Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak potkat bílou paní

  13:41aktualizováno  13:41
Počasí, že by člověk psa nevyhnal. Déšť hnaný větrem promočí i člověka chráněného tou nejlepší pláštěnkou. Tmu noci prosvěcují jako obří záblesky fotoaparátových fleší blesky následovány dunivým hromem. Na hradbách je ještě hůř. V nejtemnějších výklencích se choulí jinak lecčemu přivyklí krkavci. A najednou se objeví postava celá v bílém. Nějaká žena ve středověkém oděvu pomalu, jako by se jí zuřící bouře nijak netýkala, prochází po cimbuří. Vznešenost sama. Možná upozorní promočeného poutníka na kdesi skrytý poklad. Možná, když ji osloví, zlomí se tak její kletba. A možná jej také svrhne z hradeb do hlubiny, kde si nepochybně zláme vaz.

Přibližně takhle si většina lidí představuje setkání s bílou paní, asi nejpopulárnějším tuzemským přízrakem, který neodmyslitelně patří k pěkné řádce domácích hradů a zámků. Dokonce se stala hrdinkou i jedné slavné české filmové komedie. Zřejmě nejznámější bílou paní a současně zřejmě pramatkou všech ostatních je Perchta z Rožmberka, která se narodila někdy mezi lety 1420-1430. Byla dcerou Oldřicha II. z Rožmberka a paní Kateřiny z Vartenberku. V roce 1449 se provdala podle řady pramenů za Jindřicha z Hradce.

Manželství to však příliš šťastné nebylo a její muž byl hrubián a nechoval se k ní ani dle dobových zvyklostí příliš pěkně. Po jeho smrti žila dál v Jindřichově Hradci, kde dala například postavit celou jednu stranu zámku a na Zelený čtvrtek rozdělovala dle pověstí zdarma sladkou kaši. Ten zvyk se udržel i po její smrti, a kdykoli byl porušen, následoval hněv jejího přízraku. Paní Perchta se zjevila od své smrti mnohokrát. Kupříkladu se to stalo, když umíral její pravnuk, pan Jáchym z Hradce. V knize Z českých hradů, zámků a tvrzí je tato událost popsána následujícími slovy:

"Páter Mikuláš Pistorius, rektor jezuitské koleje v Jindřichově Hradci, ještě svítil a něco četl v knize. Tu se ozvalo u jeho dveří tiché zaklepání. Potom zas a znovu. Rektor vstal, došel ke dveřím a otevřel je. Za nimi stála bílá paní hradecká v bílém rouchu a v roce měla rozsvícenou lucernu. Rektor vybídl paní, aby šla dovnitř, ale ona mu řekla přísným hlasem: Je čas, aby sis pospíšil, jestli chceš ještě zastihnout pana Jáchyma naživu.

Víc než hodiny už nedožije. Rektor nevěděl, jestli sní nebo bdí. Ale když ho hradecká paní znovu vybídla, rychle vzal na sebe plášť a pospíchal za ní. Bílá paní ho vedla beze slova do zámku. V bráně ani stráže nebudila, ode všech dveří měla správný klíč. Potom nejbližší cestou dovedla rektora až ke dveřím, kde ležel v komnatě pan vladař." Paní Perchta v podobě bílé paní prý také chodila hlídat pana Petra Voka, když byl ještě dítětem. Tato bílá paní je tedy spíše mírumilovnou, lidumilnou a zjevuje se i na jiných zámcích, které patřily pánům z Hradce a Rožmberka. V mnohých také dodnes visí její podobizna. Ze svého zakletí nebude prý vysvobozena, dokud bude stát jindřichohradecký zámek.

Jak vlastně pověsti o bílých paních vznikly? Podle jedné z teorií jsou tyto legendy pozůstatky z pohanských dob, kdy bílý oděv byl znamením smutku. Výjimečné ženské postavy pak jednoduše neumíraly, ale žily dál - v podobě přízraků. Později se bílá paní často zaměňovala také za černou paní - zřejmě pod vlivem postupujícího křesťanství. K typickým poznávacím znamením bílých paní patří to, že se zjevují většinou v noci, mají na sobě dlouhé šaty - většinou až na zem, špičatý klobouk a nezřídka drží v ruce klíče. Paní Perchta navíc chodila v bílých rukavičkách, mělo-li se narodit dítě, černé naopak navlékla, aby zvěstovala něčí smrt.

