Indičtí hidžrové? Ani muži, ani ženy

  10:43aktualizováno  10:43
Před nádražím ve starém Dillí je nečekaně veselo. Skupinka lidí v pestrobarevných sárí, vyzývavě nalíčených a chrastících desítkami přívěsků, zpívá, tancuje a baví celé okolí. Při bližším pohledu je na nich cosi zvláštního. Ale co to je? "Jsou to hidžrové, příslušníci 'třetího' pohlaví," vysvětluje vedle stojící Ind. Třetí pohlaví? "Ani ženy, ani muži," dodává, když si všimne nechápavé reakce. Tito lidé, hidžrové, tvoří v Indii zvláštní, dosti opovrhované i tajemné společenství. Většinou jsou to eunuchové, muži vykleštění v pubertě, ale také bisexuálové či transsexuálové, kteří se cítí lépe v "ženském těle".

Veřejně dávají přednost ženskému oblékání, chování i jménu, a když o sobě hovoří, pak výhradně v ženském rodě. Nikdo doopravdy neví, kolik jich v Indii je, odhady hovoří o více než milionu. Obvykle jsou terčem posměchu, kamkoli se vrtnou. V poslední době však dávají veřejně najevo, že už mají dost ústrků ze strany většinové společnosti, a začínají se organizovat, aby si vybojovali rovná práva. "Když se některý z nás ukáže v místní nemocnici, jsou všichni na rozpacích. Kam je dáme? K mužským pacientům, nebo snad do ženského oddělení?" vysvětluje některé z patálií indických eunuchů Zeenat, známá postava mezi dillískými hidžry. "Je to hrozně ponižující. Naposledy jsem úplně třeštil z vysoké horečky, ale oni nekonečně dlouho řešili, kam mě vlastně uloží." Hidžrové žijí v Indii hlavně z milodarů, často se živí zpěvem a tancem nebo žebrotou. A také prostitucí. "Nevěřili byste, kolik mužů nám dává přednost," chlubí se Zeenat. Že není "čistou" ženou, prozrazuje jen jeho hluboký hlas. V minulosti sloužili hidžrové mahárádžům jako strážci harémů, ostatně právě proto je mnozí stále nazývají eunuchy, nebo se nechávali najímat jako tanečníci. Komunita indických hidžrů má vlastní vysoce komplikovanou vnitřní hierarchii. Mladí chlapci, trápící se kvůli svému pohlaví, musí vyhledat guru, hidžru, který je uvede do izolované komunity a pomůže jim připravit se na kastrační rituál. Na vrcholku celé struktury pak stojí mocná "vůdkyně" nazývaná Nájak. Právě proto, že nyní mnozí prodávají svá těla, aby se uživili, vysoké procento z nich je nakaženo AIDS. "Tvoří tak hluboce uzavřenou komunitu, že je míjejí i naše osvětové kampaně," říká Pramód Nigudhár ze Společnosti pro potírání AIDS. Pro hidžry je život často peklem. "Když jdeme po ulici, každý si tropí posměšky. A pokusíme-li se s někým zapříst hovor, lidé se odtahují, jako bychom byli prašiví," stěžuje si Zeenat. A když náhodou mají hidžrové peníze, nepřipadá v úvahu, že by se posadili v lepší restauraci, navštívili divadlo nebo jen tak vstoupili do butiku. "My věříme, že jsme ženy, a protiví se nám, že nás odevšad vyhazují. Jen se snažíme vypadat hezky." Nedávno se sedm hlavních Nájaků shodlo, že hidžrové musí vystoupit z ponižující izolace na okraji společnosti. "Chceme, aby na nás lidé pohlíželi jako na lidské bytosti," tvrdí Zeenat, který jako jeden z mála absolvoval střední školu. "Dnes říkáme úřadům: Když nechcete uznat, že jsme dí vky, jednejte s námi jako se zvláštní kategorií a dejte nám kvóty na zaměstnání a vzdělání." Hidžrové se stále více angažují v politice a zaznamenali již první úspěchy. Vloni byl ve státě Mádhjapradéš vůbec poprvé v historii zvolen hidžra poslancem místního parlamentu. V plném proudu je prý také příprava na založení vlastní celoindické politické strany. "Musíme bojovat, zadarmo nám nikdo nic nedá," říká Zeenat. "Držte nám palce."

Typickou jednotkou hidžrovské komunity je společná domácnost čítající kolem deseti až patnácti osob. V jejím čele stojí guru. Je to starší hidžra, jenž nosí jednoduché sárí jako "jeho" vrstevníci v tradičních rodinách a stejně jako oni se zdržuje spíše doma a dohlíží na domácnost. Snaží se chovat co nejdůstojněji. Obvykle doma vládne železnou rukou stejně jako tchyně v tradiční indické rodině. Mladší členové nebo spíše "členky" domácnosti, zvané čéla, se mezi sebou obvykle považují za "sestry". Všichni členové domácnosti přispívají částí svých získaných výdělků do společné pokladny a dělí se o domácí povinnosti. Každý hidžra se v nové "rodině" musí podřídit jejím pravidlům a zvyklostem. Odměnou je mu citové a ekonomické zázemí. Zpočátku má právě tak málo práv jako manželka přivdaná do velkorodiny, s délkou pobytu narůstají i práva. S požehnáním gurua může každý kdykoli odejít. Někteří hidžrové přetrhají nebo postupně ztratí všechny vztahy ke své původní "rodině", jiní je udržují podobně jako provdaná dcera. K elitě komunity patří ti hidžrové, kteří vydělávají peníze předváděním tanců při svatbách nebo při narození dítěte. V poslední době se ti nejtalentovanější začínají výrazně uplatňovat i ve světě módy.



Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Buduje se 136 let, ale až teď dostane chlouba Barcelony stavební povolení

Sagrada Familia, Barcelona

Barcelonská katedrála Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se buduje už 136...

Další z rubriky

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Trendy nejlepších restaurací světa. Co objevili čeští kuchaři na cestách?

Kachní prsa s kachními játry foie gras v La Verandě – inspirace ze Singapuru

Návštěva nejlepších restaurací světa je zážitek, na který se nezapomíná. Co všechno v nich hosty čeká, prozradí...



Najdete na iDNES.cz