Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak přišli Italové od Gardy za první války až do Česka

  0:01aktualizováno  0:01
Jezero Garda není jen krásná turistická destinace. Psala se tam i velmi zajímavá historie, obdivuhodný příběh válečného exodu a zároveň přátelství mezi Italy a Čechy. 23. května 1915 musely tisíce Italů z blízkosti jezera Garda, převážně ženy, děti a starší lidé, narychlo opustit své domovy. Byli z bezpečnostních důvodů přesunutí do vnitřních oblastí tehdejší Rakousko-uherské říše, hlavně do Čech a na Moravu.

Pozor, pozor! Itálie nám vyhlásila válku a vaší vesnicí projde fronta. Sbalte si zavazadlo do 20 kilogramů, zítra jedete na pár týdnů do vnitrozemí. Tak nějak zněl povel, který na jaře 1915 slyšelo 75 tisíc obyvatel Tridentska, pohraniční oblasti tehdy rakouského jižního Tyrolska. Tisíce z nich našly útočiště v Čechách a na Moravě. Dosud nezveřejněné fotografie přibližují jejich příběh. | foto: Ukázka z výstavy Boemia mia. Italský kulturní institut a Spolek přátel Ledra

Více než 11 tisíc z nich bylo převážně z údolí Ledro, které leží v těsné blízkosti Gardy. Tomuto předalpinskému údolí na jihozápadě dnešního Trentina dominuje krásné jezero Ledro, které leží v kopcích jen pár kilometrů od sousedního jezera Garda. Dnes přitahuje i české turisty hledající zejména větší klid a panenskou přírodu.

Jak před časem napsal Mauro Ruggiero, jenž se tehdejšími událostmi zabývá, v předvečer první světové války, která měla změnit geopolitické složení Evropy, se oblast Ledra, stejně jako celý region Trentino-Alto Adige (tehdy Tridentsko), staly součástí Rakousko-Uherska.

Fotogalerie

A zmíněná zóna nabyla zvláštního strategického významu, protože tvořila hranici mezi rakousko-uherským impériem a italským královstvím.

Při vypuknutí války v roce 1914 byla dospělá mužská populace údolí ve věku od 21 do 42 let povolána do zbraně a přidělena k XIV. armádnímu sboru nasazenému v Haliči a na Karpatech na východní frontě.

Ještě hůř však bylo za necelý rok. 23. května 1915 vyhlásila Itálie válku s Rakouskem-Uherskem a první konflikty hrozily právě v údolí Ledro, u něhož se narychlo budoval velký obranný systém, který měl zastavit případný útok italské armády přicházející z jihu.

Kvůli extrémně nebezpečné situaci byla na rakousko-uherské straně nařízena evakuace všech civilistů z území, jež se brzy staly skutečně hlavním bojištěm.

Typický „rodinný“ snímek z válečných let dobře ilustruje, že se české země

Typický „rodinný“ snímek z válečných let dobře ilustruje, že se české země staly útočištěm především pro ženy, děti a starce. Bojeschopní muži byli nasazeni v císařských oddílech na ruské frontě, aby nepřeběhli frontu k italským oddílům. Jejich tyrolské domovy se mezitím měnily ve válečnou zónu, boje v hornatém terénu byly neobyčejně úporné a územní zisky malé.

22. května 1915 se tak na stěnách domů údolí Ledra objevil královský výnos kapitána Rivy, který do 24 hodin nařídil evakuaci celé populace z údolí. Během několika hodin následujícího dne tak tisíce lidí musely opustit své domovy a přesunout se stovky kilometrů na sever.

Seriál o Gardě

Čtete druhý díl volného seriálu o jezeru Garda na iDNES.cz. V dalších dílech najdete tipy na cyklovýlety, zajímavá historická místa i další bohaté české stopy.

Bylo jim povoleno vzít pouze pár zavazadel a trochu jídla na pár dní pochodu. Masivní exodus zahrnoval zhruba 75 000 lidí z celého regionu Tridentska, kteří byli přesunutí do vnitřních oblastí Říše: Rakouska, Moravy a Čech.

Mnoho z těch lidí nikdy předtím neopustilo své vlastní údolí. Nákladními automobily, vlaky a vozíky byli přepraveni stovky kilometrů v extrémně těžkých podmínkách.

Na území dnešní České republiky byli přiděleni do různých rodin v obcích Buštěhrad, Chýňava, Doksy, Dřetovice, Nový Knín, Milín, Příbram, Ptice, Svárov, Železná, Všeň a Stříbro.

Zpočátku byli obyvatelé Ledra přivítáni českým obyvatelstvem nejen s pocity zvědavosti, ale i podezření. Byli ubytováni v tělocvičných a školních zařízeních přeměněných na ubytovny, nebo byli umístěni přímo v českých domovech.

Získávání respektu

Rakouské úřady slibovaly, že to bude trvat jen několik týdnů. Italové ale brzy pochopili, že asi zůstanou mimo vlast dlouhou dobu a začali proto od nuly budovat nový život. První období bylo pro ně velmi náročné a to hlavně kvůli jazykové propasti. Ale měli často hlad a tak jedli i žáby, které dokázali chytit v rybnících a všechno, co se prostě jíst dalo.

Počáteční nedůvěra českého obyvatelstva a jazykové rozdíly se naštěstí krok za krokem překonávaly. A to i díky tvrdé práci a skromnosti Italů, kteří si tak mezi Čechy začali získávat respekt.