Často jsou bílé paní spojeny s poklady - čestné a spravedlivé chudé poutníky k nim někdy zavedou, chamtivce nemine krutý trest. Díky paní Perchtě jsme začali s vývozem přízraků i do zahraničí. Totiž Rožmberkové měli přízeň v Brunšviku, Brandenburku a Badenu v dnešním Německu. I tam se paní Perchta objevovala. Vypravit se za bílou paní není dnes vůbec žádný problém. Sice lze pochybovat, zda turisty ponechají bez dozoru přes noc na zámcích či hradech, ale bílé paní lze pozorovat i vně staveb - čas od času se většina z nich po cimbuří skutečně prochází. Chce to jen trpělivost a víru v to, že přízraky navzdory tomu, že jsme vstoupili do 21. století, přece jen existují.

Může se hodit

SEZNAM MÍST, KDE SE ZJEVUJE BÍLÁ PANÍ:

Bechyně, Beroun, Bílovice-Lutotín, Blansek, Blovice, Bludov, Borotín, Brandov, Brno, Buchlov, Cornštejn, Častolovice, České Budějovice, Český Krumlov, Čihovice, Děčín, Děvičky, Dobřenice, Dobříš, Doksy, Dolní Žleb, Doudleby n. Orlicí, Dřevohostice, Dřínov, Hartenštejn, Helfštýn, Horní Bříza, Horní Slavkov, Horšovský Týn, Hostivice, Hoštejn, Hradec Králové, Hroznětín, Hředle, Hřivice, Hus, Husinec, Chotouň, Chrášťany, Chroustov, Chřesťovice, Chudobín, Jáchymov, Jimlín, Jindřichovice, Jinřichův Hradec, Kaltenštejn, Karlovy Vary, Karlštejn, Kladno, Klapý, Klášterec nad Ohří, Klobouky, Konopiště, Koterov, Kouřim, Králův Dvůr, Kraslice, Kremže, Kunvald, Landštejn, Lázně Bělohrad, Leština u Světlé, Libice nad Cidlinou, Libomyšl, Liška, Litomyšl, Loket, Ludvíkovice, Mendryka, Náměšť na Hané, Nevězice, Nové Hrady, Pernink, Pernštejn, Plzeň, Počátky, Praha-Vyšehrad, Prácheň, Pravda, Přemyslovice, Příkazy, Ptení, Pulčín, Radeč, Ronov, Roštejn, Rožmberk,, Sedlčany, Sehradice, Skála, Smiřice, Smolotely, Soběslav, Starý Bydžov, Starý Jičín, Stochov, Strakonice, Škvorec, Tábor, Telč, Tetín, Tolštejn, Trebihošť, Třeboň, Turnov, Ústí nad Labem-Střekov, Úvaly, Velké Losiny, Vícemeřice, Vícemilice, Vikštejn, Vrábinec, Vranová Lhota, Vrbno pod Pradědem, Záhořany, Zdiby, Zvoleněves, Žrošice, Žleby

(Podle knihy Labyrint tajemna, Paseka 1991)

Zámek v Jindřichově Hradci, který paní Perchta nechala vybudovat

Autor:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Je třeba zabít Hitlera. Výlet do Vlčího doupěte, kde se měl změnit svět

Hitlerův bunkr měl šest metrů silné zdi a osm metrů silný strop.

Věčný stín, vlhko a miliony komárů. Tak působí na první pohled rozlehlý listnatý les, v jehož středu se nacházejí...

Genocida z blbosti. V roce 2025 budou nosorožci v Africe minulostí

V roce 2017 zabili pytláci v Jižní Africe 1 028 nosorožců. Vyfoceno v rezervaci...

Lidé v Asii stále věří, že prášek z rohů nosorožců má léčivé účinky. Údajně pomáhá od rakoviny i kocoviny. Ve...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Najdete na iDNES.cz