Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Irové v Kanadě a Saint Patrick's Day

  9:44aktualizováno  9:44
- Na svete neni mnoho zemi, ve kterych jsou zastoupeny snad vsechny narody, nabozenstvi a rasy, jez na svete existuji. Tim mene je zemi, ktere si s touto osemetnou a obcas i vybusnou zalezitosti - zvanou multikulturalismus -, vyrovnaly tak dobre jako Kanada. Kanadska tradice svobody, demokracie a prisneho dodrzovani lidskych prav nema asi nikde na svete obdoby. Navic v Kanade - na rozdil od USA -, nikdy neexistovalo otroctvi a segregace, coz bylo zrejme prvnim duvodem k tomu, proc do Severni Ameriky prichazeli emigranti ze vsech koutu sveta. A tak se po staleti prichodem ruznych narodu a jejich kultur vytvarely tradice a s nimi se prirozene integrovaly i jejich svatky.

     Jednim z nejznamejsich svatku v Kanade slaven a komercne velmi silne propagovanem je irsky svatek Saint Patrick's Day. Nez zacnu psat o nem, chtel bych se nejprve zminit o irskych Kanadanech, jak jsem je mel moznost za temer dvacet let zivota
 v Kanade osobne poznat.
      Toronto je velmi kosmopolitni mesto, kde podle statistik dokonce prevazuji obyvatele nebile pleti. Velmi pocetnou etnickou skupinu ( i kdyz ne tak silnou jako v americkem New Yorku nebo Bostonu) tvori prave irsti Kanadane. Irove zde ziji po mnoho generaci nekolik set let. Ziskali si vseobecnou uctu a spolecenskou vaznost. Je vseobecne znamo, ze az do konce 50. let  mel pramalou sanci dostat se v Torontu k policii ten, kdo nebyl irskeho nebo skotskeho puvodu. Tito vysoci robustni policiste charakteristikou pripominali povestne londynske "bobiky". Perfektne znali sve rajony a ve vetsine pripadu si umeli sjednat s galerkou poradek, aniz by museli pouzit pistole nebo slzneho plynu. Z hlediska dnesniho standardu to asi pusobi ponekud nezakonne, ale melo to neco do sebe:  torontske ulice byly tehdy i mnohem bezpecnejsi a kriminalita nepatrna. Nikde jsem se nedocetl, ze by dochazelo k nejake policejni brutalite. Zrejme to spise pripominalo atmosferu 20. let v Praze, kdy zizkovsky kasar Mrkvicka udelal "kacu" a pan kriminalni rada Vacatko si pro nej prisel primo ke Smelhauzum, a se slovy: "Servus, Ferdo, dnes se vyspis u nas na vachcimre," dal Ferdovi najevo, ze je po vsem.
      Obecne asi plati ono prastare, ze v kazdem narode a v kazde rase se najdou dobri i spatni lide, jako ze i kazdy narod a rasa maji do jiste miry urcite specificke povahove rysy. Zejmena na pracovisti jsem poznal mnoho Iru, a nekteri z nich se stali mymi blizkymi prateli. Mohu potvrdit, ze to jsou velmi pratelsti, srdecni, houzevnati a pracoviti lide s velkym smyslem pro humor a ochotou vzdy pomoci   (jen pro zajimavost - irsky prapuvod maji hned dva znami americti prezidenti - J. F. Kennedy a R. Reagan). Dokonce jsem mel mnohokrat pocit, ze v sobe nosi cosi, co se podoba one povestne ceske svejkovine. S Cechy ale maji hned nekolik dalsich spolecnych rysu: predevsim miluji  fotbal, ktery je jejich nejpopularnejsim sportem; spojuje nas i vrela naklonnost k pivu a k muzicirovani a zpevu vubec. Rika-li se, ze co Cech to muzikant, pak o Irech plati, ze co Ir to pevec. Irove totiz zpivaji radi a pri vsech prileziostech. Mimochodem, take jste si vsimli, ze zatimco si Irove na svetovych a evropskych sampionatech zpivaji, anglicti  fotbalovi fanousci demoluji, na co prijdou, a pritom Irove nemaji o nic mene upito, nez Anglicane? Poznal jsem je take jako decentni lidi v tom nejostrejsim kontrastu s tim, co se za poslednich tricet let deje v Severnim Irsku.
     Ale nyni zpet k St. Patrick's Day. O tom, do jake miry je tento den spojen s Iry, svedci fakt, ze se 17. breznu casto rika "sedmnacteho irskeho". Legenda rika, ze se sv. Patrik narodil roku 387 pravdepodobne ve skotskem Dumbartonu, ackoliv nejmene dalsi tri zeme - Francie, Anglie a Wales -, prohlasuji, ze jsou  misty jeho rodiste ony. Otec sv. Patrika Calphurnius byl rimsky vojevudce a matka byla neter sv. Martina. Patrik byl ve svych 16 letech unesen z Irska piraty, kteri je prodali do otroctvi Michuovi z hrabstvi Antrim. Zde zil Patrik sest let, zivil se jako pasacek vepru, a naucil se tam keltskemu jazyku. Pote se mu podarilo uprchnout do Bretane. Patrik se chtel stat misionarem, a proto vstoupil do klastera sveho prastryce sv. Martina, kde se na toto poslani pripra-voval 18 let. Na sve misi pracoval v Bretani, v hrabstvi Cornwall ve Walesu, dale ve Skotsku, ale nejvice pusobil v Irsku. Jeho pout muze byt vysledovana podle mist, ktera byla po nem pojmenovana. Jeho nejvetsi prinos je videt v Irsku, kde krome kazani a uceni postavil mnoho klasteru a zakladal skoly. Legenda dokonce tvrdi, ze byl schopen delat i zazraky. Sv. Patrik zemrel 17. brezna roku 493.
     Na pocest tohoto dne se v Kanade poradaji mj. i v restauracich a disko-klubech party, obchody maji velke slevy a  vetsi mesta organizuji slavnostni pruvody. Pro dokresleni toho, v jakem duchu se oslava tohoto dne nese, mohu uvest nejednu vlastni zkusenost. Ale za mnohe alespon tato: v jednom disko-klubu nas uvitali namisto petrobarevne vyzdoby vyhradne zelenou barvou
(irska narodni barva) a na strope se skvel velikansky zeleny trojlistek - shamrock (irsky narodni symbol). Zelene nebylo snad jen to cervene vino, protoze i z pipy se linulo zelene pivo, zelena byla take club-soda. A dokonce i hlavni cena vyhlasene souteze
o nejvystiznejsi symbol svatku - obrovsky dort. Vyhraly jej dve divky, ktere za bujareho veseli predlozily na toaletach sejmute vitezne rekvizity - jedna vytahla v hrsti zmackanou zelenou podprsenku a ta druha zelene kalhotky.
     Z toho by se dalo usuzovat, ze Saint Patrick mohl byt skutecne vesela kopa, anebo ze dobre vedel, co zivotu prospiva nejvice : humor a zpev. A tak si toho i vy doprejte co nejvice, my si zatim odskocime na blahodarne patrikovske pivo...

Srdecne vas zdravi Petr a Vera Kohoutovi z kanadskeho Ontaria.

Autor:




Nejčtenější

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Další z rubriky

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Baťůžkář v Maroku
Z fabriky do světa. Šampón a lunchmeat jsem hned zahodil, říká cestovatel

Jsou to dva roky, co tehdy jednadvacetiletý Vojtěch Kadera z Touškova na Plzeňsku seděl v kuřárně pro zaměstnance firmy, kde pracoval, a koukal přes plot. „Tam...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.