Omlouváme se. Snímek není aktuálně k dispozici.

Omlouváme se. Snímek není aktuálně k dispozici. | foto: iDNES.cz

Italská kuchyně není jen těstoviny a pizza

V Česku, stejně jako všude po světě, je dnes spousta italských restaurací, takže psát o špagetách či pizze asi nemá smysl. Tím totiž výčet italských specialit zdaleka nekončí. Itálie je rozmanitá země a v oblasti jídla to platí dvojnásob. V Itálii se výborně najíte, i když neholdujete těstovinám, pizze či šťávě z rajských jablíček.

Italské rissoto na 100 způsobů
Jako předkrm, kterému zde říkají "primo", se místo těstovin nabízí "risotto", ze kterého se stalo české "rizoto".

V Pádské nížině mezi Milánem a Turínem se pěstuje vynikající rýže, která svou kvalitou předčí produkci asijskou či americkou. Klasické rizoto může být "alla milanese" - po milánsku, na cibulce se šafránem, anebo s hříbky "con funghi porcini".

Pokud máte rádi "mořské potvory", můžete si dát "alla marinara".

Je libo brodo nebo minestrone?
Máte-li po česku chuť na polévku, výběr je přirozeně chudší než u nás, něco dobrého se však najde. Mimo "brodo" - vývaru z hovězího, kuřecího či rybího masa - je nejlepší specialitou "minestrone", hustá zeleninová polévka, do které je možné si přidat nastrouhaný parmezán. V zimě se jí teplá, v létě studená - je to velmi občerstvující jídlo.

Nechme stranou ryby, bez kterých se drtivá většina Středoevropanů klidně obejde. V Itálii existuje obrovský výběr specialit z vepřového masa, nejtěžší je vybrat si.

Porchetta s rozmarýnem a šalvějí
V celé střední Itálii najdete v pouličních kioscích, řeznictvích či dobrých potravinových obchodech (tzv. porchetta, čte se porketta) na rožni dobře vypečené studené prasátko, kořeněné podle místního zvyku: žádný kmín, ale rozmarýn a trochu šalvěje. Na požádání vám ukrojí 100 či 200 gramů, vloží do housky či chleba, a pokud máte po ruce trochu studeného bílého vína, už skoro nic jiného k životu nepotřebujete.

Itálie: země mnoha tváří

Uzeninám vévodí salsicce či soppressata
Za ochutnání stojí i klobásy, kterým se tady říká "salsicce" - u nás se jim podobají "taliáni". Pečou se na pánvi - mohou být z mletého masa, ale ještě lepší jsou z masa krájeného, pokud možno se semínky fenyklu, které jim dávají vůni a chuť.

V jižní Itálii, v okolí Neapole a ještě více v Kalábrii (na špičce "boty") se dělá výborný salám s paprikou, který se velmi podobá čabajce. Ještě lepší je "soppressata", opět salám s paprikou, jehož forma se podobá naší tlačence.

Hovězí maso prošlo i v Itálii velkou krizí, ale jedna specialita snad stojí za zmínku. V Toskánsku prodávají "bistecca fiorentina", obrovský kus masa pečený na roštu, vážící minimálně 400 gramů. Maso pochází z jedné místní chráněné rasy, je vynikající, ale pokud nemáte rádi "krvavé", raději si je neberte.

Ani den bez zeleniny
Italská kuchyně je především bohatá na zeleninu. V létě se jí zelenina syrová, v zimě vařená. Hlávkový salát se zde neservíruje často, ale v každé italské oblasti existuje alespoň pět až šest různých druhů salátu. Některé druhy jsou pro nás trochu nezvyklé, protože mají nahořklou chuť. V Římě dostanete od podzimu do jara "puntarelle" - zvláštní salát naložený v nálevu z oleje, česneku a sardelové pasty. Všem Čechům, kterým jsem jej nabídl, obrovsky chutnal.

U zeleniny je nutné si zapamatovat jednu důležitou věc: podnebí je jiné, a tak stejný druh zeleniny nedává stejný plod jako u nás. Například syrová italská paprika je téměř nestravitelná, protože má velmi silnou slupku. Totéž často platí i o salátové okurce. Také pití je v Itálii důležitá věc, ale zasloužilo by si zvláštní pojednání.

Zeleninu a ovoce je nejvýhodnější nakuppovat na trhu nebo ve velkých supermarketech. V malých obchodech stojí o 30 procent více.

Těstoviny, dobré víno, zelenina...to je nejčastější italská kombinace

,