Ozbrojené gerily z Hnutí za nezávislou Papuu zbudovaly kontrolní stanoviště na hlavních tazích. "Jsme připraveni zabíjet nebo se nechat zabít," prohlásil jeden z šéfů hnutí. Indonésie se ovšem provincie nemíní za žádnou cenu vzdát a přisunuje sem vojenské posily. Vzplály první boje, obě strany již mají první mrtvé.
Cítí se utlačováni
Irian Jaya je na první pohled zemí nezměrného přírodního bohatství. Let odhalí jeden z posledních téměř nedotčených deštných pralesů, který se plazí vzhůru až ke sněžným vrcholkům, bohatým na měď, zlato a další nerosty. Při bližším pátrání je však brzy zřejmé, že v tomto ráji není všechno zdaleka v pořádku. Mnozí říkají, že úsilí Jakarty o integraci provincie působí smutný obraz - Irianci se ve vlastní zemi dostávají do podřízenosti cizincům. Na ústředním tržišti v Jayapuře sedí několik domorodých prodejců na podlaze před svým ovocem a zeleninou. Stánky všude kolem však obsadili obchodníci z Jávy. Také skoro všem úřadům dominují přistěhovalci z Jávy. Jakarta usiluje o to usnadnit provincii cestu do 21. století. Avšak holou skutečností je, říkají domorodci, že tato snaha přináší víc komplikací než užitku. "Směs předsudků a diskriminací vede k tomu, že Irianci se ve své bohaté zemi stávají těmi nejchudšími," tvrdí Benny Giay z kmene Daniů, první doktor filozofie z náhorních plošin Irianu.
Problém je složitější
Indonésané říkají, že původní Irianci dosud nejsou schopni vykonávat mnohá zaměstnání, a proto je třeba přistěhovalců z ostrovů. Skutečnost je však poněkud komplikovanější. Mnozí domorodci, zvláště ti vzdělanější, jsou již plně vřazeni do moderní společnosti. Ale pro většinu původních obyvatel je krajně obtížné, ne-li nemožné, najít přiměřenou práci. Jeden domorodý zaměstnanec hotelu dává vinu vlastním lidem: "Začínal jsem tady před lety jako poslíček. Tvrdou prací jsem se ale vypracoval," tvrdí. "Ale většina lidí si myslí, že by měla sedět na vedoucí židli, ukázat se v úřadě na dvě hodiny, a už zase pádit domů." Ovšem Augustinus Rumansara, tajemník Nadace pro rozvoj podnikání, míní, že podobné postoje jsou zakořeněné v časech, kdy bylo dobře. "Než sem přišli přistěhovalci, bylo dost ryb, ovoce i masa pro každého. Život nevyžadoval tolik energie. Proto dnes nejsou naši lidé schopni konkurovat chudým příchozím z Jávy, kteří jsou připraveni vykonávat jakoukoli práci."
Rozpory narůstají
Všichni se shodují v tom, že obě kultury k sobě stále mají nesmírně daleko a propast mezi nimi dále narůstá. "Domorodci mají pocit, ať už více či méně oprávněný, že jsou ožebračováni, a nehodlají se s tím smířit," řekl listu Sydney Herald šéf místní humanitární organizace. "Indonésie jim nabízí autonomii, ale oni chtějí víc - lepší školy, zaměstnání, a hlavně respekt a úctu. Aby se s nimi zacházelo jako s opravdovými občany jejich země, ne jako s dětmi." Podle mnohých se Irianci nyní rozhodli, že jediný způsob, jak toho dosáhnout, je boj. Proto provincii zřejmě čeká období chaosu a násilí s nejasným koncem.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
- Irian Jaya leží v západní části Nové Guine je a má 2,5 milionu obyvatel
- tvoří 22 procent území Indonésie
- připojena k ní byla v roce 1963, 6 let poté připojení potvrdilo referendum
- od té doby zde probíhá omezený ozbrojený boj o nezávislost
 |
