Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak potkat bílou paní

  13:41aktualizováno  13:41
Počasí, že by člověk psa nevyhnal. Déšť hnaný větrem promočí i člověka chráněného tou nejlepší pláštěnkou. Tmu noci prosvěcují jako obří záblesky fotoaparátových fleší blesky následovány dunivým hromem. Na hradbách je ještě hůř. V nejtemnějších výklencích se choulí jinak lecčemu přivyklí krkavci. A najednou se objeví postava celá v bílém. Nějaká žena ve středověkém oděvu pomalu, jako by se jí zuřící bouře nijak netýkala, prochází po cimbuří. Vznešenost sama. Možná upozorní promočeného poutníka na kdesi skrytý poklad. Možná, když ji osloví, zlomí se tak její kletba. A možná jej také svrhne z hradeb do hlubiny, kde si nepochybně zláme vaz.

Přibližně takhle si většina lidí představuje setkání s bílou paní, asi nejpopulárnějším tuzemským přízrakem, který neodmyslitelně patří k pěkné řádce domácích hradů a zámků. Dokonce se stala hrdinkou i jedné slavné české filmové komedie. Zřejmě nejznámější bílou paní a současně zřejmě pramatkou všech ostatních je Perchta z Rožmberka, která se narodila někdy mezi lety 1420-1430. Byla dcerou Oldřicha II. z Rožmberka a paní Kateřiny z Vartenberku. V roce 1449 se provdala podle řady pramenů za Jindřicha z Hradce.

Manželství to však příliš šťastné nebylo a její muž byl hrubián a nechoval se k ní ani dle dobových zvyklostí příliš pěkně. Po jeho smrti žila dál v Jindřichově Hradci, kde dala například postavit celou jednu stranu zámku a na Zelený čtvrtek rozdělovala dle pověstí zdarma sladkou kaši. Ten zvyk se udržel i po její smrti, a kdykoli byl porušen, následoval hněv jejího přízraku. Paní Perchta se zjevila od své smrti mnohokrát. Kupříkladu se to stalo, když umíral její pravnuk, pan Jáchym z Hradce. V knize Z českých hradů, zámků a tvrzí je tato událost popsána následujícími slovy:

"Páter Mikuláš Pistorius, rektor jezuitské koleje v Jindřichově Hradci, ještě svítil a něco četl v knize. Tu se ozvalo u jeho dveří tiché zaklepání. Potom zas a znovu. Rektor vstal, došel ke dveřím a otevřel je. Za nimi stála bílá paní hradecká v bílém rouchu a v roce měla rozsvícenou lucernu. Rektor vybídl paní, aby šla dovnitř, ale ona mu řekla přísným hlasem: Je čas, aby sis pospíšil, jestli chceš ještě zastihnout pana Jáchyma naživu.

Víc než hodiny už nedožije. Rektor nevěděl, jestli sní nebo bdí. Ale když ho hradecká paní znovu vybídla, rychle vzal na sebe plášť a pospíchal za ní. Bílá paní ho vedla beze slova do zámku. V bráně ani stráže nebudila, ode všech dveří měla správný klíč. Potom nejbližší cestou dovedla rektora až ke dveřím, kde ležel v komnatě pan vladař." Paní Perchta v podobě bílé paní prý také chodila hlídat pana Petra Voka, když byl ještě dítětem. Tato bílá paní je tedy spíše mírumilovnou, lidumilnou a zjevuje se i na jiných zámcích, které patřily pánům z Hradce a Rožmberka. V mnohých také dodnes visí její podobizna. Ze svého zakletí nebude prý vysvobozena, dokud bude stát jindřichohradecký zámek.

Jak vlastně pověsti o bílých paních vznikly? Podle jedné z teorií jsou tyto legendy pozůstatky z pohanských dob, kdy bílý oděv byl znamením smutku. Výjimečné ženské postavy pak jednoduše neumíraly, ale žily dál - v podobě přízraků. Později se bílá paní často zaměňovala také za černou paní - zřejmě pod vlivem postupujícího křesťanství. K typickým poznávacím znamením bílých paní patří to, že se zjevují většinou v noci, mají na sobě dlouhé šaty - většinou až na zem, špičatý klobouk a nezřídka drží v ruce klíče. Paní Perchta navíc chodila v bílých rukavičkách, mělo-li se narodit dítě, černé naopak navlékla, aby zvěstovala něčí smrt.

