Island: práci zde Bůh nedodělal

- A byl den sedmý a Bůh po práci odpočíval. Stvořil Zemi i vše živé na ní. Tak praví bible svatá. A co říká s velkou dávkou nadsázky islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson? "Není to tak zcela pravda, protože Bůh podle všeho zapomněl na Island. U nás Země ještě stále vzniká. Každý den," prohlásil před časem v rozhovoru pro televizní stanici CNN. Pak Grímsson už vážně dodal: "Můžete zde vidět činné sopky, gejzíry, pohybující se ledovce, častá jsou zemětřesení. Jako kdysi při vzniku světa."

"Je to skutečně země, která nemá v mnoha směrech ve světě srovnání," dodává i průvodkyně českých turistů a islandistka Marta Jeřábková. "Island je strašně zvláštní," říká téměř zasněně.
V čem?
Stačí se podívat například na hlavní město Reykjavík. Je zvláštní, protože to je a současně už téměř ani není Island. Nemá s ničím srovnání. Má přes 150 000 obyvatel a na místní poměry je to gigantické velkoměsto. Vždyť Islanďanů je jenom kolem 275 000. V překladu Reykjavík znamená "Kouřící zátoka", jenže kouře se zde nadýcháte leda tak z tisíců automobilů.
V čem ještě zvláštní? Podívejte se na Stjórnarrádid: bílá budova, má jeden vchod, třicet oken, osm kanceláří. Co to je? Úřad prezidenta a premiéra. "My si nepotrpíme na žádnou okázalost, na to tady nejsou ani podmínky a vlastně na to není ani nikdo zvědavý," míní manžerka cestovní kanceláře Signý Gudmundsdóttirová.
Mnoho výjimečného proto v Reykjavíku neuvidíte - malé domečky, často pobité vlnitým plechem, a také pořádek, klid, spořádanost. Ta ustoupí jenom na chvilku. Každá noc z pátku na sobotu patří v Reykjavíku mladým: pijí po litrech vodku s colou, zpívají, křičí, mačkají se, líbají, radují. Je to jiný Island, který se nedá na jiných místech vidět.
Na těch jiných místech uvidíte především přírodní krásy. Panenské, neporušené, nutící téměř nikdy nezastrkávat fotoaparát do brašny.
Například v národním parku Thingvellir je soutěska Almannagjá. Neobyčejná soutěska - tato největší tektonická puklina západního Islandu, kde byl v roce 930 založen Althing (jeden z nejstarších parlamentů světa), tvoří současně geologickou hranici mezi Evropou a Amerikou. Uděláte pár kroků a jste na dvou světadílech.
Pro dobrodruhy je zase lákadlem výstup na sopky. Těch činných je zde přes třicet. Ano, ano, i na slavnou Heklu můžete vylézt. Není to prý ani tak těžké, ale několik hodin to trvá. Pokud by nestačila Hekla, zde je výčet dalších vulkánů: Krafla, Askja, Eldfell, Laki, Katla... Romantická jména, že?
Jsou vám málo sopky? Tak vyzkoušíme ledovce: Vatnajökull, Hofsjökull, Mýrdalsjökull, Langjökull... Když nestačí ani to, tak přejdeme k vodopádům: Gullfoss, Hengifoss, Seljalandsfoss...
Kromě přírody - a lidí samozřejmě - jsou na Islandu překrásní koně. Zvláštní plemeno. Equus sandinavicus se jim latisky říká. Jsou malí (tak 135 centimetrů), ale mohutní (do 400 kilo) i silní. Domorodci milují jízdu na koních a v posledních letech se k nim přidali i turisté. Mimo města se koně pasou všude. I na lávových polích, kde je minimum trávy. Stáje objevíte téměř i v centru Reykjavíku. Koníčky jsou výnikající strava pro kamery.
Když budete na severozápadě ostrova, uvidíte nekonečné kolonie ptáků. Nejznámější je papuchalk, který svým vzezřením připomíná tlustého papouška. Když se vám nepoštěstí jej uvidět ve volné přírodě, nevadí. Hojně se vyskytuje na pohlednicích a... na talířích Islanďanů. Je to jedna z vybraných a oblíbených pochoutek.
Když už budete u pochoutek, vybírejte opatrně! Dlouho izolovaní Islanďané si libují v jídle, které cizincům nejede. A navíc, vše je zde na naše poměry hodně drahé.
Drahá není například voda. Obyčejná voda. Vynikající voda. S mírnou siřičitou příchutí. Neupravovaná. Nechlorovaná. Pramenitá. Otočíte kohoutkem a můžete bez nejmenších obav pít. Balená voda v plastikových lahvích? Na Islandu? Šílenství. Pozor však, když otočíte kohoutkem s teplou vodou. Turisté se někdy spálí, protože teče okamžitě skutečně horká. Pamatujte, máte termální prameny často pod nohama. Doslova. Domy jsou také vytápěny touto vodou.
Island je totiž tak zvláštní. Zvláštně krásný. Zvláštně přitažlivý.

