Špína, chudoba, otřesné hygienické podmínky, nemoci, žebrající děti, často znetvořené, aby z kolemjdoucích vylákaly víc peněz. Indické slumy rozhodně nejsou vyhledávaným turistickým cílem, poměrně velký zlom však nastal po úspěchu oscarového filmu Milionář z chatrče.
Do chudinských čtvrtí v Bombaji, ve kterých žije více než polovina obyvatel této metropole, začalo přicházet stále více turistů, ale nezůstali zde více než pár hodin.
To teď má změnit nový „hotel“.
V jednopokojovém domě šestnáctičlenné rodiny na ně čeká upravený koutek v podkroví s novými matracemi, klimatizací a televizí.
Za jednu noc zaplatí turisté 22 liber (625 Kč), na jednu nepříjemnost při ubytování se ale připravit přece jen musí. Koupelnu a toalety totiž budou sdílet zhruba s 50 rodinami z okolí.
Velká záchodová revoluce. V Indii a Číně chtějí toalety pro každého |
Hlavou rodiny je Ravi Sansi, který sice neumí anglicky, ale pro své hosty údajně udělá cokoli, aby byli při pobytu opravdu šťastní. K myšlence na zpřístupnění svého domu turistům přišel v roce 2015 poté, kdy ještě prodával na ulici Linking Road mapy a jednoho dne zachránil od místních uličníků turistku ze Singapuru. Pozval ji na návštěvu do svého domu a turistka zůstala několik dnů. Naučila se vařit místní jídla, prát prádlo v ruce a s rodinou se loučila se slzami v očích.
Ravi Sansi pak svou práci ztratil (údajně kvůli Google Maps) a odvahu k otevření hotelu mu dodal David Bilj, Holanďan pracující v neziskové organizaci, která pomáhá chudým obyvatelům Bombaje. Bilj je přesvědčený, že turisté tak konečně budou mít možnost poznat skutečný život většiny obyvatel Indie.
„Návštěvníci přijdou, udělají si pár fotek pro svůj facebookový profil a odcházejí, aniž by vůbec něčemu porozuměli,“ říká Bilj. „Pracoval jsem v mnoha slumech a vím, že pokud se hosté skutečně začnou zajímat o obyvatele slumu, má to pro obě strany pozitivní dopad.“
Bilj ale na facebookových stránkách zaznamenal i kritické ohlasy na návštěvy slumů a přespávání v upravených domech. Podle některých lidí jde o ponižování a vykořisťování místních obyvatel. „Tohle rozhodně není kulturní dědictví, které by se mělo vystavovat na obdiv,“ napsal jeden z uživatelů Facebooku.