Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak přes moře? Dánské dilema, ale i atrakce

aktualizováno 
- Pokud cestu do Dánska neomezíte jen na Jutský poloostrov, nezbývá než nejméně jednou, ale většinou i vícekrát překonávat moře nebo průlivy mezi jednotlivými částmi země. Už i sama cesta do Dánska přitom může být zpestřena překonáním Baltu, ať už na trase z německého Puttgardenu do přístavu Rodby Havn na dánském ostrově Lolland či mezi Rostockem v Německu a Gedserem na jižním cípu ostrova Falster.

Samo Dánsko je totiž rozloženo na 483 ostrovech a jednom poloostrově a tři největší města země leží v jednotlivých částech Dánska, oddělených mořskými úžinami. Při cestě mezi Kodaní na ostrově Sjaelland, Odense na Fynu a městem Arhus na Jutském poloostrově je třeba mořské úžiny přitom překonávat hned dvakrát. Ostrov Fyn, jakýsi geografický střed Dánska, je od Jutska izolován skoro dvoukilometrovým průlivem Lillebaelt a na druhé straně jej úžina Storebaelt dělí od Sjaellandu průlivem širokým osmnáct kilometrů. To, co je pro běžný život Dánů spíš komplikací, může být pro návštěvníka země (pokud nejde o věčně nestíhajícího obchodníka či manažera) zpestřením o to zajímavějším, že k vidění je i stavba mostu, který patří ve své kategorii k největším na světě a výrazně překonává i legendární Golden Gate v San Franciscu. Ten, kdo zvolil cestu do Dánska přes Gedser, přejede první velký most ještě před Kodaní cestou z ostrova Falster na Sjaelland. Úžina Storstrom byla poprvé přemostěna 3300 metrů dlouhým ocelovým mostem, společným pro silnici i železnici, již v roce 1932.

Dnes však většinu silničního provozu převzal železobetonový most se zavěšenou vozovkou, překonávající průliv přes ostrůvek Faro. Naproti tomu úžinu Lillebaelt mezi Jutským poloostrovem a Fynem se poprvé podařilo přemostit už ve třicátých letech ocelovým mostem pro silniční i železniční provoz a roku 1970 pak i klasickým visutým mostem o celkové délce 1700 metrů (rozpětí mezi pilíři asi 750 metrů) pro dálnici, která je dvaačtyřicet vysoko nad hladinou průlivu. Průliv Storebaelt na druhé straně ostrova Fyn lákal technické snílky k projektům "suché cesty" již dlouhá desetiletí, stavba však byla nad technické možnosti doby. Průliv tak byl překonáván neustále pendlujícími trajekty pro převoz aut i vlaků s frekvencí více než stovky spojů denně. Teprve roku 1987 byl schválen zákon o stavbě pevného spojení Sjaellandu s Fynem. Celý gigantický projekt, využívající malého ostrůvku Sprogo uprostřed průlivu, sestává ze tří částí: pro vlaky je určen mezi ostrovy Falster a Fyn tunel a auta zde od letošního 14. června jezdí přes druhý největší visutý most na světě. Na ostrůvku Sprogo se obě trasy spojují a na Jutský poloostrov vede dálnice i železnice po společném, poměrně nízkém, ale 8,6 kilometru dlouhém Západním mostu, usazeném na dvaašedesáti pilířích.

Železniční tunel má dvě štoly široké 7,7 metru a je po otevření podmořského spojení mezi Francií a Anglií pod průlivem La Manche druhou největší stavbou tohoto druhu v Evropě. Východní most pro automobily nad touto částí průlivu je v současnosti pravděpodobně největší dánskou atrakcí. Jeho parametry jsou ojedinělé: celkem je 6,8 kilometru dlouhý, z toho čtyři kilometry je vzdálenost mezi kotevními bloky nosných lan visuté části mostu, jehož dva pylony mají výšku 254 metrů. Jejich vzdálenost je 1624 metrů. Za zmínku stojí i skutečnost, že vrcholy pilířů jsou nejvyššími body Dánska, překonávající o osmdesát metrů i nejvyšší dánskou "horu". Pokračování ze str. I Železniční trasa (tunelem a po Západním mostu) byla zprovozněna již před rokem. Je už osudem hlav korunovaných "stříhat pásku", nechyběla tedy dánská královna Margareta II., zazněla dánská hymna a v originálním provedení pak slavná skladba Bridge over troubled water, kterou naživo osobně zazpíval Art Garfunkel. Textem o mostu přes rozbouřené vody sice částečně předběhl dobu, protože Východní most, a tím i silniční trasa byly slavnostně otevřeny až letos 14. června.

