Itálie, San Martino

Itálie, San Martino | foto: Radek Holub / SNOW

Itálie: čtyři tipy na skvělé lyžování na prázdných svazích

  • 28
Ačkoli většina rekreačních lyžařů využívá obvykle jen několik sjezdovek, s oblibou volí větší, rušná zimní centra. Nabízíme vám čtyři menší italská střediska, kde sjezdovky nepřipomínají mraveniště a kde si výborně zalyžujete: Schnalstal, Hochpustertal, San Martino a Civetta.

Schnalstal, nejméně rušný ledovec v Alpách

Na jižní straně Ötztalských Alp leží nejlepší italský celoroční ledovec pojmenovaný podle jihotyrolského údolí, z něhož je zpřístupněn – Schnalstal/Val Senales. V dlouhém, řídce obydleném údolí s jediným hotelovým resortem Kurzras/Maso Corto u stanice visuté kabiny se tento ledovec zdá být na konci světa, ale zdání klame...

Údolí je prokazatelně obydlené už tisíce let, právě zde byl objeven legendární Ötzi. Ani archeologická senzace ale neproměnila Ötziho "domovské lyžařské středisko" v turistický lunapark, naopak jde o jeden z nejméně rušných ledovců v Alpách.

Zdejších 35 kilometrů sebeatraktivnějších sjezdovek osamocených uprostřed hor - nejbližší další lyžařská střediska leží nejméně hodinu odsud - zkrátka neláká běžnou návštěvnickou masu, ale spíše znalého fajnšmekra.

Kurzras na úpatí skalnatého Grawandu, středobodu lyžařského areálu, je účelový ubytovací resort francouzského střihu - s několika hotely a apartmánovými komplexy, běžnými turistickými obchody a malým kostelíkem připomínajícím původní osadu. Několik kroků je to do baru i ke stanici visuté kabiny, která se po strmém jihozápadním úbočí Grawandu za 6 minut vyšplhá na vrcholek. Kromě prostorné restaurace, vyhlídkové terasy a malé Ötziho galerie je tu ve výšce 3 200 m n. m. i nejvýše položený hotel v Alpách (s bazénem i saunou).

Itálie, Schnalstal

Z Grawandu stéká širokánský a nahoře poměrně strmý ledovec využitý pro červené až modré carvingové ranveje, obsluhované 4sedačkou (Grawand) a dvojicí dlouhých kotev (Finailjoch).

Níže pak ledovec proudí k jezeru Gletschersee (opět červená a modrá varianta tratě), odkud se je možné vrátit na Grawand anebo vystoupat dvousedačkou po protilehlém jižním svahu k vrcholku Hintereis. Zdejší prvotřídní červené tratě jsou schnalstalskou jedničkou, zejména v kombinaci s posezením na horské chatě Bella Vista čili Krásná vyhlídka. Z Gletschersee se dá pokračovat divokou soutěskou po užší, ale svižné "pašerácké" cestě ke kryté 4sedačce Teufelsegg s další krásnou červenou a černou tratí s převýšením 600 m anebo až dolů do Kurzrasu.

Ještě liduprázdnější bývá dvousedačka Lazaun, putující z Kurzrasu po zalesněném svahu na opačnou stranu než kabina - červená a modrá sjezdovka s 431m převýšením svým profilem připomínají špindlerovské. Hlavně se však odvděčí za větrného počasí, kdy může být ledovec přechodně uzavřen.

Pro vícedenní návštěvu se vyplatí pořízení superskipasu Skiareny Ortler, která zahrnuje ještě 14 menších středisek s celkem 300 km sjezdovek v jihotyrolské oblasti Vinschgau/Val Venosta - třeba Sulden nebo Reschenpass.

Více informací včetně cen skipasů - ZDE

Itálie, Schnalstal

Hochpustertal, nejkrásnější údolí na světě

Skládá se z několika roztroušených středisek s celkovou délkou sjezdovek okolo 50 km. Největší pozornost přesto přitahují sjezdovky v okolí dvoutisícového Helmu, který je zpřístupněn z klidného střediska Sexten panoramaticky prosklenou visutou kabinou, z opačného úpatí od Vierschachu pak klasickou 6místnou kabinkou.

Nevelký, rodinně koncipovaný areál rok co rok investuje do svého rozvoje, a dnes tak má tři dlouhé 4- 5kilometrové sjezdy s tisícimetrovým převýšením do údolí (včetně širokánské černé) a několik pohodovějších sjezdovek ve vrcholových partiích.

Itálie, Hochpustertal

O polovinu menší, ale kvalitou srovnatelný je sousední Rotwand, s nímž je spojen linkou skibusu. Rotwand má vlastně jen tři výrazné tratě: těm dominuje rodinná červená, obtékající lesem hlavní kabinkovou lanovku ze vsi Moos. Její sousedkou je černočerná trať s úvodním extrémně prudkým padákem. Do bočního údolí z těchto dvou tratí odbíhá nová, pohodově zvlněná, téměř modrá sjezdovka s moderní 8místnou kabinkou. Menší porci tratí a nižší převýšení nabízejí ještě skicentra Haunold a Innichen.

Ze sjezdařského pohledu je jihotyrolské údolí Hochpustertal popelkou Dolomit, pro běžkaře je naopak mekkou s nekonečnými 200 km upravovaných stop a prý dokonce i nejkrásnějším údolím na světě. I když zůstaneme při zemi, věže Tre Cime jsou skutečně tak fascinující, že se staly piktogramem této části Dolomit.

