Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Indie: buď ji nenávidíte, nebo milujete...

  20:35aktualizováno  20:35
Kdysi jsem někde četl, že Indii musí člověk buď milovat, nebo nenávidět. Nuže, pak jsem se tedy zamiloval. I přes všechna negativa, která zde na Evropana číhají, přes špinavé a zapáchající ulice, mizernou hygienu, zkorumpovanou byrokracii i přes snahu některých obyvatel vydělat na cizincích maximum, mě tahle země uchvátila.

Už trasa letu je naplněna jmény, která voní dálkami a dobrodružstvím – Gruzie, Ázerbajdžán, Turkmenistán, Afghánistán, pohoří Hindúkuš, Pákistán, podél Himalájí a konečně přistání v Dillí.

Našim cílem je ale Bangalore, a tak je třeba se dopravit na vnitrostátní terminál, ležící na jiném letišti o několik kilometrů dál. "Sir, Sir! Taxi, best price!" Využíváme služeb jednoho z mnoha vnucujících se taxikářů. Noční cesta minivanem přes Dillí je sama o sobě zážitkem a vhodně předznamenává celý náš pobyt.

INDICKÉ SILICON VALLEY

Bangalore, ležícím v jižním cípu Indie, se díky velkému množství parků a zahrad někdy přezdívá "zahradní město". V poslední době ale převažuje označení "indické Silicon Valley". Tato metropole státu Karnataka je totiž centrem tvorby a vývoje softwaru a mnoho světových firem zde zřídilo či zřizuje své pobočky, kde zaměstnává mozky z celé země.

Bouřlivý rozvoj způsobil, že Bangalore je jedním z nejrychleji rostoucích měst v celé Asii a tím pádem i na světě. Oficiálně zde žije asi 7 milionů lidí, ve skutečnosti zřejmě až 10 milionů. Na indické poměry je to ovšem město běžné velikosti.

I když už dříve jsem v několika zemích trochu "přičuchl" k Asii, teprve tady jsem měl pocit, že mohu plně vychutnat odlišnost a rozmanitost tohoto kontinentu. Zdejší ulice s malými obchůdky, dílničkami a restauracemi, pouliční prodavači, bláznivá a chaotická doprava, honosné paláce i předměstské chatrče mezi palmami, to vše je v tomto lidském mraveništi namícháno do pestré směsi. Ta je doplněna mnoha příjemnými i méně příjemnými vůněmi, pachy, barvami a kakofonií zvuků.

Nezkaženi Západem 

Brzy přijdete na to, že obyvatelé – na rozdíl třeba od Dillí – nejsou zatím zkaženi turistickým ruchem, a tak jsou povětšinou upřímně milí a nesnaží se vás odrat o každý dolar. Nakupovat a smlouvat na tržištích je tady radost, prodavači jsou příjemní, usměvaví a nevtíraví, výběr zboží velký a ceny více než výhodné.

Trochu překvapivé je příznivé klima, neboť v těchto zeměpisných šířkách by člověk čekal mnohem větší horko. Bangalore a okolí má díky relativně vyšší nadmořské výšce (kolem 1000 m.n.m.) a shodě dalších okolností příjemnější podnebí než jiná obdobně položená místa ve světě i než sever Indie.

Všudypřítomná chudoba

Samozřejmě tu najdete i negativa, alespoň z našeho evropského pohledu. Špatná infrastruktura, rozbité chodníky, nepořádek na ulicích, nedostatečná hygiena v obchodech, lidé a zvířata konající potřebu kde se jim zamane, a hlavně chudoba.

Velká část obyvatel chodí bosky, mnoho jich spí na chodníku či na jiných místech venku a živí se bůhví čím. Život pro obyčejné lidi tady musí být nesmírně těžký, ale přesto si nestěžují a nevypadají nijak nešťastně. Je to zřejmě dáno jednak tím, že nic jiného nepoznali, ale velký vliv má určitě i náboženství a vůbec životní filozofie.

PRALES U MĚSTA KRÁLŮ

V Karnatace je mnoho míst, která stojí za návštěvu. My jsme se jednoho dne vydali autem do zhruba 140 km vzdáleného Mysore, což po zdejších silnicích představuje alespoň 3 hodiny jízdy.

Projíždíme mnoho městeček a vesnic a pozorujeme rýžová pole, kokosové palmy, banánovníky, opice, různé ptáky a další, pro nás ne zcela běžné zástupce flóry a fauny.

Přes znečištění životního prostředí, které je v Indii velmi vysoké, je tady příroda stále pestrá a bohatá, i když mnoho dříve běžných druhů bylo bohužel zcela vyhubeno či je velmi vzácných. Na většině území je prostě příliš mnoho lidí, a tak rostlinám a hlavně zvířatům nezbývá již prostor. Indie zarostlá džunglí a plná tygrů, divokých slonů, nosorožců a dalších velkých zvířat je již naneštěstí minulostí.

