Na četných plážích zavedly úřady dokonce nový varovný systém: kromě červených a černých vlajek, které tradičně upozorňují na rozbouřené moře a zákaz koupání, teď před nebezpečnými živočichy varují vlajky s modrou medúzou na bílém pozadí.
Již počátkem července upozorňoval španělský mořský biolog Damia Jume z Institutu pro středomořská studia na Mallorce, že pozoroval mělčiny plné medúz u menších ostrovů v okolí Mallorky.
Výzkumná organizace Oceana poté vyslala průzkumnou loď podél španělského pobřeží - a konstatovala, že nastala medúzí invaze. V některých pobřežních oblastech Španělska napočítali biologové více než deset medúz na metru čtverečním.
"Kam jsme se podívali, byly medúzy," řekl listu Independent Ricardo Aquilar, který se plavby zúčastnil. Podle výzkumníků převažoval druh talířovka svítivá (Pelagia noctiluca), v menším množství měchýřovka portugalská (Physalia physalis).
Talířovka svítivá je malá, nejvýš deseticentimetrová medúza s fialovými tečkami na zvonovitém těle, která, jak napovídá její název, umí světélkovat. Zatímco většina druhů medúz prochází za život stadiem přisedlého polypa i volně plovoucí medúzy, u talířovky "usedlé" stadium chybí a medúzy vznikají přímo z plovoucích larev. Žijí v koloniích a živí se planktonem nebo drobnými rybkami.
Medúza - ilustrační foto
| To, čím je medúza tak nepříjemná, jsou žahavé buňky na povrchu zvonu a zejména chapadel. Dotek žahavého orgánu talířovky způsobí okamžitou bodavou bolest. Na kůži naskočí pupínky a intenzivní žahnutí může zanechat na kůži trvalou jizvu. Požahání je velmi nepříjemné. Může člověku způsobit bolestivé popálení, otoky, pálení, alergické reakce. Životu nebezpečné však není. Jen zcela výjimečně může skončit setkání s tímto žahavcem ztrátou vědomí, ale většina případů tak těžký průběh nemá. |
Ubývá nepřátel
Medúzy tráví většinu života na otevřeném moři, protože tam bývá slanější a teplejší voda, avšak někdy jim začnou vyhovovat i místa při pobřeží. "Důvod pro přemnožení medúz může být dvojí: teplejší moře a nadměrný rybolov," vysvětluje zoolog Jan Andreska z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Ideální příležitost pro přemnožení těchto tvorů vytváří spojení horkého léta s úbytkem jejich přirozených nepřítel. Těmi jsou pro medúzy především tuňáci, mečouni, makrely a mořské želvy, hlavně kožatky. Početnost těchto velkých druhů ryb se snižuje, jak pozorují biologové s obavami řadu let, a některým hrozí kvůli stále dokonalejším metodám lovu vyhubení.
Francesc Peters z Instituto del Ciencias del Mar v Barceloně pak v BBC zmiňuje ještě další důvod pro přemnožení medúz: pobřežní vody jsou slanější než obvykle, neboť horké počasí snížilo přítok sladké vody z řek. Slanější pobřežní voda zároveň odrazuje přirozené sladkovodní konkurenty medúz, což také přivádí nepříjemné žahavce blíže k pobřeží.
Je tu ještě další důvod, kteří odborníci na mořské ekosystémy zmiňují: odpadní vody přinášejí do moře fosfáty a nitráty, tedy látky, které jsou obsažené v pracích prášcích stejně jako prostředcích používaných v zemědělství.
Takto "obohacené" vody jsou příznivé pro růst řas a planktonu, které jsou zase potravou pro některé druhy medúz (toto znečištění ostatně vede v některých sezonách i k přemnožení toxických řas). Medúzy jako velcí žrouti malých rybek mohou odstartovat ještě další pohromu: některé drobné druhy mohou být zcela zdecimovány. Italští vědci z univerzity v Palermu každopádně na podzim zahajují na toto téma výzkum.
Medúza - ilustrační foto
Pohromě neunikl ani sever
Žahavá kalamita se netýká jen moře Středozemního: před týdnem se podle BBC neobvyklé množství medúz objevilo i na pobřeží severního Irska. Jedná se rovněž o talířovku, druh Cyanea capillata, což je největší medúza, se kterou se lze v chladných evropských mořích setkat.
Obvyklá velikost těchto žlutavě či červeně zbavených medúz se pohybuje okolo třiceti centimetrů v průměru, ale podle internetových Stran potápěčských (www.stranypotapecske. cz) měli největší známí jedinci zvon o průměru až dva metry a chapadla dlouhá přes třicet metrů. Je to jedna z nejžahavějších medúz: může způsobit puchýře, křeče a při intenzivním požahání i problémy s dýcháním nebo srdeční činností.
S letošní pohromou ekologové opět varují: globální oteplování nahrává tomu, aby se podobné kalamity opakovaly i v následujících letech. Jiní experti zase připomínají, že invaze medúz do oblíbených přímořských letovisek by měla být dalším upozorněním na bezohledný rybolov a narušování přirozených ekosystémů.
 Medúza |
Medúza |
 Typ medúzy, která žije ve Středozemním moři |
Medúza |
