Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak přišli Italové od Gardy za první války až do Česka

  0:01aktualizováno  0:01
Jezero Garda není jen krásná turistická destinace. Psala se tam i velmi zajímavá historie, obdivuhodný příběh válečného exodu a zároveň přátelství mezi Italy a Čechy. 23. května 1915 musely tisíce Italů z blízkosti jezera Garda, převážně ženy, děti a starší lidé, narychlo opustit své domovy. Byli z bezpečnostních důvodů přesunutí do vnitřních oblastí tehdejší Rakousko-uherské říše, hlavně do Čech a na Moravu.

Pozor, pozor! Itálie nám vyhlásila válku a vaší vesnicí projde fronta. Sbalte si zavazadlo do 20 kilogramů, zítra jedete na pár týdnů do vnitrozemí. Tak nějak zněl povel, který na jaře 1915 slyšelo 75 tisíc obyvatel Tridentska, pohraniční oblasti tehdy rakouského jižního Tyrolska. Tisíce z nich našly útočiště v Čechách a na Moravě. Dosud nezveřejněné fotografie přibližují jejich příběh. | foto: Ukázka z výstavy Boemia mia. Italský kulturní institut a Spolek přátel Ledra

Více než 11 tisíc z nich bylo převážně z údolí Ledro, které leží v těsné blízkosti Gardy. Tomuto předalpinskému údolí na jihozápadě dnešního Trentina dominuje krásné jezero Ledro, které leží v kopcích jen pár kilometrů od sousedního jezera Garda. Dnes přitahuje i české turisty hledající zejména větší klid a panenskou přírodu.

Jak před časem napsal Mauro Ruggiero, jenž se tehdejšími událostmi zabývá, v předvečer první světové války, která měla změnit geopolitické složení Evropy, se oblast Ledra, stejně jako celý region Trentino-Alto Adige (tehdy Tridentsko), staly součástí Rakousko-Uherska.

Fotogalerie

A zmíněná zóna nabyla zvláštního strategického významu, protože tvořila hranici mezi rakousko-uherským impériem a italským královstvím.

Při vypuknutí války v roce 1914 byla dospělá mužská populace údolí ve věku od 21 do 42 let povolána do zbraně a přidělena k XIV. armádnímu sboru nasazenému v Haliči a na Karpatech na východní frontě.

Ještě hůř však bylo za necelý rok. 23. května 1915 vyhlásila Itálie válku s Rakouskem-Uherskem a první konflikty hrozily právě v údolí Ledro, u něhož se narychlo budoval velký obranný systém, který měl zastavit případný útok italské armády přicházející z jihu.

Kvůli extrémně nebezpečné situaci byla na rakousko-uherské straně nařízena evakuace všech civilistů z území, jež se brzy staly skutečně hlavním bojištěm.

Typický „rodinný“ snímek z válečných let dobře ilustruje, že se české země

Typický „rodinný“ snímek z válečných let dobře ilustruje, že se české země staly útočištěm především pro ženy, děti a starce. Bojeschopní muži byli nasazeni v císařských oddílech na ruské frontě, aby nepřeběhli frontu k italským oddílům. Jejich tyrolské domovy se mezitím měnily ve válečnou zónu, boje v hornatém terénu byly neobyčejně úporné a územní zisky malé.

22. května 1915 se tak na stěnách domů údolí Ledra objevil královský výnos kapitána Rivy, který do 24 hodin nařídil evakuaci celé populace z údolí. Během několika hodin následujícího dne tak tisíce lidí musely opustit své domovy a přesunout se stovky kilometrů na sever.

Seriál o Gardě

Čtete druhý díl volného seriálu o jezeru Garda na iDNES.cz. V dalších dílech najdete tipy na cyklovýlety, zajímavá historická místa i další bohaté české stopy.

Bylo jim povoleno vzít pouze pár zavazadel a trochu jídla na pár dní pochodu. Masivní exodus zahrnoval zhruba 75 000 lidí z celého regionu Tridentska, kteří byli přesunutí do vnitřních oblastí Říše: Rakouska, Moravy a Čech.

Mnoho z těch lidí nikdy předtím neopustilo své vlastní údolí. Nákladními automobily, vlaky a vozíky byli přepraveni stovky kilometrů v extrémně těžkých podmínkách.

Na území dnešní České republiky byli přiděleni do různých rodin v obcích Buštěhrad, Chýňava, Doksy, Dřetovice, Nový Knín, Milín, Příbram, Ptice, Svárov, Železná, Všeň a Stříbro.

