Řešení nabídl až archeolog Jean-Pierre Girouet, jenž od roku 1996 prováděl vykopávky na pahorku Puy d'Issolud. Svou prací dokázal, že se na tomto místě střetlo 5000 Galů s 30.000 Římany a že tato bitva, jež trvala několik měsíců a podobala se spíše obléhání, se odehrála v roce 51 před naším letopočtem. Nádoby,
zbraně a lidské pozůstatky byly dostačující k jejímu definitivnímu datování.
Ovšem určení místa s Uxellodunem se zakládá na jiném Girouetově objevu: Římané totiž vybudovali na svazích pahorku několik tunelů, aby odvedli veškerou vodu a donutili tak obležené vzdát se, pokud nechtějí zemřít žízní. Tyto tunely se zachovaly
dodnes a odpovídají Césarovu vyprávění.
"Postavil jsem svou předvolební kampaň na vysvětlení, že Vayrac a Uxellodunum jsou jedno a totéž, a na odhodlání změnit naši obec v turistické centrum," vysvětluje novopečený starosta této vesnice s 1185 obyvateli, hrdé na svůj akvadukt a malé galsko-římské muzeum. Zatím není jasné, jak toho chce dosáhnout: realizovat divadelní představení pro pobavení zahraničních rekreantů o letních nocích, provést rekonstrukci pevnosti, nebo požádat o vybudování pobočky již existujícího tematického Astérixova parku ve Vayracu.
V rámci republikánské mytologie je Vercingétorix či galský odpor vůči Římanům velmi důležitý, protože nese rysy základního mýtu o formování francouzského národa, mýtu stojícího proti králi Franků Clovisovi, zakladateli dynastií, které se později budou střídat na trůně až do francouzské revoluce v roce 1789. Konzervativci a monarchisté chtěli legitimní moc, která by zahajovala Clovisem a zůstávala by vždy v rukou některých dědiců. Revolucionáři a republikáni dávali přednost Vercingétorixovi jako přirozenému vůdci volenému různými kmeny.