Často jsou bílé paní spojeny s poklady - čestné a spravedlivé chudé poutníky k nim někdy zavedou, chamtivce nemine krutý trest. Díky paní Perchtě jsme začali s vývozem přízraků i do zahraničí. Totiž Rožmberkové měli přízeň v Brunšviku, Brandenburku a Badenu v dnešním Německu. I tam se paní Perchta objevovala. Vypravit se za bílou paní není dnes vůbec žádný problém. Sice lze pochybovat, zda turisty ponechají bez dozoru přes noc na zámcích či hradech, ale bílé paní lze pozorovat i vně staveb - čas od času se většina z nich po cimbuří skutečně prochází. Chce to jen trpělivost a víru v to, že přízraky navzdory tomu, že jsme vstoupili do 21. století, přece jen existují.

Může se hodit

SEZNAM MÍST, KDE SE ZJEVUJE BÍLÁ PANÍ:

Bechyně, Beroun, Bílovice-Lutotín, Blansek, Blovice, Bludov, Borotín, Brandov, Brno, Buchlov, Cornštejn, Častolovice, České Budějovice, Český Krumlov, Čihovice, Děčín, Děvičky, Dobřenice, Dobříš, Doksy, Dolní Žleb, Doudleby n. Orlicí, Dřevohostice, Dřínov, Hartenštejn, Helfštýn, Horní Bříza, Horní Slavkov, Horšovský Týn, Hostivice, Hoštejn, Hradec Králové, Hroznětín, Hředle, Hřivice, Hus, Husinec, Chotouň, Chrášťany, Chroustov, Chřesťovice, Chudobín, Jáchymov, Jimlín, Jindřichovice, Jinřichův Hradec, Kaltenštejn, Karlovy Vary, Karlštejn, Kladno, Klapý, Klášterec nad Ohří, Klobouky, Konopiště, Koterov, Kouřim, Králův Dvůr, Kraslice, Kremže, Kunvald, Landštejn, Lázně Bělohrad, Leština u Světlé, Libice nad Cidlinou, Libomyšl, Liška, Litomyšl, Loket, Ludvíkovice, Mendryka, Náměšť na Hané, Nevězice, Nové Hrady, Pernink, Pernštejn, Plzeň, Počátky, Praha-Vyšehrad, Prácheň, Pravda, Přemyslovice, Příkazy, Ptení, Pulčín, Radeč, Ronov, Roštejn, Rožmberk,, Sedlčany, Sehradice, Skála, Smiřice, Smolotely, Soběslav, Starý Bydžov, Starý Jičín, Stochov, Strakonice, Škvorec, Tábor, Telč, Tetín, Tolštejn, Trebihošť, Třeboň, Turnov, Ústí nad Labem-Střekov, Úvaly, Velké Losiny, Vícemeřice, Vícemilice, Vikštejn, Vrábinec, Vranová Lhota, Vrbno pod Pradědem, Záhořany, Zdiby, Zvoleněves, Žrošice, Žleby

(Podle knihy Labyrint tajemna, Paseka 1991)

Zámek v Jindřichově Hradci, který paní Perchta nechala vybudovat

Autor:


Nejčtenější

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...



Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Další z rubriky

Zbourat a znovu postavit. Unikátní most v Kambodži přitahuje tisíce turistů

Oprava bambusového mostu přes řeku Mekong v kambodžském Kampong Chamu

Měří víc než kilometr, tvoří jej padesát tisíc bambusových stébel a každý rok jej místní strhnou a znovu postaví. V...

Luxus za 18 miliard korun. Loď pro šest tisíc pasažérů pohání zemní plyn

Výletní zaoceánskou loď AIDAnova nepohání nafta, ale zemní plyn.

Nudí vás už klasické výletní lodě? Křest nového plavidla AIDAnova posunul hranice luxusu a přepychového vybavení při...

Slovensko pro tuláky. Pustiny a temnoty Veporských vrchů lákají i hvězdáře

Vyhlídka z Klenovského Veporu

Opuštěná a temná místa lidi většinou děsí, v případě slovenských Veporských vrchů však mohou být pro mnohé tuláky...

Najdete na iDNES.cz