Pokud se vypravíte na Island nikoli letecky, ale zvolíte lodní dopravu, třeba z norského Bergenu přes Shetlandské a Faerské ostrovy, doplujete asi po dvou dnech k východnímu pobřeží, do Seydisfjörduru. Cestujete-li automobilem nebo coby výprava autobusem, můžete nyní ostrov objet "ve vlastním", a navštívit tak "Island v kostce".
Stranou byste neměli nechat nejmohutnější vodopády Evropy Dettifoss a Selfoss, tím méně národní park Jökulsárgljúfur s neuvěřitelně zabarvenými skalními útvary. Četné možnosti k výletům skýtá okolí jezera Mývatn, geologicky významná oblast a jedno z největších hnízdišť kachen v Evropě. Mnoho zajímavého ze života velryb nabízí velmi pěkně uspořádaná expozice v městečku Húsavík na úpatí poloostrova Tjörnes. V patnáctitisícovém Akureyri je jedna z nejseverněji situovaných botanických zahrad na světě, a milovníci zvířat si určitě nenechají ujít pozorování tuleňů, žijících ve volné přírodě poloostrova Vatnsnes. Deildartunguhver se nachází na západě země, a je to nejen nejvýkonnější horký pramen Islandu (180 litrů za sekundu - teplota 97 °C), ale i místo s ojedinělou "samoobsluhou". Do připravené pokladničky vhodíte sto islandských korun, a z bedny si odeberete nasáčkovaná, ve zdejším skleníku vypěstovaná rajčata. Jak prosté! Jihozápad země, to je zejména Reykjavik, dejme tomu s katedrálou Hallgrímskirkja, či vodárnou Perla, jejíž prostory slouží i jako kulturní a výstavní zařízení. Slavná Modrá laguna - termální koupaliště v blízkosti geotermální elektrárny - je skutečným pojmem. Gejzír Geysir dal jméno těmto přírodním jevům. Sám už dnes tryská jen jedenkrát ročně za pomoci mýdla, a to na státní svátek Dne nezávislosti 17. června. Ságami opředený Skálholt, historické, kulturní a teologické místo Islandu je též jednou z dominant jihozápadu. Samozřejmě nesmíme zapomenout na Heklu (1491 m n.m.), jednu z nejznámějších činných sopek. Výstup na ni je ztížen ostrou lávou, a dokonce hrozí propadnutí do lávových tunelů. Avšak právě vyvřeliny a ledovcová pole jí dávají neopakovatelné kouzlo. S vodopády Seljalandsfoss a Glüfrafoss se setkáte na samém jihu. Pod prvním je možno projít, a chcete-li spatřit druhý, musíte přebrodit studenou vodu. Ledovec Vatnajökull o ploše 8300 kilometrů čtverečních je největším v zemi a je na mapě nepřehlédnutelný. Během přírodního procesu, který se nazývá "telení", padají do ledovcového jezera Jökulsárlón z ledovce odloupnuté kry. A právě mezi nimi proplouvají turisté, kteří jsou z bezpečnostních důvodů vybaveni plovacími vestami, na obojživelných lodích (loď se pomocí kol pohybuje i po zemi), což je nevídaná atrakce. Jen lesy na Islandu chybějí. Jeden, na naše poměry zcela miniaturní, spíše arboretum, se nachází v blízkosti třicet kilometrů dlouhého, 2,5 kilometru širokého a až 112 metrů hlubokého jezera Lögurinn. Ale to už jsme opět tam, kde jsme naše pomyslné putování začínali.
Autor je spolupracovníkem redakce
Stranou byste neměli nechat nejmohutnější vodopády Evropy Dettifoss a Selfoss, tím méně národní park Jökulsárgljúfur s neuvěřitelně zabarvenými skalními útvary. Četné možnosti k výletům skýtá okolí jezera Mývatn, geologicky významná oblast a jedno z největších hnízdišť kachen v Evropě. Mnoho zajímavého ze života velryb nabízí velmi pěkně uspořádaná expozice v městečku Húsavík na úpatí poloostrova Tjörnes. V patnáctitisícovém Akureyri je jedna z nejseverněji situovaných botanických zahrad na světě, a milovníci zvířat si určitě nenechají ujít pozorování tuleňů, žijících ve volné přírodě poloostrova Vatnsnes. Deildartunguhver se nachází na západě země, a je to nejen nejvýkonnější horký pramen Islandu (180 litrů za sekundu - teplota 97 °C), ale i místo s ojedinělou "samoobsluhou". Do připravené pokladničky vhodíte sto islandských korun, a z bedny si odeberete nasáčkovaná, ve zdejším skleníku vypěstovaná rajčata. Jak prosté! Jihozápad země, to je zejména Reykjavik, dejme tomu s katedrálou Hallgrímskirkja, či vodárnou Perla, jejíž prostory slouží i jako kulturní a výstavní zařízení. Slavná Modrá laguna - termální koupaliště v blízkosti geotermální elektrárny - je skutečným pojmem. Gejzír Geysir dal jméno těmto přírodním jevům. Sám už dnes tryská jen jedenkrát ročně za pomoci mýdla, a to na státní svátek Dne nezávislosti 17. června. Ságami opředený Skálholt, historické, kulturní a teologické místo Islandu je též jednou z dominant jihozápadu. Samozřejmě nesmíme zapomenout na Heklu (1491 m n.m.), jednu z nejznámějších činných sopek. Výstup na ni je ztížen ostrou lávou, a dokonce hrozí propadnutí do lávových tunelů. Avšak právě vyvřeliny a ledovcová pole jí dávají neopakovatelné kouzlo. S vodopády Seljalandsfoss a Glüfrafoss se setkáte na samém jihu. Pod prvním je možno projít, a chcete-li spatřit druhý, musíte přebrodit studenou vodu. Ledovec Vatnajökull o ploše 8300 kilometrů čtverečních je největším v zemi a je na mapě nepřehlédnutelný. Během přírodního procesu, který se nazývá "telení", padají do ledovcového jezera Jökulsárlón z ledovce odloupnuté kry. A právě mezi nimi proplouvají turisté, kteří jsou z bezpečnostních důvodů vybaveni plovacími vestami, na obojživelných lodích (loď se pomocí kol pohybuje i po zemi), což je nevídaná atrakce. Jen lesy na Islandu chybějí. Jeden, na naše poměry zcela miniaturní, spíše arboretum, se nachází v blízkosti třicet kilometrů dlouhého, 2,5 kilometru širokého a až 112 metrů hlubokého jezera Lögurinn. Ale to už jsme opět tam, kde jsme naše pomyslné putování začínali.
Autor je spolupracovníkem redakce
