Jednim z nejznamejsich svatku v Kanade slaven a komercne velmi silne propagovanem je irsky svatek Saint Patrick's Day. Nez zacnu psat o nem, chtel bych se nejprve zminit o irskych Kanadanech, jak jsem je mel moznost za temer dvacet let zivota
v Kanade osobne poznat.
Toronto je velmi kosmopolitni mesto, kde podle statistik dokonce prevazuji obyvatele nebile pleti. Velmi pocetnou etnickou skupinu ( i kdyz ne tak silnou jako v americkem New Yorku nebo Bostonu) tvori prave irsti Kanadane. Irove zde ziji po mnoho generaci nekolik set let. Ziskali si vseobecnou uctu a spolecenskou vaznost. Je vseobecne znamo, ze az do konce 50. let mel pramalou sanci dostat se v Torontu k policii ten, kdo nebyl irskeho nebo skotskeho puvodu. Tito vysoci robustni policiste charakteristikou pripominali povestne londynske "bobiky". Perfektne znali sve rajony a ve vetsine pripadu si umeli sjednat s galerkou poradek, aniz by museli pouzit pistole nebo slzneho plynu. Z hlediska dnesniho standardu to asi pusobi ponekud nezakonne, ale melo to neco do sebe: torontske ulice byly tehdy i mnohem bezpecnejsi a kriminalita nepatrna. Nikde jsem se nedocetl, ze by dochazelo k nejake policejni brutalite. Zrejme to spise pripominalo atmosferu 20. let v Praze, kdy zizkovsky kasar Mrkvicka udelal "kacu" a pan kriminalni rada Vacatko si pro nej prisel primo ke Smelhauzum, a se slovy: "Servus, Ferdo, dnes se vyspis u nas na vachcimre," dal Ferdovi najevo, ze je po vsem.
Obecne asi plati ono prastare, ze v kazdem narode a v kazde rase se najdou dobri i spatni lide, jako ze i kazdy narod a rasa maji do jiste miry urcite specificke povahove rysy. Zejmena na pracovisti jsem poznal mnoho Iru, a nekteri z nich se stali mymi blizkymi prateli. Mohu potvrdit, ze to jsou velmi pratelsti, srdecni, houzevnati a pracoviti lide s velkym smyslem pro humor a ochotou vzdy pomoci (jen pro zajimavost - irsky prapuvod maji hned dva znami americti prezidenti - J. F. Kennedy a R. Reagan). Dokonce jsem mel mnohokrat pocit, ze v sobe nosi cosi, co se podoba one povestne ceske svejkovine. S Cechy ale maji hned nekolik dalsich spolecnych rysu: predevsim miluji fotbal, ktery je jejich nejpopularnejsim sportem; spojuje nas i vrela naklonnost k pivu a k muzicirovani a zpevu vubec. Rika-li se, ze co Cech to muzikant, pak o Irech plati, ze co Ir to pevec. Irove totiz zpivaji radi a pri vsech prileziostech. Mimochodem, take jste si vsimli, ze zatimco si Irove na svetovych a evropskych sampionatech zpivaji, anglicti fotbalovi fanousci demoluji, na co prijdou, a pritom Irove nemaji o nic mene upito, nez Anglicane? Poznal jsem je take jako decentni lidi v tom nejostrejsim kontrastu s tim, co se za poslednich tricet let deje v Severnim Irsku.
Ale nyni zpet k St. Patrick's Day. O tom, do jake miry je tento den spojen s Iry, svedci fakt, ze se 17. breznu casto rika "sedmnacteho irskeho". Legenda rika, ze se sv. Patrik narodil roku 387 pravdepodobne ve skotskem Dumbartonu, ackoliv nejmene dalsi tri zeme - Francie, Anglie a Wales -, prohlasuji, ze jsou misty jeho rodiste ony. Otec sv. Patrika Calphurnius byl rimsky vojevudce a matka byla neter sv. Martina. Patrik byl ve svych 16 letech unesen z Irska piraty, kteri je prodali do otroctvi Michuovi z hrabstvi Antrim. Zde zil Patrik sest let, zivil se jako pasacek vepru, a naucil se tam keltskemu jazyku. Pote se mu podarilo uprchnout do Bretane. Patrik se chtel stat misionarem, a proto vstoupil do klastera sveho prastryce sv. Martina, kde se na toto poslani pripra-voval 18 let. Na sve misi pracoval v Bretani, v hrabstvi Cornwall ve Walesu, dale ve Skotsku, ale nejvice pusobil v Irsku. Jeho pout muze byt vysledovana podle mist, ktera byla po nem pojmenovana. Jeho nejvetsi prinos je videt v Irsku, kde krome kazani a uceni postavil mnoho klasteru a zakladal skoly. Legenda dokonce tvrdi, ze byl schopen delat i zazraky. Sv. Patrik zemrel 17. brezna roku 493.
Na pocest tohoto dne se v Kanade poradaji mj. i v restauracich a disko-klubech party, obchody maji velke slevy a vetsi mesta organizuji slavnostni pruvody. Pro dokresleni toho, v jakem duchu se oslava tohoto dne nese, mohu uvest nejednu vlastni zkusenost. Ale za mnohe alespon tato: v jednom disko-klubu nas uvitali namisto petrobarevne vyzdoby vyhradne zelenou barvou
(irska narodni barva) a na strope se skvel velikansky zeleny trojlistek - shamrock (irsky narodni symbol). Zelene nebylo snad jen to cervene vino, protoze i z pipy se linulo zelene pivo, zelena byla take club-soda. A dokonce i hlavni cena vyhlasene souteze
o nejvystiznejsi symbol svatku - obrovsky dort. Vyhraly jej dve divky, ktere za bujareho veseli predlozily na toaletach sejmute vitezne rekvizity - jedna vytahla v hrsti zmackanou zelenou podprsenku a ta druha zelene kalhotky.
Z toho by se dalo usuzovat, ze Saint Patrick mohl byt skutecne vesela kopa, anebo ze dobre vedel, co zivotu prospiva nejvice : humor a zpev. A tak si toho i vy doprejte co nejvice, my si zatim odskocime na blahodarne patrikovske pivo...
Srdecne vas zdravi Petr a Vera Kohoutovi z kanadskeho Ontaria.