Více informací včetně cen skipasů - www.hochpustertal.info

Itálie, Hochpustertal

Civetta, liduprázdná zákoutí

Příjemně rozlehlé středisko na dohled dolomitské Marmoladě není neznámé, ale díky spleti tratí jsou jeho některá zákoutí téměř spolehlivě liduprázdná. Kulisa dvou kouzelných masivů - Civetty a Monte Pelma - a příjemně rozvlněné svahy jsou hlavní díly zdejší působivé mozaiky vjemů.

Celý prostor, kompletně obsažený lanovkami a vleky, čítá solidních 80 km sjezdovek, přičemž dominují svižné červené, proložené sem tam panoramatickou modrou nebo naopak sportovnějším slalomákem.

Nejrušněji je v okolí Col dei Baldi (1 922 m), kam míří od jezera Alleghe kabinky a sedačky. Z oblého vrcholku se dá pokračovat do všech světových stran - hlavní tahy vedou přes Monte Fertazzu (2 100 m) přes červené carvingové hřiště do Pesculu (1 410 m), po spojovací cestě do Palafavery, anebo zpět do Alleghe po trati libovolné náročnosti od loučky až po slalomák. Sportovně vystavěné tratě stékají z Crep di Pecol (1 756 m) do údolí Valzoldana. Čím dále od těchto míst, tím komornější až liduprázdné tratě objevíte.

Více informací včetně cen skipasů - ZDE.

Itálie, Monte Civetta

San Martino di Castrozza, fotogenická extáze

I zdatný harcovník Dolomit nezřídka jen tuší, že tu leží i San Martino di Castrozza, které však sesbíralo do své náruče "jen" 60 km sjezdovek. Možná je to i tím, že jihozápadní ostrůvek Dolomit je pro nás jedním z nejhůře dostupných. Cestou po brennerské dálnici míjíte odbočky do slavnější Val Gardeny, pak projíždíte Čechy milované Val di Fiemme a na sedlo Rolle, za nímž leží San Martino, šplháte mnoha serpentinami poměrně úzkou silničkou.

Pro italské návštěvníky je to ale s jeho dostupností přesně naopak, z jihu je to pro ně první "záchytné" středisko Dolomit s pohodlnou příjezdovou silnicí. I tak jsou místní svahy příjemně poloprázdné, jen o italských prázdninách je tu nával (od 22. 2. do 1. 3.). O jeho oblibě svědčí i stále přibývající hotely.

Panorama orámované divotvornou skalní skupinou Pale je bez nadsázky kouzelné a celý hřeben je umístěn tak fotogenicky, že pohlednicovou fotografii zvládne každý amatér snad kterékoliv sjezdovky. V tom nemá San Martino v Dolomitech konkurenci.

Itálie, San Martino

Ze všeho nejkrásnější je pozdní odpoledne na Passo Rolle, kde se skalní jehlice skupiny Pale v mizejících paprscích slunce doslova rozžhaví. Jak známo, i výhledy procházejí lyžařovým žaludkem, ale pojďme na to hlavní - na svahy.

Hlavní areál se rozpíná nad městečkem do jakéhosi vějíře s nejvyššími kótami Cima Tognola (2 383 m n. m.) a Punta Ces (2 225 m n. m.) a sjezdovkami směřujícími do všech světových směrů a v parádně členitém terénu. Už z dálky zaujme dlouhá lesní sjezdovka z Alpe Tognola, kam jezdí ze spodního okraje města kapacitní gondolová lanovka - ve své až 60metrové šíři stéká po proměnlivém severním úbočí ve sklonu hraničícím mezi sportovním a živě rekreačním stylem jízdy.

Geniální je červená sjezdovka z vrcholu Cima Tognola se zatáčkami a kompresemi, navíc obsloužená rozhrkanou dvousedačkou odrazující masy zpohodlnělých obloučkářů. Díky nadmořské výšce i stinné orientaci svahu se tu drží nejlepší sníh v celém San Martinu.

Zmlsanější lyžaři se dosyta vyjezdí i na sousedícím svahu Punta Ces, kam jezdí kapotovaná expresní 4sedačka. Velmi pěkná červená sjezdovka vede napravo od horní stanice, nalevo padá prudší a méně přehledná černá.

Dalším lákadlem jsou dvě lesní červené tratě pod stařičkou dvousedačkou, jedoucí do nevýrazného sedélka mezi Malgou Ces a Malgou Valcigolera.

Itálie, San Martino

Těšit se můžete i na den, kdy se vám navzdory vymalovanému počasí nebude chtít honit kilometry po sjezdovkách - vyjeďte na Rosettu. Milým rozptýlením vyhlídkové jízdy malou visutou kabinou na velkolepý rozhledový bod nad San Martinem je i liduprázdná dvojice širokánských modro-červených sjezdovek na spodním úseku z Col Verde do města. Tento areálek bývá osvětlený i pro večerní lyžování.

Celé městečko, které je vybavené všemi praktickými obchody a službami (kromě veřejného bazénu, který je až v 11 km vzdálené Fieře) a večer příjemně ožívá, přejdete za čtvrt hodiny pěšky. Lanovky přitom startují ze tří míst na jeho protilehlých koncích. Každodenně v podvečer se jeho centrum uzavře pro automobilovou dopravu a je tu příjemný klid, aniž by bylo cítit chcíplého psa.

Více informací včetně cen skipasů - ZDE