Zpočátku byli obyvatelé Ledra přivítáni českým obyvatelstvem nejen s pocity zvědavosti, ale i podezření. Byli ubytováni v tělocvičných a školních zařízeních přeměněných na ubytovny, nebo byli umístěni přímo v českých domovech.

Získávání respektu

Rakouské úřady slibovaly, že to bude trvat jen několik týdnů. Italové ale brzy pochopili, že asi zůstanou mimo vlast dlouhou dobu a začali proto od nuly budovat nový život. První období bylo pro ně velmi náročné a to hlavně kvůli jazykové propasti. Ale měli často hlad a tak jedli i žáby, které dokázali chytit v rybnících a všechno, co se prostě jíst dalo.

Počáteční nedůvěra českého obyvatelstva a jazykové rozdíly se naštěstí krok za krokem překonávaly. A to i díky tvrdé práci a skromnosti Italů, kteří si tak mezi Čechy začali získávat respekt.

O něco později začali uprchlíci dostávat denní příspěvek na živobytí, který pomohl naplnit nejnutnější životní potřeby. Italské ženy byly zaměstnány v těch oblastech, které vyžadovaly mimořádné válečné nasazení.

Snímky, které jsou v Česku k vidění poprvé, nenahlížejí na válku jako na...

Snímky, které jsou v Česku k vidění poprvé, nenahlížejí na válku jako na ozbrojený střet, ale jako na drama v zázemí. Vypráví osudy žen, dětí a starců, kteří museli opustit vše, co ve svých životech budovali. Příběh snoubí starosti i stesk se statečností a přátelstvím. Český exil místo avizovaných týdnů trval dlouhé čtyři roky. Fotografie historici získali většinou u italských rodin, jejichž předci si je z Čech odvezli domů.

Děti se učily jazyk, protože si hrály se svými českými vrstevníky a to pomáhalo rodičům komunikovat s Čechy. Italové si mohli zachovat své tradice, a přitom se integrovali s místním obyvatelstvem. Zatímco na italské frontě válka stále zuřila, v Čechách se ženy z Tridentska postaraly o své rodiny a čekaly na návrat synů a manželů z fronty.

Návrat domů

Když se italské armádě konečně podařilo znovu obsadit města údolí Ledro a 4. listopadu 1918 skončily boje, uprchlíci se mohli vrátit do svých domovů společně s vojáky, kteří se vraceli z fronty.

A jestliže byl pro Italy příchod do Čech traumatizující, zdaleka lehké nebylo po čtyřech letech se s novými sousedy znovu rozloučit.

Stejně složitý byl i návrat domů. Uprchlíci a vojáci se konečně setkali, mohli se obejmout, ale vesnice, do nichž se vrátili, byly často v sutinách, domy bez střech, pole zničená a plná nevybuchlých min a granátů. Lidé z Ledra museli znovu od začátku začít nový život.

Vysídlenci byli v českých zemích rozmístěni v řadě různých obcí, celkem jich tu
Skromní, zbožní a pracovití horalové, z nichž mnozí dosud nebyli ani v

Dodnes obyvatelé údolí Ledro a jejich potomci vzpomínají na exodus do Česka s vděčností. Často se tam vraceli, hledali staré přátele a navštěvovali hrobky blízkých na českých hřbitovech.

V roce 2009, téměř sto let od exilu, pak byla podepsána družební dohoda na znamení přátelství mezi vesnicemi údolí Ledro: Molina, Bezzecca, Concord, Tiarno di Sotto a Tiarno di Sopra a osmi českými obcemi: Buštěhrad, Chyňava, Doksy, Milín, Nový Knín, Příbram, Ptice a Všeň.

Autor:



Nejčtenější

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...



Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Svazijsko se přejmenovalo. Pletli si nás se Švýcarskem, tvrdí král

Svazijský král Mswati III. a jeho žena (13. srpna 2012)

Drobné africké Svazijsko slaví 50 let nezávislosti a při té příležitosti změnilo název. Nově se bude jmenovat eSwatini....

Další z rubriky

Češky, které přes těžkosti na Kubě zůstaly, jsou hrdinky, říká Jana

Jana je na Kubě od roku 1963.

Její manžel byl jeden z prvních Kubánců, kteří v roce 1961 přijeli do Československa na stáž. A jejich vztah byl od...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Nový hit v Bratislavě. Lidé se mohou projít po římse ve výšce 85 metrů

Nová atrakce s názvem Skywalk na mostě SNP v Bratislavě

Novou a originální vyhlídku na Bratislavu si můžete užít z římsy restaurace UFO na mostě SNP v Bratislavě ve výšce 85...

Najdete na iDNES.cz