Ischgl: tisíc a jeden freeride

  • 3
Hypermoderní lyžařská aréna Silvretta nad rakouským Ischglem hýčká své návštěvníky 200 kilometry sjezdovek a lanovkami s koženým potahem. Ovšem nejde jen o luxus, jak potvrzují zdejší terény. Bezmála třítisícové vrcholky dobře zásobené sněhem jsou bezednou studnou freeridu.

Volné ježdění v Ischglu je výjimečné tím, že se tu sešlo několik nadmíru příhodných faktorů.

V prvé řadě je to množství a pestrost freeridových svahů, které zahrnují jak terény pro jezdce začínající, tak i pro ostřílené freeridery. Při mnoha zdejších sjezdech se v extrémně skloněném svahu lyže doslova propadají a je třeba značných zkušeností jezdce, aby dobře posoudil lavinové riziko toho kterého svahu.

Na druhou stranu jsou tyto hardcorové sjezdy ušetřeny nebezpečí převislých skal a jejich nejnáročnější pasáže bývají poměrně přehledné. Trasu si je díky tomu možné (a nutné!) odpozorovat z přilehlých sjezdovek a okolních lanovek. Ty vedou téměř na všechna nástupní místa.

Svou roli hraje i značná jistota sněhu, jehož tučnou vrstvu zabezpečuje poloha v hlavním hřebeni Alp a její trvanlivost pak vysoká nadmořská výška a častá severní orientace svahů. Drtivá většina freeridů mezi Ischglem a Samnaun se odehrává ve výšce nad 2.000 metrů.

Informace o lyžování v Ischglu v češtině najdete ZDE

Sedm ostrých žlabů
Z hlavní křižovatky lanovek na Idalpu vede 6sedačka s modrou sjezdovkou do sedla Velill, kde na opačnou stranu klesá červená trať stejnojmenným údolím (Velilltal). Už její horní pasáž je možné nahradit prostorem celé pláně a vykreslit do hlubokého sněhu prvních pár freeridových oblouků.

Po dojezdu zpět na sjezdovku č. 7 se po levé straně vztyčí skalnatý vrchol Pardatschgrat (2.624 m), z něhož do této kotliny padá sedm pěkně prudkých žlabů. Jejich sklon prakticky nepolevuje pod 50 st. a šíře o mnoho nepřesahuje deset metrů, v některých z nich jsou dokonce ještě extrémnější místa.

Sjezdu by se měli zúčastnit jen zkušení freerideři schopní důkladné prohlídky terénu ve žlabech ze zmíněné tratě.

partner přílohy

V případě velkého množství sněhu, které v Ischglu není výjimkou, je možné rozproudit adrenalin i na opačné straně Pardatschgratu, již zdobí sněhové zábrany. Přes ně je pak možné skákat až k mezistanici lanovky z Ischglu.

Freeridové lavory
Neméně atraktivní freeridové hody čekají na centrálním vrcholu Greitspitz (2.872 m), kam vyjíždí podél hranice se Švýcarskem krátká kotva.

Kolem černé sjezdovky se jede nejprve prudkým svahem, mine se výrazné skalisko s vrcholovým křížem, až se konečně přistane v údolí Höllenkar. Odtud se vrací 8sedačka na Idalp, další lanovky míří i jinými směry.

Od výstupu z kotvy na Greitspitz je rovněž možné vydat se rovnou kotlem Höllenkar, přičemž se cestou postupně otevírá široká freeridová louka o sklonu černé sjezdovky. Po nenáročném, ale svižném sjezdu přistanete opět u spodních stanic lanovek pod Idalpem.

Z horních partií Höllenkaru je snadné vystoupat sedačkovou lanovkou na Palinkopf (2.864 m), druhý nejvyšší bod celé Silvretta Areny. Z něj se směrem do údolí Vesil svažuje velký terénní lavor s náznakem žlábků, které mohou být tečkou za prvním freeridovým dnem.

Může se hodit

Lavinové a sněhové info: www.lawine.at/tirol
tel. - +43 (5444) 5266 11

Důsledně dodržujte zásady bezpečného pohybu v horách, informujte se na aktuální lavinové nebezpečí! Zvažte své schopnosti, túru podnikejte jen se spolehlivými osobami minimálně ve tříčlenných družstvech a se základním bezpečnostním vybavením (vyhledávací lavinový přístroj, Recco, mobilní telefon, lopatka, sonda)

Lyžařské parametry Silvretta Areny
nadmořská výška 1.400 - 2.900 m n. m.
200 km sjezdovek
sezona: začátek prosince - začátek května