Cesta Islandem: Dobře oblečen a nikdy sám
Přestože na Islandu nepanují až tak drastické přírodní podmínky, jak by se mohlo někdy zdát, je nutné se na cestu do této země důkladně připravit. Samotní Islanďané s humorem říkají: "Myslíte, že je špatné počasí? Počkejte pět deset minut, však ono se změní." Téměř vždy mají pravdu. Změní. Často ale ještě k horšímu.
Jednou z největších nástrah, která vůbec na turisty na Islandu čeká, je totiž právě vrtkavost počasí. Skutečně krásných, slunečních dní je pomálu. Pořád fouká vítr a často prší. Mlhy nejsou výjimkou.
Jak se tedy na cestu vybavit?
Především jsou to pevné boty s dostatečně silnou podrážkou. Nezbytností je teplé oblečení, ale radši v několika tenších vrstvách. Naprostou samozřejmostí by měla být pláštěnka a pokrývka hlavy.
Velkým rozdílem je to, zda návštěvník přijede s organizovanou skupinou, nebo samostatně. Pokud jedete s cestovní kanceláří, tak mnoho problémů okamžitě odpadá (i když ty boty a pláštěnka platí pro každého). Individuální cestovatelé však potřebují i další vybavení.
Například potraviny, protože na odlehlejších místech Islandu nebudete mít kde nakoupit. Leda tak u benzinových pump, pokud vůbec nějaké potkáte (těch je dostatek na okružní hlavní silnici kolem ostrova, ale ve vnitrozemí je to slabší). Přitom dovoz potravin je omezen na tři kilogramy na osobu. Například salámy, maso či máslo je zákázáno dovážet.
Místní průvodci připomínají i další důležitou věc: nepohybujte se po neobydlených místech země sami. Je to skutečně nebezpečné, protože zdejší trasy nejsou značené a zabloudit není problém. K bezpodmínečné výbavě patří i lyžařské hůlky (i v létě!). Nebudete sice lyžovat, ale budete je potřebovat při brodění řekami a potoky, které na mnoha místech přetínají stezky.
Pozor se musí dávat i na lávových polích. Dále musí být turista opatrný u různých tůněk - bývá v nich i kyselina sírová!
Island je nádherná země, ale zdejší příroda je schopna se "vetřelcům" bránit. Pamatujte vždy na to.


Islandská nej:
- Vatnajökull: největší ledovec kontinentu
- Látrabjarg: skalnatý útes, zdejší maják Bjargtangi je vůbec nejzápadnějším místem Evropy
- Ellidaár: řeka v Reykjavíku, jediná v kterémkoli evropském hlavním městě, kde se dá lovit losos
- vodopád Seljalandsfoss: jedno z nejfotografovanějších míst Islandu
- v okolí ostrova žije sedmnáct druhů velryb a hnízdí zde miliony mořských ptáků

Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT: Na Island pořádá zájezdy například cestovní kancelář Čedok (telefony: 0800/112112, 02/24197111). Své cesty organizuje v srpnu v ceně od 38 000 korun. Výhodou této varianty je, že se letí přímo z Prahy do Reykjavíku. Kancelář pořádá i jednodenní výlet do Grónska. Cestovat po Islandu se dá samozřejmě i individuálně, ale protože se jedná o jednu z vůbec nejdražších zemí na světě a navíc na mnoha místech stále se slabou infrastrukturou, bývají organizované zájezdy finančně poměrně výhodné.
KDY PŘIJET: Přestože je Island pravou severskou zemí, nepanuje zde taková zima, jak by se mohlo zdát. Například nejnižší průměrná teplota v Reykjavíku je v lednu a to minus jedna a nejtepleji je v červenci, kdy je v průměru jedenáct stupňů. Problémem je však neustálý vítr a časté srážky. Teď už jezdí turisté na ostrov po celý rok, ale nejideálnější je samozřejmě letní období.
CO OCHUTNAT: Dary moře a vodu. Výběr ryb je obrovský. Výjimečnou specialitou je hákarl, což je nevábně páchnoucí žraločí maso, které je před požíváním zakopáno měsíce v zemi. Maso z velryby už dostanete pouze v jedné reykjavícké restauraci a je dovezené z Japonska. Lov velryb je totiž od roku 1992 zakázán. Vyzkoušet by se ale měla i zdejší kmínka brennivín, které Islanďané výstižně říkají "černá smrt". A pijte obyčejnou vodu - je vynikající.
CO SI KOUPIT:
Hlavně výrobky z kvalitní místní vlny - vesty či svetry. Ty jsou oblíbené, kvalitní a velmi pěkné. Odpovídá tomu však i cena: dobrý svetr přijde v přepočtu na více než 3 000 korun. Cizinci zde rádi nakupují i známky. Skutečným unikátem jsou pak fjallagrös, což jsou výrobky z mechu a lišejníků. Ty mají podle výrobce velmi dobré účinky na zdraví člověka.

Jedním z nejznámějších míst Reykjavíku je dům Höfdi. Zde se v roce 1986 sešel Reagan s Gorbačovem a rozhodovali o osudu světa. Místní říkají, že v domě straší.

Největší islandský vodopád Skógafoss: výška šedesát metrů

Odolné islandské koně potkáte i na lávových polích