V rezervacích a chráněných oblastech je samozřejmě situace mnohem blíže původnímu stavu, takže návštěva je velkým zážitkem. My jsme měli možnost cestou také trochu okusit zlomek z pestré palety matky přírody v jednom z přírodních parků. Gigantické bambusy, velké množství všemožných ptáků, stromy ověšené obrovskými kaloni i plavba na veslici po řece plné ryb a krokodýlů, to vše bylo pastvou pro všechny smysly. Zároveň je to ale i příležitost uvědomit si, co všechno člověk svou činností ničí a zatlačuje stále dál a dál, až už nebude kam.

Město králů

Mysore, "město králů", bývalo hlavním městem provincie. Můžete tu vidět spoustu zajímavých budov, kterým vévodí obrovský luxusní palác posledního zdejšího maháradži. Je v něm přísný zákaz fotografování a filmování, a tak nezbývá než odevzdat foťák i kameru do úschovy, o kus dál povinně vyzout i boty, a vydat se – přes elektronický kontrolní rám – dovnitř.

Rozloha i vybavení budovy jsou působivé, i když by evidentně bylo potřeba více peněz na údržbu. Také metody "ochrany" některých cenných předmětů jsou poněkud diskutabilní, neboť například staré dřevořezby jsou proti poškození kryty plexisklem upevněným několika samořeznými šrouby přímo do dřeva…

OBŘAD V HYDERABADU

Hlavní město státu Andhra Pradesh, sedmimilionový Hyderabad, leží asi hodinu letu na sever od Bangalore. Je střediskem zpracování perel a obchodu s nimi a jako na jiných místech Indie, i tady se mísí několik lokálních jazyků a kultur. Telugové, Marathiové, Kannadové, Tamilové a Urduové – jména většině lidí u nás nic neříkající, ačkoliv počet příslušníků každé této národnostní skupiny vysoce převyšuje počet obyvatel našeho státu...

Hyderabad je vlastně aglomerace vzniklá sloučením dvou měst, které přerostly v jedno. Pomyslným středem je jezero Hussain Sagar, jemuž vévodí 18 metrů vysoká a 350 tun těžká monolitická socha Buddhy, stojící na ostrůvku uprostřed. Jezero slouží hlavně k rekreaci a odpočinku obyvatel, na jeho březích jsou prodavači ovoce a zeleniny a dokonce i zábavní park.

Mě ovšem zaujal hinduistický obřad, jehož jsem se stal náhodně svědkem. Všiml jsem si zpívající a povykující skupinky mladých lidí, kteří se pomalu blížili k jezeru a nesli něco vysoko nad hlavou. Teprve po chvíli jsem rozeznal nevelkou sochu boha Višnu. U břehu se skupina zastavila, po několika minutách zpěvu vzal jeden mladík sošku, vlezl do vody až po krk a poté se ponořil. Za chvíli se opět objevil a vylezl ven, ovšem už s prázdnýma rukama. Bohužel se mi nepodařilo navázat bližší kontakt a zjistit něco víc o tomto zvláštním způsobu obětování.

ZÁHADA V DELHI

Jako ve většině hlavních měst, i v Dillí se nejvíce z celé země projevuje vliv "zbytku světa", a tak tady potkáte více "západně" oblečených lidí, jsou tu McDonaldy a obchody mezinárodních řetězců, doprava je poněkud civilizovanější (všechno je relativní...) a hlavně, cizinec tady není nijak vzácný. To je ovšem hlavní negativum, protože celá řada lidí se specializuje na využívání naivity a neznalosti zahraničních návštěvníků k vlastnímu obohacení. Je to sice vzhledem k výši zdejších výdělků pochopitelné, ale pro cizince nijak příjemné.

I tak ale tato patnáctimilionová metropole stojí za návštěvu. Je zde mnoho paláců, chrámů, svatyň, muzeí a nespočet dalších zajímavostí. Mohu doporučit například archeologickou oblast Qutab, kde se nachází monumentální 73 metrů vysoký minaret z konce 12. století a několik dalších zajímavých budov a rozvalin, nejstarších dochovaných zbytků osídlení města. Ze všeho dýchá atmosféra minulosti a tajemství.

Hlavní důvod, proč jsem se sem chtěl podívat, je ale známý "nerezový" sloup, o kterém u nás psal už Ludvík Souček a po něm mnozí další. Je kolem 7 metrů vysoký a do Dillí byl přemístěn ve 13. století z chrámu boha Višnu ve městě Udayagiri. Jeho stáří není úplně jisté - každopádně není mladší než 1600 let, avšak dle některých badatelů vznikl před více než dvěma tisíciletími.

Záhadné je na něm to, že ačkoliv je vyroben ze železa, není přes své stáří rezavý, respektive ne příliš. Ve skutečnosti je jeho povrch rovnoměrně pokryt tenkou vrstvou rzi a u paty koroze proniká i více do hloubky, ale přesto je obdivuhodně zachovalý.