Od 1. července 1997 tedy skončil provoz trajektů, převážejících vlakové soupravy mezi městy Korsor a Nyborg a vlaky jezdí napříč Dánskem "suchou cestou", i když částečně pode dnem průlivu. Jízdní doba vlakových souprav Intercity se tak mezi Kodaní a Odense zkrátila o desítky minut, zvyšuje se i četnost spojů a už v prvních dnech provozu se potvrdilo, že kvalitní, rychlé a spolehlivé spojení po železnici ubralo práce i trajektům převážejícím do té doby přes Storebaelt auta. Se zahájením provozu na dálniční trase byl částečně omezen trajektový spoj převážející auta. Právě z paluby trajektů je však možné vychutnat pohledem velikost celé stavby. Přejezd po mostě je také výrazně levnější: proti ceně 335 dánských korun za osobní auto s pasažery při cestě trajektem činí mýtné na mostě jen 210 dánských korun. Jízdní doba z Kodaně na ostrov Fyn se přitom zkracuje v průměru o sedmdesát minut. V Korsoru je nedaleko vjezdových turniketů pro placení za budoucí průjezd mostem i pavilon s expozicí o této stavbě. Je nabita fakty, videoprojekcemi, modely i reálnými exponáty, dokumentujícími stavbu mostu i tunelu i používanou techniku. Kdo pokračuje po překonání úžiny Storebaelt v cestě Dánskem k Jutskému poloostrovu a dále k severu, má na trase (kromě již zmíněného mostu přes Lillebaelt na opačném konci ostrova Fyn) ještě zajímavé přemostění zálivu u města Vejle nebo tunel pod průlivem Limfjord ve něstě Alborg v severní části Jutského poloostrova.

JAK SE TAM DOSTAT:

Mosty přes úžinu Storebaelt, která je široká asi osmnáct kilometrů, leží na trase dálnice E 20 Kodaně a dále přes Odense ostrově Fyn na Jutský poloostrov. Vzdálenost z Kodaně Korsoru na východní straně průlivu je 113 kilometrů.

CENY ZA PRŮJEZD:

Pro plánování výdajů je užitečné znát ceny za průjezd po mostě přes Storebaelt: za osobní automobil nebo mikrobus do šesti metrů délky a 2,7 metru výšky včetně cestujících je cena za průjezd přes most 210 dánských korun, za osobní automobil s přívěsem (vozík, obytný přívěs) 315 korun. Za motocykl se platí 105 korun. Malé motocykly a cyklisté most nemají přístup, z mostu není sjezd ani na ostrůvek Sprog.

Autor:


Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Foťte si po svém. Hříchy fotografů, které profesionál nikdy neudělá

Tzv. „high key“ fotografie s převažujícími světlými tóny a malým kontrastem je...

Ve druhém dílu našeho seriálu o prohřešcích proti fotografické etiketě budeme stopovat hříchy fotografů během samotného...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Další z rubriky

Králi se nesměje a dětem nesahá na hlavu. Na co dávat pozor v Thajsku

Thajsko se stává oblíbenou zimní destinací. Dávejte si však pozor, abyste...

Přibývá lidí, kteří si krátké evropské dny a studenou zimu jedou zpříjemnit do exotických destinací. K nejoblíbenějším...

Kde kámen zabíjí. Turistika v legendami opředeném japonském pohoří Nasu

Na vrcholu je i malá svatyně.

Pro milovníky hor a přírody cestující do Tokia skýtá pohoří Nasu jedinečnou příležitost, jak uniknout z ruchu japonské...

Bez stativu nejdu. Největší hříchy fotografa při cestě za skvělými obrázky

Hříchy fotografů 01

Fotíte dobře a rádi? Možná, že čtete i odbornou literaturu, časopisy, diskuse na internetu, nebo se bavíte se stejně...

Najdete na iDNES.cz