O něco později začali uprchlíci dostávat denní příspěvek na živobytí, který pomohl naplnit nejnutnější životní potřeby. Italské ženy byly zaměstnány v těch oblastech, které vyžadovaly mimořádné válečné nasazení.

Snímky, které jsou v Česku k vidění poprvé, nenahlížejí na válku jako na...

Snímky, které jsou v Česku k vidění poprvé, nenahlížejí na válku jako na ozbrojený střet, ale jako na drama v zázemí. Vypráví osudy žen, dětí a starců, kteří museli opustit vše, co ve svých životech budovali. Příběh snoubí starosti i stesk se statečností a přátelstvím. Český exil místo avizovaných týdnů trval dlouhé čtyři roky. Fotografie historici získali většinou u italských rodin, jejichž předci si je z Čech odvezli domů.

Děti se učily jazyk, protože si hrály se svými českými vrstevníky a to pomáhalo rodičům komunikovat s Čechy. Italové si mohli zachovat své tradice, a přitom se integrovali s místním obyvatelstvem. Zatímco na italské frontě válka stále zuřila, v Čechách se ženy z Tridentska postaraly o své rodiny a čekaly na návrat synů a manželů z fronty.

Návrat domů

Když se italské armádě konečně podařilo znovu obsadit města údolí Ledro a 4. listopadu 1918 skončily boje, uprchlíci se mohli vrátit do svých domovů společně s vojáky, kteří se vraceli z fronty.

A jestliže byl pro Italy příchod do Čech traumatizující, zdaleka lehké nebylo po čtyřech letech se s novými sousedy znovu rozloučit.

Stejně složitý byl i návrat domů. Uprchlíci a vojáci se konečně setkali, mohli se obejmout, ale vesnice, do nichž se vrátili, byly často v sutinách, domy bez střech, pole zničená a plná nevybuchlých min a granátů. Lidé z Ledra museli znovu od začátku začít nový život.

Vysídlenci byli v českých zemích rozmístěni v řadě různých obcí, celkem jich tu
Skromní, zbožní a pracovití horalové, z nichž mnozí dosud nebyli ani v

Dodnes obyvatelé údolí Ledro a jejich potomci vzpomínají na exodus do Česka s vděčností. Často se tam vraceli, hledali staré přátele a navštěvovali hrobky blízkých na českých hřbitovech.

V roce 2009, téměř sto let od exilu, pak byla podepsána družební dohoda na znamení přátelství mezi vesnicemi údolí Ledro: Molina, Bezzecca, Concord, Tiarno di Sotto a Tiarno di Sopra a osmi českými obcemi: Buštěhrad, Chyňava, Doksy, Milín, Nový Knín, Příbram, Ptice a Všeň.

Autor:




Nejčtenější

Happy Guest Hotel Lodge v Duttonu ve Velké Británii nabízí hostům půjčení...
Netradiční hotelové služby: bondage menu nebo rybička pro samotáře

Se skvěle vybaveným minibarem a individuální pokojovou službou už dávno nikoho neohromíte. Hotely teď nabízejí neuvěřitelné spektrum služeb. A některé z nich...  celý článek

Medvěd s uloveným lososem
Aljaška, z které mrazí. Lososí hostina pro medvědy na vlastní oči

Jeden z nejúžasnějších zážitků v pozorování zvířat, jaký se dá na naší planetě v divočině zažít, je tažení lososů, na které čekají hladoví medvědi a nedočkavě...  celý článek

Britský zaoceánský parník Queen Elizabeth 2 (spuštění na vodu v září 1967)
Komfortní gigant na vodě Queen Elizabeth 2 místo oslav čeká na svůj osud

Zaoceánská pýcha Spojeného království Queen Elizabeth 2 slaví padesátku. Za 40 let služby loď přeplula Atlantik více než 800krát a převezla 2,5 milionu...  celý článek

Solná poušť po dešti
Dotknout se nebe. Putování nádhernou Bolívií s bleskem za zády

Druhá půlka mého bolivijského pobytu byla stejně nabitá jako ta první. Vydáváme se na povedený trek do And, poté sestoupíme do Amazonské nížiny a nakonec...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Další z rubriky

Vzhledem k absenci silnic spojujících města a vesnice na pobřeží tu kromě...
Kde žije víc psů než lidí. V zemi barevného ledu vládne tma a pořádný mráz

Od zvláštního zpravodaje MF DNES v Grónsku Za velkoměsto se tu bere vesnice s pěti tisíci lidmi, po ulicích běhají bílí tažní psi, zima zalézá hluboko do kostí a do sousedního města dojedete jen lodí....  celý článek

Kořeněné maso, pikantní omáčka a spousta zeleniny. Ovšem ten můj kebab je ze...
Proč není kebab jako kebab. A co je vlastně kebab?

V posledních letech obliba kebabu v českých městech vytrvale stoupá. Jenže spousta z nás v tom má trochu „hokej“. Co je vlastně kebab, jak se liší od gyrosu a...  celý článek

Barely ropy zkrátka k Dubaji patří. Snímek byl pořízen 4. srpna 1961.
Před padesáti lety bylo v Dubaji 13 aut. Neznámá fakta o ropné metropoli

Perla pouště. Marnotratná, krásná, fascinující. Ačkoli je Dubaj známá svým oslnivým luxusním životním stylem a světovými rekordy, její kořeny sahají do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.