Důvod dodnes není jasný. Někteří vědci se domnívají, že je tomu tak díky suchému vzduchu, avšak ten v Dillí opravdu není, nehledě na letní monzunové deště. Hypotéz je více, ale žádná není zcela uspokojivá. Ovládali naši předkové nějaké neznámé metalurgické technologie, nebo je snad sloup důkazem návštěvy mimozemských civilizací, jak se domnívali Däniken či Souček? Nevíme. A možná, že se to nikdy nedozvíme...

ZKLAMÁNÍ I POTĚŠENÍ PŘED TAJ MAHALEM

Na závěr si ještě odskočíme do Agry, vzdálené od Dillí asi 4 hodiny jízdy autem. Tady stojí světově proslulý Taj Mahal, který bývá někdy označován jako jeden z divů světa. Jelikož už toho o něm bylo napsáno dost a dost, omezím se jen na poněkud přízemní poznámku o ceně vstupného. Zatímco domácí platí 20 rupií, pro cizince je to 750 rupií, tedy téměř 38x více!

Tato diference je v Indii zcela běžná (ostatně, i u nás máme zavedenou praxi různých cen pro cizince a domácí), ovšem v tomto případě je rozdíl obzvláště velký a nejsem si jist, zda je to správná strategie. Tato skutečnost totiž zahraniční turisty zcela jistě odrazuje od dalších návštěv.

Město samotné silně kontrastuje s nádherou Taj Mahalu. Špína, bláto, polonahé děti v kalužích mezi prasaty, vše zašlé a ošuntělé mnohem více, než v jiných indických městech. Ale i odsud jsme si přivezli milý zážitek.

Představte si, že jdete po Agře, ležící na jiném světadíle, několik tisíc kilometrů od domova, a najednou uvidíte ceduli: "Restaurace ANO, bohatý jídelníček, čerstvá jídla…." atd., vše napsáno v češtině! Tak přesně to se nám stalo. Zvědavost nás samozřejmě přivedla dovnitř.

"Czechs? Great! Do you want bramboraky?" Tak to jsme opravdu nečekali. Jak se ukázalo, majitel byl několikrát v České republice, což nám dokládal svou sbírkou českých a slovenských vizitek. Přestože interiér restaurace nepůsobil nijak vábně – v podstatě se jednalo o holou místnost s několika plastovými stolky a židlemi – s chutí jsme si dali opravdový bramborák s česnekem, který chutnal přesně jako u nás.

Bylo to velmi příjemné setkání a náladu nám pak už nezkazili ani vnucující se prodejci různých kýčů a samozvaní "průvodci".

Přestože byl zmíněný pokrm vítaným zpestřením našeho pobytu, rozhodně se nedá říci, že bychom byli zdejší kuchyně přejedeni. Naopak, veškeré jídlo, které jsem tady jedl, bylo naprosto vynikající a jen prohloubilo mou oblibu indické kuchyně, kterou si zkrátka nemohu vynachválit. Zajímavým zážitkem byla i typická jihoindická večeře, která se jí holou rukou (druhá slouží k pití) z banánového listu.

LOUČENÍ

Indie je plná kontrastů a rozporů, a také problémů, jejichž řešení je velmi složité a mnohdy zcela v nedohlednu. Zároveň ovšem zažívá rozvoj a konjunkturu, se kterou se "vyspělejší" části naší planety mohou jen těžko srovnávat. 

Přeju této zemi, aby si v dnešním složitém světě našla vlastní cestu k prosperitě a harmonickému životu, aniž by slepě přebírala "západní" modely, protože to by zcela zásadně změnilo její charakter a mohlo by to znamenat katastrofu. Věřím, že se to podaří – vždyť zdejší lidé, kteří už toho ve své dlouhé historii tolik dokázali, si to určitě zaslouží.

 

Pohled do běžné ulice v Bangalore...

Historicá brána do areálu Qutab...

... a pohled na jeho část, kde je vidět i legendární "nerezový sloup".

...a v Angře, poblíž Taj Mahalu

Prodavač bot u jezera Hussain Sagar v Hyderabadu. Daleko vzadu je vidět 18 metrová socha Buddhy.

Ačkoliv potkat slona není v ulicích Díllí až tak výjimečné, u školou povinných dětí vzbudí vždy pozornost.

Indické děti jsou téměř vždy veselé, i když nad jejich životními podmínkami by se leckterý Evropan mnohdy asi zhrozil.

Na stavbách se mechanizace používá jen v nejnutnějších případech, většina prací je prováděna manuálně. Například při budování základů nosí ženy a dívky beton v mísách na hlavě, muži jej bosky ušlapávají do armování.

Maharádžův palác v Mysore působí monumentálním dojmem.

Dopravní prostředky bývají maximálně využity...

... přičemž nejsou výjimkou ani vozidla na lidský pohon.

Autoři:




Nejčtenější

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Další z rubriky

Pokrmy podávané na palubě boeingu tohoto exkluzivního dopravce jsou inspirovány...
Tahle letenka není pro každého. Za 18 tisíc dolarů se topíte v luxusu

Letecká doprava dnes nabízí vše, co vás jen napadne. Od superlevného cestování s minimálním pohodlím dostupného každému až po noblesní cestu nad mraky s...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.