda chová, když píchnete do batohu, kamene, lyží či těla oběti.

A pokud skutečně oběť sondou najdete, nesmíte ji během kopání vyndat, abyste hrabali ve správném směru a co nejrychleji uvolnili hlavu zasypaného, protože se potřebuje nadechnout. Vyproštění oběti pod jedním metrem sněhu trvá v průměru přes 10 minut.

Stojíme zase dole u lanovky a díváme se na stopy, namalované mimo sjezdovky na zasněžených svazích. Je krásné pronikat hluboko do náročného terénu. Tam, kam jiní nejezdí. Ale chceme-li se vrátit v pořádku, musíme být v přírodě pokorní, respektovat sílu hor.

Jak již bylo řečeno, hledání obětí je opravdu poslední možností, jak napravit osudové chyby. Mnohem důležitější je umět se nebezpečí vyhnout.

Stubai, lavinový kemp. Příprava na freeride

Stubai, lavinový kemp. Příprava na freeride

Stubai, lavinový kemp. Sjezd prudkým komínem

Stubai, lavinový kemp. Sjezd prudkým žlabem

Lavinové kurzy jsou bezplatné

Dvoudenní lavinové kurzy, kterými prošly v zimních střediscích Tyrolska tisíce lidí, fungují na sponzorství komerčních firem, tyrolské zemské vlády a jednotlivých středisek, kde se výuka koná.

"O tyto freeridové kempy je obrovský zájem," říká Matthias Pronegg z marketingového oddělení Stubai Gletscher. "Všech padesát míst je okamžitě zaplněno několik minut poté, co se nabídka objeví na internetu."

Účast na lavinovém kempu SAAC je bezplatná, stejně jako pronájem lavinového pípáku, sondy a lopaty. Doprava, skipass a ubytování v ceně kempu zahrnuté nejsou. Účastníci musí být schopni lyžovat ve volném terénu. Není to kurz snowboardingu ani freeridového lyžování, ale lavinový kemp. Může se ho zúčastnit maximálně padesát lidí ve věku od 14 let. Více informací a termíny letošních kempů na www.saac.at.

když vás strhne lavina

Dostanete-li se do laviny, bojujte ze všech sil, abyste co nejdéle zůstali na povrchu a vyhnuli zranění od tvrdých objektů.

Odhoďte všechny věci, které vás mohou táhnout pod povrch.

Pokuste se "plavat" k okraji laviny či chytit se nějakého stromu.

Řvěte, aby vás kamarádi do poslední chvíle, než zmizíte pod sněhem, mohli vidět.

Pod sněhem zavřete ústa, abyste nevdechli sníh.

Když se lavina zpomalí, pokuste se vystrčit jakoukoliv část těla na povrch.

Rukama si vytvořte před ústy vzduchovou kapsu a nadechněte se, abyste si rozšířili prostor kolem hrudníku.

Když se sníh zastaví, už nebojujte, nepanikařte, odpočívejte a šetřte dech.

Volejte o pomoc pouze v případě, že slyšíte lidi nad sebou. Z dálky vás nebude slyšet, protože hlas oběti přehluší nejen vítr, ale i šustění oblečení záchranářů či praskání sněhu při chůzi.
Zdroj: www.laviny.cz

Autoři:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Další z rubriky

Rekordní lavina v Krkonoších: za 48 vteřin se utrhlo 50 tisíc tun sněhu

Archivní fotografie lavinového neštěstí v Krkonoších v roce 1968.

Přesně před padesáti lety se odehrálo největší lavinové neštěstí v moderní historii Krkonoš. Kolem poledne 20. března...

Lyžařů ve střediscích ubývá, ale sněhu je na horách stále dost

Skiareál v Janských Lázních na Černé hoře

Lyžařské areály v českých horách navzdory oteplení stále hlásí velmi dobré podmínky. Na sjezdovkách leží kvalitní...

Strana řekla, tak to tak bude. V Číně se učí lyžovat 300 milionů soudruhů

Jihočínské lyžařské středisko Si-ling je nejluxusnějším lyžařským centrem v...

Pchjongčchang 2018 je minulostí, o slovo se hlásí zimní olympiáda Peking 2022. A Čína má ambiciózní plán – chce naučit...



Najdete na iDNES.cz