Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Istanbul: tepající město dvou kontinentů

aktualizováno 
- Když císaři hledali, kde založit nový Řím, zvolili místo, které je svou polohou jedním z nejfantastičtějších na světě - poloostrov mezi Zlatým rohem, Bosporským průlivem, dělícím Evropu od Asie, a Marmarským mořem. Dnes, šestnáct a půl století poté, co si císař Konstantin vybral toto místo za nové sídelní město římské říše, zůstává Istanbul, jak Konstantinopol po dobytí v roce 1453 pojmenovali osmanští Turci, stále fascinující a tepající metropolí, městem, jež v mnohém nemá na světě obdoby.
Rozkročen mezi Evropou a Asií je dnes megapolí (má 11 milionů obyvatel), která má mnohem blíže k Jakartě či Mexiko City než k Londýnu a Paříži. V bludišti paláců, slumů, vilových čtvrtí, panelových sídlišť, ucpaném miliony troubících a páchnoucích aut se skrývá omamné dědictví dvou velkých říší - byzantské a osmanské -, které svými kořeny sahá až hluboko do antického starověku.
Branou ke hledání stop zašlých civilizací je Aja Sofia, po století největší chrám křesťanského světa, jímž chtěl jeho tvůrce, císař Justinián, zastínit i bájný chrám Šalamounův. Klenby chrámu proto podpírají sloupy ze starověkých metropolí Baalbeku a Efesu, na stavbě pracovalo deset tisíc dělníků pět let a na výzdobu bylo použito šestatřicet tun zlata. Dnes, po patnácti stoletích, patří Aja Sofia k největším svatostánkům světa. Z krásné byzantské výzdoby se do dnešních dnů zachovaly jen fragmenty mozaikové výzdoby, v níž dosahovali Byzantinci dokonalosti. To málo, co pod bílou omítkou po pěti stoletích po přeměně chrámu na mešitu zůstalo, patří k nejskvělejším ukázkám tohoto druhu umění. Osmanská doba přidala chrámu jen minarety, lustry, trochu vnitřní výzdoby, což je důvodem k zamyšlení o pokoře dobyvatelů před starodávnou civilizací. Hned naproti Aji Sofie je pod zemí ukryt další ze zázraků Byzance - obrovská podzemní cisterna, kam se přiváděla akvadukty, jejich část zůstala také zachována, voda z několik desítek kilometrů vzdálených lesů. Tajemně působící cisterna je spíše než technickou stavbou obřím podzemním chrámem, jehož klenutý strop podpírají stovky antických sloupů.
Vedle Aji Sofie bylo také centrum byzantského Konstantinopolu - Hipodrom. Z této stavby pro 100 000 lidí se zachovalo málo - jen ovál, uprostřed něhož jsou dva obelisky: první, egyptský, byl kdysi ozdobou chrámu v Karnaku, druhý, byzantský, je "až" z desátého století. V putování za dědictvím Byzance nelze minout klášter Chora (Kariye muzeum), kde se daleko lépe než v monumentální Aji Sofii zachovala vnitřní výzdoba, jež zůstala pod zabílením osmanských dob takřka neporušená. Velikost středověkého Konstantinopolu dokreslují i mohutné hradby, jež staletí jen mírně pošramotila. Osmanská říše, která se prohlašovala za nástupkyni té byzantské, se snažila svoji předchůdkyni překonat a také to, co po sobě ve městě zanechala, je podobně velkolepé. Do doby sultánů, vezírů, eunuchů a harémů vede cesta přes palác Topkapi na Zlatém rohu, který ukrývá mnoho osmanských pokladů, přes harém na asijské straně Bosporu až k velkolepému paláci Dolmabahce, postavenému na březích průlivu v polovině minulého století. Stejně pozoruhodné jsou mešity. Modrá mešita z první čtvrtiny sedmnáctého století tvoří protipól původně křesťanské Aji Sofie a v mnohém ji překonává. Krásou a rozmanitostí však tuto mešitu předčí Sulejmanova mešita, jejíž rozmanitý komplex je sám o sobě malým městem. Fascinující je ovšem i život Istanbulu, balancující na rozmezí Evropy a nefalšovaného Orientu. Takřka povinná je návštěva Velkého bazaru, obrovitého labyrintu obchůdků, zlatnictví a čajoven, který je sice dnes už hlavně atrakcí pro turisty, ale v některých méně navštěvovaných zákoutích lze ještě popít v klidu skleničku silného dobrého čaje.
Přestože ceny jsou zde šité na obíraní turistů, lze tu při troše smlouvání i poměrně výhodně nakoupit - především
zlato, oblečení a stále ještě i kožené zboží. Jinde ve městě lze však to samé pořídit levněji. Poznat opravdový istanbulský život lze hned, jakmile ve starém městě odbočíte z turistických tras. Je to napínavé dobrodružství, protože s většinou lidí se jinak než turecky nedomluvíte, a tak je dobré mít s sebou napsaný název a adresu hotelu. Večer je především v letním Istanbulu tou nejkrásnější částí dne. Nejlepší je najít si kavárnu nebo hospůdku na břehu Marmarského moře, při dobré finanční situaci i restauraci v historické výletní čtvrti na březích Bosporu. Doporučit naopak nelze místní diskotéky a noční kluby, jejichž návštěva bývá velmi drahá. V okolí Istanbulu se dá i koupat v moři, které je ve městě znečištěné, avšak třicet kilometrů od centra jsou na březích Černého moře pěkné pláže. Koupat se jezdí i na Princezniny ostrovy na jih od města, které jsou oblíbeným výletním sídlem místních boháčů.

RADY NA CESTU:
Pokud můžete, jezděte po Istanbulu co nejméně autem. Zácpy ve vnitřním městě jsou nepřetržité. Proto přes den hlavně žádné okružní jízdy. Pozor na turecké liry - je jich 250 000 za dolar a milionové a statisícové bankovky jsou si podobné. V okolí hlavních pamětihodností pozor na náhončí do obchodů - připraví vás o čas i o peníze. V Turecku mají dobré místní pivo Efes, které však nepodávají v kavárnách. K turecké klasice patří mentolová Raki, turecká káva v džezvě, a především silný čaj.

Autor:


Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Francouzský park povolal opeřené uklízeče, nedopalky zničí letka havranů

Ve francouzském zábavním parku budou sbírat odpadky havrani. Ilustrační snímek

V zábavním parku Puy du Fou na západě Francie bude o pořádek pečovat šestice havranů. Ptáci byli vycvičeni na sbírání...

Soudruzi nás poslali rovnou pod rentgen. Trabanty dojely přes Čínu do Ruska

Expedice Dana Přibáně musela na čínské hranici projít důslednou kontrolou....

Dostat se do Číny letadlem je celkem snadné. Vjet tam autem je ale noční můrou. Pokud tedy není vaším snem...

Do Pákistánu prý jezdí jen hlupáci, ale Žlutý cirkus si to stejně užil

Babu, trabant, který se nikdy nezastavil, se nám začal rozpadat. Čím dál jsme,...

Skoro čtvrt roku jsme cestovali Indií. Bylo to krásné, bylo to intenzivní, ale bylo toho dost. Před námi je Pákistán,...

Najdete na iDNES.cz