V posledních letech ale může za vínem putovat každý. Každý dospělý samozřejmě. Vinice, sklípky, vinotéky či stáčírny, přestaly být doménou majitelů. Stále víc se jich otevírá a stále víc lidí přichází, aby jen tak poseděli, popili, pojedli, pohovořili, pobavili se, či navázali novou známost. Pak si možná koupí pár lahví a opět nasednou do svých aut, mikrobusů a autobusů. Vinná turistika totiž kvete v mnoha zemích.
Ve Francii, Španělsku, Itálii, Švýcarsku, Rakousku, Slovinsku, Slovensku, Maďarsku či České republice. Ale také v Austrálii, Chile, americké Kalifornii nebo Jihoafrické republice.
"Vinný podzim v Dolním Rakousku má podpořit turistiku a propůjčit tomuto ročnímu období atraktivitu," vysvětluje důvody podobného typu cestování Klaus Merkl, jeden z vedoucích pracovníků společnosti Niederösterreich Werbung, která se věnuje turistice a marketingu.
A co vlastně může neznalec na "vinných cestách" zažít?
Kromě ochutnávek vína se pořádají výlety pěší i na kole, pikniky v přírodě, exkurze s odborným výkladem, prohlídky vinoték či semináře, kde se každý naučí víno poznávat, ale dostane se mu i dobrých rad, jak s ním zacházet.
To je při vinné turistice důležité, protože některé výlety nemusí skončit bez následků. Pokud si ovšem někdo myslí, že přijede jen tak do sklípku a tam se hned opije, majitel jej většinou zarazí. Vinná turistika není pořádána zcela určitě kvůli pijáctví.
Přesto by bylo dobré si zapamatovat jedno arabské přísloví: "Člověk, který pije víno, se cítí zpočátku štastný, je rád na světě, je sebejistý a nadýmá se jako páv. Když skleniček přibývá, stává se veselým a poskakuje jako opice. Nepřestane-li, je bojovný a zuřivý jako lev. Když mu nestačí ani tohle a pokračuje v pití, pak se v něm projeví vlastnosti vepře."
I William Shakespeare před tím varoval prostřednictvím svého Jaga v Othellovi: "Dobré víno je docela milé, domácké stvoření, když to s ním umíte."
Odborníci zaměření na vinnou turistiku to umí a proto jsou programy kombinovány s návštěvami památek a hlavně doplňovány gastronomickými hody, kde se návštěvník většinou tak dosyta nají, že pak mu na větší množství vína vlastně ani nezbývá v žaludku moc místa.
Vinná turistika proto může být zajímavým zážitkem, pokud se to s pitím nepřehání. Nepřehání tak, aby platila slova Charlese Baudelaira z básně Duše vína:
To z lahví zpívala kdys večer duše vína:
Z mé cely skleněné, zpod rudých pečetí,
ubohý člověče, až k tobě mocně vzlíná
jen světlaplný zpěv bratrských objetí!
Ve Francii, Španělsku, Itálii, Švýcarsku, Rakousku, Slovinsku, Slovensku, Maďarsku či České republice. Ale také v Austrálii, Chile, americké Kalifornii nebo Jihoafrické republice.
"Vinný podzim v Dolním Rakousku má podpořit turistiku a propůjčit tomuto ročnímu období atraktivitu," vysvětluje důvody podobného typu cestování Klaus Merkl, jeden z vedoucích pracovníků společnosti Niederösterreich Werbung, která se věnuje turistice a marketingu.
A co vlastně může neznalec na "vinných cestách" zažít?
Kromě ochutnávek vína se pořádají výlety pěší i na kole, pikniky v přírodě, exkurze s odborným výkladem, prohlídky vinoték či semináře, kde se každý naučí víno poznávat, ale dostane se mu i dobrých rad, jak s ním zacházet.
To je při vinné turistice důležité, protože některé výlety nemusí skončit bez následků. Pokud si ovšem někdo myslí, že přijede jen tak do sklípku a tam se hned opije, majitel jej většinou zarazí. Vinná turistika není pořádána zcela určitě kvůli pijáctví.
Přesto by bylo dobré si zapamatovat jedno arabské přísloví: "Člověk, který pije víno, se cítí zpočátku štastný, je rád na světě, je sebejistý a nadýmá se jako páv. Když skleniček přibývá, stává se veselým a poskakuje jako opice. Nepřestane-li, je bojovný a zuřivý jako lev. Když mu nestačí ani tohle a pokračuje v pití, pak se v něm projeví vlastnosti vepře."
I William Shakespeare před tím varoval prostřednictvím svého Jaga v Othellovi: "Dobré víno je docela milé, domácké stvoření, když to s ním umíte."
Odborníci zaměření na vinnou turistiku to umí a proto jsou programy kombinovány s návštěvami památek a hlavně doplňovány gastronomickými hody, kde se návštěvník většinou tak dosyta nají, že pak mu na větší množství vína vlastně ani nezbývá v žaludku moc místa.
Vinná turistika proto může být zajímavým zážitkem, pokud se to s pitím nepřehání. Nepřehání tak, aby platila slova Charlese Baudelaira z básně Duše vína:
To z lahví zpívala kdys večer duše vína:
Z mé cely skleněné, zpod rudých pečetí,
ubohý člověče, až k tobě mocně vzlíná
jen světlaplný zpěv bratrských objetí!
|
 Flaška vína. |
